Uprchlíci - pouhé dvě otázky pro čtenáře...

Nesouhlasím s tím, aby byli uprchlíci bezhlavě přijímáni. Jsem zklamaná "namachrovaností"  EU, která měla své občany ochránit před konfliktním rozpolcením evropské společnosti. Místo toho předvedla jen nepřipravenost, neschopnost.

Totální nepřipravenost a neschopnost. Tisíce úředníků, odborníků, europoslanecká elita, vládnoucí špičky. Nemohu tvrdit, že všichni, ale v konečném součtu to tak vyznívá, naprosto ignorantsky odháněli hrozbu nadcházející demografické změny v Evropě jako obtížného ováda někde na dece u jihočeského rybníku. Problém přistěhovalectví neřešili skutečně pedantsky. Kdyby ano, jak jinak by bylo možné, že nejsou schopni flexibilně přistupovat k současné situaci. Oni jsou skutečně zaskočeni! Ale na předvídání takových rizikových událostí snad mají své odborníky, a ti jistě nejsou na evoluční úrovni rosničky v láhvi. Je poněkud tragikomické, že v dobách, kdy se měly vytvářet záchytné modely pro azylanty jakéhokoliv původu, kdy se měly remodelovat sociální systémy členských zemí tak, aby byly připravené na případné šoky a dokázaly zcela jasně rozlišovat mezi ekonomickými imigranty a lidmi, kteří skutečně pomoc potřebují (a dle toho dávky vyplácely), kdy se měla jasně formulovat přistěhovalecká politika, investovali svou energii a finanční prostředky do vymýšlení a stylizování normativ na zakřivení okurek a banánů (NAŘÍZENÍ KOMISE (EHS) č. 1677/88, Nařízení Komise (ES) č 2257/94). Ano, takto kalkulovali s možnými riziky nejmocnější evropské politické elity. Nechci ani vědět, jak moc je EU připravena na skutečné válečné konflikty a další katastrofy. A především, jak je připravena ochránit bezpečí, životy  a zájmy svých vlastních původních obyvatel?

Co se týká dvou otázek z nadpisu článku - snažím se opravdu poctivě pochopit obě strany této horké uprchlické mince, ale přesto mám tyto dvě otázky. Domnívám se, že nejsem sama, kdo si je klade.

1. Proč prakticky na všech veřejnosti dostupných fotografiích uprchlíků zaznamenávám naprosto mizivé procento žen a dětí, které utíkají před válkou? Proč tam zaznamenávám zdrcující procento mladých mužů v plné síle?

Více ZDE.

2. Asi mám poněkud zkreslené představy o pocitech válečného uprchlíka, ale neměl by být takový jednotlivec vděčen za jakoukoliv bezpečnou souš, za jakýkoliv sociální systém? Jak je tedy možné, že v hledáčku valné většiny těchto válečných uprchlíků jsou pouze nejbohatší evropské ekonomiky s nejbenevolentnějším sociálním systémem? 

* S jakou mírou zodpovědnosti přistupují členské státy EU k ochraně práv a k ochraně bezpečnosti svých obyvatel? Jistý uprchlík Muhammad poskytl rozhovor novinářům:"....Ne pobřežní stráže, žádný policista vůbec zeptal, jestli jsme měli papíry. Nikdo nás zaregistrován, nikdo vyfotil z nás, nikdo vzal naše otisky prstů, nikdo nás požádal, kdo jsme. " Když  Muhammad požádal italskou policii, zda může zůstat v azylovém centru, jeden z nich řekl, že on tam může přespat, "ale pokud chcete odejít, můžete jít." Zatímco Muhammad mluvil s policisty, jiní Syřané v uprchlickém centru zjistili, že zadní dveře do centra jsou otevřené. Vyšli ven a zmizeli do noci.Policie pak zamkl zadní dveře. 

"Každý ISIS terorista mohl dostavit Itálie a cestoval dále do Evropy bez problémů," řekl. "Členové ISIS mohou vzít své pušky a ruční granáty s nimi, protože Italové dokonce nikdy neprohlíželi žádná z zavazadla." Celý rozhovor ZDE.

Opravdu už nemusíme mít obavu o naše děti, naše životy a naše bezpečí, vážení.