18.3.1921 je podepsán Rižský mír ... závěr

...... mír, který ukončuje více jak dvouletý konflikt se souběžně probíhající s občanskou válkou v Rusku, odehrávající se mezi Polskem a RSFSR, dvěma státy, vzniklými v letech 1917 a 1918.

Zázrak na Visle ... nebo jen strohá vojenská matematika

V případě, že jsou na obou stranách podobně vycvičené a vyzbrojené jednotky, potřebuje útočník k vítězství dvou až trojnásobnou převahu nebo překvapivý manévr.

13.8.1920 vyrážejí sovětské jednotky s 600 km v nohách do operace, jejímž cílem je obsazení hlavního města Polské republiky - Varšavy. Operace na základě rozkazů glavkoma S. Kameněva proběhnout takto - Západní front (komfront. M.Tuchačevskij/polkom. I.Smilga) znemožní příchod posil a bude provádět útok na Varšavu ze severu, 4. armáda (komarm. J.Sergejev) bude postupovat severně směr Teruň a Plock a zablokuje město od přísunu posil ze severního a západního směru,  3. armáda (komarm. V.Lazarevič) společně s 15. armádou (komarm. A.Kork) provedou útok na město ze severu, 16. armáda (komarm. N.Sollogub) z východu přes Vislu, 3. jezdecký sbor (komkor. G.Gaj) bude zajišťovat prostor mezi 3., 15. a 16. armádou a skupina Mozyr (komkor. T. Chvěsin) zajistí krytí z jihovýchodní oblasti Kozienice a Deblin. Jihovýchodní front (komfront. A.Jegorov/polkom. J.Stalin) zajistí oblast Lvova (Malopolsko a Volyň), což provede 12. armáda (komarm. Voskanov) a 14. armáda  (komarm. Molkočanov), zatímco 1. jízdní armáda (komarm. S.Buďonnyj/polkom. K.Vorošilov) bude podporovat skupinu Mozir.

Na polské straně (maršál J.Piłsudski) proti nim stály od severu - Severní front (gen. J.Haller) ve složení 1. (gen. W.Sikorsky), 2. (gen. B.Roja)  a 5. armáda (gen. F.Latinik), Centrální front ve složení 3. (gen. Z.Zieliński) a 4. armáda (gen. L.Skierski) a Jižní front - 6. armáda (gen. V.Jędrzejewski) a armáda Ukrajinské lidové republiky (gen. M.Omelianowycz-Pawlenko).

Útok začínají jednotky 3. a 16. armády, které rozbíjí polskou 11. divizi, obsazují Radzimin a pokračují k Varšavským předměstím a severním směrem přes řeku Narev. Selhání v severním směru donutí polské jednotky přeskupení a 1. armáda zahajuje protiútok u Modlinu. 14. a 15.8. se rozbíhají tvrdé boje na východních a jižních předměstích Varšavy bez jasného výsledku a 5. polská armáda vyráží k bezúspěšnému protiútoku. 16.8., na základě odposlechu zmatených sovětských radiozpráv na téma "kde je 1. jízdní"  a leteckého průzkumu zaútočí polská 4. armáda (a 3. armáda) na zásadně početně slabší (48 tis. vs.16. tis.) skupinu Mozir, která se prakticky rozpadá a na jižních předměstích jsou nasazeny k protiútoku obrněné jednotky. K prodloužení obchvatného útoku se přidává i 3. polská armáda, která bez odporu postupuje po proudu řeky Bug a 17.8. se dostává do týla sovětské 16. armády. Prakticky celému Západnímu frontu hrozí odříznutí a obklíčení, což vyústí (18.8) v Tuchačevského rozkaz k odpoutání se od nepřítele a ústupu - rychlému a zmatenému. 19.8. dává Piłsudski rozkaz k přeskupení za účelem zajetí a likvidace obklíčených jednotek nepřítele a vytvoření jezdeckých skupin pro jeho pronásledování.Některé naprosto odříznuté severní jednotky (části 4. a 15. armády a 3. jezdeckého sboru) bez šancí na probití se na východ ustupují do východního Pruska, kde se nechávají internovat, ostatní ustupují na východ.

1. jízdní armáda (20.8.) se pod tvrdým tlakem Kameněva konečně začíná přesouvat na sever, ale po krátkém střetnutí u Zamosze, kde přichází o dělostřelectvo, se  již může připojit pouze k ústupu. Polské čelní skupiny obsazují Brest a 23.8. i Bialystok. Poslední pokus o zastavení jejich postupu provedou sověti 20. 9. na řece Němen, ale neúspěšně. Vývoz revoluce na západ je na nějaký čas zastaven. Obě strany, unavené válkou a ztrátami se scházejí 12.10. v Rize, kde je dohodnuto příměří, které po složitých jednáních vyústí 18.3.1921 v Rižskou mírovou smlouvu.

Bitva u Varšavy a na ni navazující operace stála polsko-ukrajinskou stranu 4.500 zabitých, 22 tisíc raněných a 10 tisíc nezvěstných, sovětskou 15 tisíc zabitých, 20 tisíc internovaných a 55 tisíc zajatých (z nichž asi 16-20 tisíc z různých příčin zemřelo).  Počet polských zajatců za celou kampaň je asi 45 tisíc, a s toho asi 15-19  tisíc v zajetí umírá.