Paroubkova Spanilá jízda a Michael Moore

Celou politickou kampaň Jiřího Paroubka nemohu nazvat jinak, než štvavou a cíleně zaměřenou proti vládě, především pak proti ODS. Jeho zatím poslední "tah", Michael Moore, mne však zaual natolik, že jsem se o tohohle člověka začala trochu zajímat.

Nechci rozebírat celou "kampaň ČSSD", bylo by to příliš dlouhé. Samozřejmě některé Paroubkovy kroky mne rozesmály, jako např. jeho Spanilá jízda s Jiřím Krampolem. Představit si jej jako baviče mi samo o sobě připadá již dost směšné. Jiří Krampol na F1 prohlásil, že J. Paroubek má svůj osobitý smysl pro humor. K tomu snad dodám jen: Koho chleba jíš, toho píseň zpívej. (Jistě se mu sál divadla zaplnil více, než kdy jindy). No, abych nezapomněla, pobavila mne i fotografie šťastného Urbana, který si nechává měřit tlak u oranžového autobusu D. Ratha. :-)

Ale chtěla jsem si trochu přiblížit osobu George Moora, kterého Paroubkovi na internetu vyhledal Tvrdík. Zajímalo mne, proč nějaký Američan, proč jeho film. Po chvíli hledání jsem myslím našla důvody. K čemu jsem došla? Oba dva, Paroubka i Moora, mnohé spojuje. Ale nejprve k Moorovi:

V první řadě, že dotyčný je skutečně kontroverzní a dále, nenašla jsem jedinou čistě pozitivní kritiku jeho osoby, snad kromě Kuby, ale to chápu. Moore je velkým obdivovatelem Fidela Castra.

Michael Moore je paradox. Milionář, který se pyšní bohatstvím, "jako bohatství představující jeho osobní hodnotu".

Dobře, pokud si takhle představuje Moore osobní hodnotu, je to jen jeho věc. Já si osobní hodnotu představuji jinak.

Stručně o Moorovi: : (autor David T.Hardy): Michael Moore, nar. 23.04.1954 ve městě Flint, stát Michigan, neoblíbená politická figura. M. Moore je nejméně bojácný a nejvíce populistický politický komentátor. Pasivně agresivním stylem se pouští do závažných otázek pomocí inteligentního vtipu a humoru a doufá, že tak zaujme veřejné mínění. Věří, že USA zaujmou jednotný politický postoj.

Jiří Isherwood o něm napsal: " Moorovi nejdou upřít dvě věci: neobjektivnost a vtip. A právě díky tomu dokáže spolehlivě dělit veřejnost na dva nesmiřitelné tábory.

Zajímala mne tématika filmu Sicko, který je podkladem pro kampaň ČSSD. Jde o zdravotnictví, to už všichni víme. Dá se říct, že mne pobavila i skutečnost, že socialisté z tohoto filmu budou na svých mítincích, pouštět krátký sestřih (co asi tak z něj vyberou), chtějí jej dokonce distribuovat do domácností, a pan Rath se již nechal slyšet, že sestřihy bude pouštět ve volebním oranžovém autobuse. Podle toho, co jsem si z více zdrojů přečetla, jde o jakousi "nadsázku", která má odsoudit systém, zdravotnictví v USA a naopak vyzdvihnout jinde.

O filmu Sicko - autor Mr. Hlad

"Michael Moore střídavě před diváka předkládá kruté osudy lidí, kteří neměli uzavřenou zdravotní pojistku a měli tu smůlu, že si na cirkulárce ufikli prsty a zároveň se pouští do pátrání, proč je v USA situace ve zdravotnictví tak špatná. Nepřekvapivě zjišťuje, že za všechno mohou politici. Především tedy cynický Nixon a úplatný Bush a jeho kabinet. Když už se chce divákovi zvracet nad tím, jak je to v Americe všechno zkorumpované a jak zdravotní pojišťovny hrabou dolary na nemocných, přesune se divák spolu s režisérem do zemí jako je Kanada, Francie, Velká Británie nebo Kuba, kde člověka vyléčí prakticky zadarmo (a v Británii mu za to ještě zaplatí)."

A alespoň pár recenzí obyčejných diváků na film, které jsem našla. Omlouvám se předem za vulgárnější výrazy, jde mi o to, aby souvislosti nebyly vytrženy z kontextu.

"Otázka zůstává stále stejná: je Moore novodobý komunista, demagogická svině, potažmo obchodník, nabízející davům to, co chtějí vidět (zejména neamerickému publiku hřejivé poplácání po zádech), nebo jde o upřímného, řadového Amíka, který svéráznou interpelací faktů bojuje za lepší budoucnost? Jisté je, že jeho ideologická vyhraněnost začíná bít do očí čím dál silněji, až se v některých momentech zdá, že to Michael tu a tam přetahuje do sebeparodie (např. společné pózování s bustou Karla Marxe)"

"Aneb jak to dopadne, když se nenapravitelný demagog pitvá v lékařské péči. Čeho je moc, toho je až příliš, zde již míra jeho jeho umně vytrhovaných informací z kontextu a zaměřování se jen na ty oblasti problému, které se mu hodí do krámu, v určitých momentech přerůstá do činorodého lhaní."

To jsou jen dva úsudky nezávislých obyčejných lidí, jak vidí problematiku filmu, ale hlavně osobnost Michaela Moora.

Já sama jsem viděla část filmu na internetu, a musím souhlasit s hodnocením Mr. Hlada. Skutečně, člověk je nejprve šokován brutalitou americké lékařské péče. Téměř by plakal nad milióny lidí v USA bez zdravotního pojištění, kteří se každý den modlí, aby se jim nic nestalo. Za tím vším stojí ale přehánění až lhaní, aby v další části mohl Moore ukázat, že všude jinde je to lepší. (Nejspíš podle J. Paroubka a D. Ratha pouze u nás ne). Opravdu mě rozesmála cesta na Kubu-Guantanamo, kam se autor s pacienty vydává rybářskou lodí za lepší lékařskou péčí. A skutečně ji tam nacházejí. V Havaně, kde po pacientech nepožadují ani peníze, ani zdravotní pojištění. Pouze jméno. :-) Vděční pacienti pláčou štěstím.

Tolik o filmu Sicko. Myslím, že není, co dodávat.

Teď bych se ráda vrátila k volební "kampani" Paroubka a k závěru, ke kterému jsem došla, a to je, co oba dva,

Paroubka i Moora spojuje: populismus, demagogie, neobjektivnost a silné levicové zaměření.

V neposlední řadě snaha: spolehlivě dělit diváckou obec na dva nesmiřitelné tábory.

Jiří Paroubek má ale o jednu vlastnost navíc: je diktátorským typem, a to by mohla být nebezpečná kombinace. 

Jiří Paroubek postavil volební kampaň na otevřeném boji proti ODS. To už i sám přiznává. Bude to ovšem voličům stačit?

Jaký konkrétní volební program jeho strana nabízí,

kromě toho, že odsuzuje naprosto vše, co udělá, či chce prosadit opozice?

To by zajímalo mne konkrétně rozhodně více, než tato kampaň, řečeno velmi nadneseně.

Pane Paroubku, jaké další "eso" vytáhnete v dalším pokračování "kampaně"?  :-)