Zažil jsem situaci, že mezi velkou skupinu třicátníků přišel člověk, který začal vyprávět o krasohledu. Znáte to jistě z dětství. Říká se mu také kaleidoskop a spousty z nás si s ním docela dlouho v dětství vyhrálo.Ta skupina lidí, jako by se propadla o roky nazpět a bloudila ve vzpomínkách...až v jednu chvíli tento člověk vytáhnul igelitovou tašku, kde jich několik měl.
Reakce okolních lidí připomínala mexickou vlnu nadšení a ten večer jsem tak viděl u spousty z nich to správné dětské zapálení pro hru, kdy si je mezi sebou vzájemně půjčovali a přes kus plastové otáčející trubky dokázali spolu sdílet prostor i čas.
Kaleidoskop, česky krasohled, je dětská hračka, která pomocí soustavy zrcadel a barevných tělísek vytváří neopakovatelné obrazce při pohledu proti světelnému zdroji.Vynalezl ho již v roce 1816 skotský vědec sir David Brewster. Jeho název je odvozen z řečtiny, a tvoří ho tři slova - kalos (krása), eidos(tvořit) a scope(pozorovatel/divák), dohromady tedy tvořící krásu pro diváka.
I přesto, že si vynález dal patentovat, velkého jmění se nikdy nedočkal.Na vině byla chyba v podané žádosti na patent. Dostupné prameny ho přirovnávají například k českému vynálezci Ottovi Wichterlemu, který stejně jako Brewster zůstal chudým do konce života.
Kaleidoskop se dočkal mnoha variant a modifikací. Šlo o velmi jednoduchá zařízení, až po složitá a propracovaná dílka velké hodnoty. Byla to zábava, kterou si oblíbila prakticky každá společenská vrstva. A co Vy? Máte taky svůj krasohled? :)
