.. řekla ve svém sloupku pro Víkend MF Dnes blogerka Ada. Jinak také bývalá majitelka webu Módní peklo. K tomu všemu v nadpisu vznesla otázku, zda je český muž lidoop. Čekám, čekám a nikde nevidím ani nečtu protesty českých feministek, kterak tato paní uráží muže, používá stereotypy a chová se sexisticky. Nikde nic. Patrně vaše cíle nebudou zas až tak ušlechtilé, viďte?
zdroj: internet, ilustrační foto
Za pár let, co Adu sleduji vím, že tyto věci dělá pro efekt, často promyšleně, což popisuje i v textu, kde se připravuje na záplavu rozhořčených mailů. Jak je na tom sama s módou a vkusem nejlépe dokresluje tento pořad: http://www.youtube.com/watch?v=kNW7-zANfFg . Ada si s ním tenkrát tzv. skočila do stěny, což ji vyneslo "vaření v kotli" od vlastních pekelnic na již zmiňovaném webu.
Módní radílci se většinou rekrutují ze třech zdrojů. První jsou majitelé takových webů, druzí jsou módní blogeři či módní policie bulvárních plátků a třetí pochází z řad prodejců jediného správného ošacení a obuvi. Dlouhodobě tvrdí, že se většina českých mužů neumí oblékat, kritizují nadmíru nošení sportovního oblečení ve městech a vlastně nejlepší by bylo, kdyby každý měl ve vlasech pomádu a 12 nadčasových obleků ve skříni. Sami mají většinou problém nejen s vkusem, ale vlastním sebepojetím.
Kromě arogance a patentu na pravdu mají módní radílci i několik zřejmých nedostatků a ty pocházejí nejčastěji z oblasti zeměpisu, smyslu pro realitu a empatie. Absence těchto znalostí a dovedností může z člověka vytvořit dokonalého módního nacistu. Dnes právě těmto věnuji několik řádků:
1. Zeměpis. ČR je na severu docela hornatá. Někde uprostřed je Vysočina a na jihu vcelku dost lesů. Představa, že se tu všichni pohybujeme v obleku a polobotkách nabízí otázku: Kam bychom si asi tak ty derby a blejzr vzali? Není divu, že většina mužské populace dá přednost praktičnosti před pózou. Když odečteme těch několik větších měst, padá nám křivka důvodů se takto oblékat velmi rychle dolů.
2. Smysl pro realitu: Ten ztrácí každý, kdo sní pouze sen o bezstarostném korzování v tomto ošacení po ulici Na Příkopech, či Pařížské. Většina lidí v těch dalších městech i pohraničí žije a tak je spíše zajímá pohodlí, teplo, nepromokavost a již zmiňovaná praktičnost.
3. Empatie: Tito samozvaní módní guru zapomínají ve své sebezahleděnosti, že kromě jejich stylu života existují i další styly. Nevidím tedy důvod, proč by někdo nechodil po městě ve sportovním a třeba i horolezeckém, když mu den začíná projížďkou na kole, lezeckou stěnou a prací v obchodě s podobným sortimentem. Rád bych se podíval na situaci, kdy své postoje někdo z těchto radílků vysvětluje klukům z motoklubu HELLS ANGELS, nebo příznivcům zápasů MMA.
Ve sloupku dále Ada vytýká českým mužům nošení špinavého oblečení, neupravenost, vzhled i vystupování. Nemyslím si, že by v tomto ohledu nějakým způsobem převyšovali jiné muže jiných národností. A když k tomu přidám mé zkušenosti s tlupami agresivních Britů, opilých Dánů a arogantních španělských turistů, kteří když jdou, tak vás smetou, nenašel jsem nic tak alarmujícího a výrazného.Celé mi to připadá jako pověra. Něco na způsob, že všechny Francouzky jsou moc krásné.
K nošení elegantní módy si dovolím citovat příspěvek z jednoho blogu od pisatele Petra Bajera:
Uvedu několik důvodů proč moc klasickou eleganci nemusím:
1) Je to strašná nuda. To, co pokládají skalní „elegantisté“ za nápadité prvky je úsměvná z nouze ctnost a většinou spíše trapné (viz. kombinování barvy límečků u košilí či kontrastní nitě či červené ponožky). Jinak se to desítky let nikam moc nevyvíjí. Někdo tomu říká nadčasové, pro mě je to eufemismus pro nudu.
2) Je to uniforma a nelze s ní vyjádřit vlastní individualitu. Tedy pokud se neuchýlíte k „mírným úletům v mezích elegance“ viz. bod 1. Prostě se zařadíte do stáda „kravaťáků“.
3) Je to, hlavně v zimě, dosti nepraktické.
4) Nikdo, kdo nemusí, to většinou nenosí. Takže, když to máte na sobě, tak je (skoro) jasné, že jste zaměstnanec a úředník. Pokud ano, tak to samozřejmě není nic špatného, ale pokud ne, tak nevidím důvod proč se takto identifikovat. Navíc tím dáváte najevo, že právě (či spíše stále) PRACUJETE a žádná legrace s Vámi tedy nebude.
5) Nikdo nepozná jestli máte drahý nebo levný oblek. Tedy až na pár stejně zapálených, kterých je ale 0,005%.
6) To, že s oblekem na míru a botkách od „kdovíkohoslovutného“ uděláte v zahraničí dojem je mýtus. Všichni na to kašlou, stejně jako v ČR.
A tak k oněm zaklínacím stereotypům o národní zbabělosti a závisti, lze přidat i stereotypní štěk o ušmudlanosti a buranství českých mužů. Možná je to dotaz na vás: Proč to vlastně děláte? A pro koho?
