- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
je mi celkem fuk, odkud zboží je, důležitá je jeho kvalita
Vždy jsme byli soběstační? A to jakože ve všech produktech?
Nějak si nevzpomínám, že bych u nás kdy viděla rýžová pole. Nevím, kam se chodilo na kakaové boby, kde rostla káva, a kde datle, fíky, kokos, mandle či vanilka, ačkoliv je používala už Magdalena Dobromila Rettigová. A které JZD pěstovalo banány, citrony a pomeranče? O mořských rybách, maďarském uheráku a čabajce a francouzských sýrech nemluvě...
Zato si živě vybavuji někdejší nabídku úseku maso-uzeniny v naší sámošce, kde visely na háku tři čtyři štangle salámu... a pro potraviny se od nás jezdilo do NDR a Maďarska.
Rýžové pole bylo v Hodoníně na lůkách u Moravy. Jen jednou, nikdy víc.
Pokud budeme soběstační v potravinářském zboží, tak to znamená zúžit výběr potravinářského zboží a to i takového, které dokážeme vyrobit. Nedokážeme vyrobit potřebný objem produkce, jak se ukázalo v době komunismu. Dojde k jedné věci a to převisu poptávky nad nabídkou a zákonitě dojde i k růstu cen. Protože toho, čeho je málo, je zákonitě dražší. To by zejména zasáhlo sociálně slabé. Jediná země, která je dnes soběstačná ve výrobě potravinářského zboží je Severní Korea
Ano. Proto svá budovatelská úsilí mají korunovaná potravinovými lístky, bez nichž by v jejich socialistickém obchodě koupili snad jen kvasnice.
Tohle zkoušela NDR, vyprodukovat si všechno. Vedlo to k produkci šuntů, protože v dnešním složitém světě funguje lépe dělba práce. Dnes něco podobného zkoušejí i v KLDR. Radši bych se spolehl na obchod. Je to lepší, než si kupovat nekonkurenceschopné šunty jenom proto, že jsou přece "národní", a tudíž lepší než z dovozu.