Superpohár aneb Jak UEFA a FAČR poškozují fotbalové fanoušky

Vzhledem k předpokladu, že Fotbalová asociace České republiky pravděpodobně bude vydávat utkání Bayern - Chelsea za svůj pořadatelský úspěch, rád bych upozornil, že ne vše proběhlo tak, jak by mělo. Nastala situace, že se člověk s platnou a řádně zakoupenou vstupenkou na Superpohár nedostal.

Konkrétně se celá anabáze týká mého otce, pro nějž mělo být shlédnutí včerejšího zápasu odloženým dárkem k narozeninám. Abych se toto pokusil zajistit, tak jsem se stejně jako jiní fotbaloví fanoušci v Česku nejprve zaregistroval na stránkách UEFA určených pro Superpohár do faktické loterie, v níž jsem evidentně byl vylosovaný, peníze mi okamžitě byly stržené z účtu, protože při registraci musel každý mj. uvést údaje o svojí platební kartě, kdy inkaso ceny vstupného více než o měsíc předcházelo fyzickému doručení vstupenek. K tomu došlo v minulém týdnu, tudíž nic nebránilo tomu, aby táta přijel z mého rodného města do Prahy a šli jsme společně na tento výjimečný zápas.
Pominu-li skutečnost, že kapacita vstupní brány u vchodu č. 4, kudy jsme měli projít, nebyla využitá ani z poloviny, tudíž se všichni návštěvníci zbytečně tlačili dovnitř, fatální problém nastal u turniketů. Ačkoliv obě vstupenky byly zakoupené společně, na stadion jsme logicky dorazili společně, tak mně systém umožnil projít turnikety, zatímco mému otci ne s vysvětlením, že na tuto vstupenku již někdo do útrob stadionu prošel. Nemohli jsme věřit vlastním očím a uším, jelikož v 18:45, kdy údajně měl někdo s tímto lístkem projít, jsme ještě pobývali u mě doma.
Po několika minutách dohadování s ochrankou u vstupu nás jeden její pracovník provedl mimo vnitřek stadionu k pokladnám, kde nám cca po čtvrt hodině prověřování oznámili úplně to samé, tj. že někdo s tou vstupenkou již prošel. Přestože jsme poukazovali na fakt, že přece existuje databáze, kde jsou uvedená jména včetně dat narození, závěr pořadatelské služby, kterou zastřešovala Fotbalová asociace České republiky, byl, že nás fakticky označili za podvodníky s tím, že nemohou kontrolovat, co jsme se vstupenkou celý den dělali. Na stadion nakonec tedy mohl jenom jeden z nás (tady najednou bylo jedno, kdo by tím jedním byl), přičemž znechucený otec tam jít už odmítl, ačkoliv jsem ho přesvědčoval, ať tedy jde on. A ani se mu nedivím, mně tento začátek zápasu, kdy jsem navíc přišel o úvodní půlhodinu, finální zážitek taky významně zkalil.
Na uvedeném případu mě nejvíc fascinuje, že pořadatelská služba pracuje s tím, systém turniketů je neomylný, případně že podvodník s falešným lístkem v klidu projde, zatímco člověk, který má řádně pořízený a zaplacený lístek se nijak nedomůže svého práva na vstup na stadion. Ačkoliv jsme žádná pravidla neporušili, utkání viděl jen jeden z nás. Myslím, že se oprávněně můžeme ptát, k čemu sbírá UEFA a FAČR osobní údaje, když Vám pak není dovoleno, abyste řádné splnění ve smluvním vztahu s těmito subjekty dokázali. Ani mi tolik nevadí škoda cca 1500 Kč, která mi tímto vznikla, ale spíše to, že táta o takovou výjimečnou událost přišel, a pak hlavně to, že pořadatelská služba místo toho, aby napravila svoje pochybení, Vás označuje za podvodníky.

Závěrem tedy nezbývá než se zamyslet nad tím, zda se uvedený postup stane obecným pravidlem, tj. jestli se lidé s řádně zakoupenými a zaplacenými vstupenkami nebudou moci dostat na stadiony jenom proto, že někdo nezvládá pořadatelskou službu. Jestliže si FAČR žádá podporu fanoušků pro nadcházející zápasy kvalifikace MS, neměla by je primárně poškozovat. Už tak je subjekt vedený pány Peltou a Berbrem těžce stravitelný pro velkou část fotbalové obce.