Za posledních pár dní jsem na scénku pánů Krampola a Šimka myslel často. Trefovali se s ní do rozdílů mezi japonskou železnicí a předlistopadovou ČSD. Nový plán tras a jízdní řády PID mi tak trochu připomínají období generální stávky, kdy k tomu tramvajovému ostrůvku občas něco přijelo - plné, prázdné a s nějakým tím číslem.
Koncem srpna se mi při vyhledávání spojů v idosu objevoval místo tramvaje č. 5 již nový spoj č.14. Bral jsem to pozitivně, že to má ROPID podchycené s předstihem a včas. A tak jsem se vydal na zastávku dle jízdního řádu. Bylo to 1. září a ouha! Právě nová tramvaj č. 14 měla první tři dny výluku. Musel jsem tedy nasednout na tramvaj č.24 v protisměru. V době mého čekání přijela tramvaj č.1, která vůbec nikde na rozpisu není. Nevadí, důležité je, že jsem dojel včas.
Při cestě z Palmovky čekám na tramvaj č.12, před ní přijíždí spoje, které nejsou opět uvedeny na jízdním řádu.Cestující se hrnou ke světelné tabulce uvnitř vozu, aby věděli, kam že to jedeme.
Video ze Strahova, kde lidé přebíhají do busu, který během 100 m mění číslo na jiný spoj a pokračuje dál asi viděla většina z nás.
Dopravní podnik dnes nezaznamenal v dopravě žádné větší problémy. Lze tedy jen vzkázat, že nový systém je ve své improvizaci dokonalý, nutí cestující myslet - jak se kam dostanu. Myslí i na sport, takže si občas člověk zaběhá hned vedle velkého stadionu a hlavně podpoří komunikaci, kdy jsou si najednou ve stejném problému lidé tak nějak blíže...
