Tak nevím, je autorka ta kladná ? Už v nadpisu má boj. Bude tedy bojovnice. A nevím jestli vítězí. U mne ne.

Jo jo většina důchodců se chová kdekoliv jak sobecká zvěř

Vy máte přehled, Vy byste z fleku mohla v DP dělat. PS: Já jsem ten hodnej řidič. Karma.

Ač prarodič, mluvíte mi z duše. Což teprve široký sourozenecký kočárek se kterým se jen tak někam nevejdete a se dvěma dětmi má hodně přes 30 kilogramů. A ještě o zajíždění blízko k zastávce. Pracně si najdete nízkopodlažní autobus a pak pracně sháníte někoho, kdo vám pomůže při manipulaci dovnitř i ven. Jednou jsem se zeptala, zda je možné přijet blíže k chodníku. A ejhle. Ony ne všechny zastávky jsou dostatečně dlouhé, aby se tam řidič s dlouhým autobusem vešel. A to tady nebyla ještě řeč o čouhajících dětských končetinách z kočárku.

Ano, díkybohu, že mezi mými dětmi je velký věkový rozdíl a nepotřebuji sourozenecký kočárek. To teprve musí být peklo! Přeji hodně štěstí!

A pozor. Zase jedna ukřivděná matka. Ona má přece dítě, tak si celý svět sedne na zadek. Nemáte vychování, jak asi dopadne to Vaše děcko ?

A zase jeden nevychovaný, neempatický a netolerantní komentář. Chtěla bych vás někdy vidět s jakou lehkostí byste současné cestování zvládala. Většinou na takové poznámky nereaguji.

jé... fakt jsem se nasmála, a taky zavzpomínala.. před 20 lety nebyly nízkopodlažní praktický žádné tramvaje nebo autobusy, spíše to byla výjimka... žádné plošiny, výtahy z metra a pod., a tak byly cesty s kočárkem ještě větší bojovka, bylo potřeba "ulovit" někoho, kdo mi s kočárkem pomůže nahoru/dolů. Penzisté s "kripl-károu" jsou evergreen, jen asi těch psů bylo možná méně.. a prasátko na vodítku jsem za svojí kočárkovou éru taky neviděla. A je pravda, že od té doby, co jsem sama s kočárkem jezdila, se pokaždé hrnu, když někdo potřebuje pomoci......

Penzisté s "kripl-károu"? No my jdva sme zřejmě hodně rozdílná krevní skupina, takže mínus od Vás mě opravdu ani trošku nemrzí. Třeba jednou budete taky stará a nemohoucí, tak Vám přeju, ať pak potkáváte co nejméně sobě podobných.

Není co závidět. Já pamatuju časy (to byla ještě éra přesliček a dinosaurů), kdy mi při nastupování a vystupování z busu s kočárkem vždycky někdo pomohl a stejně tak já jsem za pár let pomáhala jiným maminkám v případě, že nebyl poblíž žádný mužský.

Většinou mi pomáhají ženy, to je pravda. A taky s to snažím vracet.

Můj soucit a sympatie jste zazdila tím, když v jedné větě napíšete, že doprovod dítěte do 3 let má přepravu zdarma, pokud má dítě svůj občanský průkaz či průkaz MHD, abyste hned vzápětí obvinila řidiče z nedostatku empatie, když po Vás ten průkaz chce. Jestli Vás tak strašně obtěžuje vzít si s sebou jednu malou kartičku, tak potom jste to Vy, kdo prudí - a ne ten řidič. Ten po Vás doklad chtít musí, je to součást povinností, které mu uložil jeho zaměstnavatel. A zaměstnavatel DPHMP mu tu povinnost uložil, protože pobírá dotace z veřejných prostředků, je tedy k tomu nucen, aby obhájil, jak s těmito prostředky nakládá.

Jak mám potom brát vážně zbytek Vašeho příspěvku, když tohle je do očí bijící pruda z Vaší strany, ale svalujete ji na řidiče?

Tak u dítěte v kočárku je snad jasné, že je do 3 let věku ,ne?

A to tu ještě paní Tykalová nepíše o cestování metrem. Taky prima zážitek. To si totiž máte předem zjistit, které zastávky jsou bezbariérové a které ne. Navíc pracovníci metra nejsou povinni Vám pomoci s kočárkem z metra, tudíž jste odkázáni na pomoc spolucestujících. A vězte, že vynášet kočárek po schodech, když v příslušné stanici metra nejsou ani jezdicí schody, je opravdu lahůdka.

Mate mozna pravdu, ale urazene a nenavistne reakce nekterych, kdyz je clovek pozada, aby si presedli se uz takto omlouvat nedaji.

Mluvíte mi z duše, i když už mám děti naštěstí velké. A stačila mi Ostrava :) Ano, padesát situací je super, další tři (nejlépe za sebou) jsou na mašli. A nechcete to řešit ve chvíli, kdy vaše dítě něco bolí (míříte k lékaři), je protivné po delším výletu apod. A jako na potvoru se takové situace vyštění právě u něčeho podobného. Pro svůj vlastní klid jsem mladší dítě přemístila do nosítka a byl pokoj. Jen jsem si došla na kurz, abych náhodou novorozeně nevázala do šátku blbě. Bohužel nejde o univerzální řešení, některé děti se takto nosit nenechají :/

Ale vy pište dál, vaše blogy mám ráda a pobavím se :) Ono nejde všechno brát smrtelně vážně, jak se tu o to někteří snaží :)