Sexuální orientace není pouze biologická záležitost - realita sama to potvrdila!

Poslední průzkum provedený ve Velké Británii hodil, zdá se, pomyslné vidle do vědeckých studií. Znamená to konec popírání skutečnosti, že kupříkladu homosexualitu lze získat vlivem působení okolí, zkreslováním hodnot a morálky?

"Minulý týden proběhl ve Velké Británii průzkum ohledně sexuality obyvatelstva. Ten zpracovala agentura YouGov, která se specializuje na průzkumy trhu prováděné on-line metodou. V současnosti údajně tato metoda přináší nejpřesnější výsledky, které maximálně kopírují mínění veřejnosti. Lidé byli požádáni, aby dle Kinseyho škály vymezili své sexuální zaměření. Stupnice Kinsey se pohybuje v rozmezí od 0 (zcela heterosexuální) až 6 (plně homosexuální). Všechna ostatní čísla představují celou řadu sexuálních atrakcí - 3 znamená bisexuální, 2 je více přitahován opačným pohlavím, než stejným, ale stále jsou tam sympatie i ke stejnému pohlaví. 

Průzkum ukázal, že 88 % občanů starších 60 - ti let se identifikovalo jako naprosto heterosexuální. V každé následující věkové skupině počet heterosexuálů klesal: 78 % ve věku 40 až 59 let, 58 % ve věku 25-39 let, a jen 46 % ve věku 18-24 let. Tato čísla ukazují, jak mladší generace stále více inklinují k homosexuálnímu zaměření. U osob ve věku 60 let a výše se pouze 1% přihlásilo k homosexualitě, ve věku 40-59 let to byla 3%, u osob ve věku 25-39 let to bylo 9% a ve věku 18 až 24 let to bylo 6 %.

Výše uvedenými výsledky tento průzkum otevřel ožehavou otázku, zda je sexuální orientace dána čistě biologicky, či zda je společensky ovlivněna. Tak masivní změnu v sexuální orientaci obyvatel Velké Británie (jako testovaného vzorku) lze tedy vysvětlit pouze dvěma způsoby - biologie a biologie kombinovaná se společenským prostředím.

1. Biologie

Argument, že sexuální orientace je pouze biologický jev je mimořádně slabý, a toto hlasování je toho důkazem. Evoluce nezvýhodňuje vysoký výskyt homosexuální orientace. Homosexualita zabraňuje reprodukci, hlavnímu cíli přirozeného výběru. Kromě toho, protože homosexuální aktivita je v lidské populaci spojena s rizikovějším chováním (vyšší výskyt onemocnění a nižší očekávaná délka života), představa, že evoluce by upřednostnila vyšší výskyt homosexuality je obtížně obhajitelná. Z evolučního hlediska je vysoce nepravděpodobné, že by mohl nárůst jiné sexuality než hetero "vyskočit" přirozenou cestou z 12 % na 54 % v průběhu pouhých dvou generací.

Pokud samozřejmě Britové při průzkumu nelhali. Znamenalo by to, že 4 z 10 Britů muselo lhát kvůli své neheterosexuální orientaci, aby mohli konzumovat heterosexuální styl života a že neheterosexuální zameření pociťuje více jak polovina populace. A že o svém skutečném sexuálním zameření lhaly všechny předchozí generace.

A i kdyby společnost  upřednostňovala heterosexualitu na úkor non-heterosexuality, položme si otázku, zda je společnost skutečně šťastnější, než tomu bylo před generacemi. Pokud jde o sexualitu - má současný postoj společnosti osvobodit lidi z pout binární sexuality, nebo povzbudit ty, kdož se mohli zapojit do zdravých heterosexuálních vztahů v experimentování s alternativami, které jsou statisticky více fyzicky a psychologicky škodlivé?

2. Anebo je zde druhá možnost - Vliv prostředí.

Tato varianta přichází s tvrzením, že sexuální orientace není čistě biologická záležitost, ale že sociální prostředí má mimořádný dopad na utváření sexuální orientace jedince. Míra non-heterosexuální identifikace ve Velké Británii vygradovala o 45% ve dvou generacích (podle výsledků tohoto průzkumu). Na základě jakých sociálních jevů se toto děje?

a) společnost toleruje jako nikdy v historii homosexualitu a přijímá ji, homosexualita je navíc oslavována (Prides)

b) děti se učí, že morálka neslouží jako ukazatel při výběru sexuálního partnera 

c) heterosexuální společnost je obviňována z homofobie

d) být bisexuální se stalo "cool" a módní záležitostí a stále více mladých lidí takto experimentuje 

 Čas a prostor, kde kdysi lidé přijali společensky schválený standard sexuální orientace, heterosexuální pocity byly posilovány, zatímco homosexuální odmítány, nyní zaplavily všechny druhy sexuálních atrakcí a jsou přijímány jako norma. Pokud 12- ti letá dívka inklinuje k chlapcům, ale měla lesbický sen - v roce 1950 by jí rodiče zřejmě řekli, že puberta vede ke zmatku, ale že její heterosexuální orientace se časem vyjasní. Dnes by se hned stala LGBT hrdinkou a rodiče by ještě byli kritizováni (v případě Velké Británie patrně i obviněni na základě zákona), pokud by použili argument z padesátých let. 

Možná bychom se jako společnost měli více starat o eliminaci sexuálního zmatku mezi mladými lidmi, než o dopad heterosexuální normy na ty, kteří jsou nezměnitelně non-heterosexuálně orientovaní. 

Ale o tom tento článek není.

Otázkou je, zda sexuální orientace je čistě biologická a neměnná, jak obhájci LGBT tvrdí, nebo zda může skutečně být ovlivněna prostředím, což by vyvolalo další závažné otázky ohledně sexuální výchovy dětí.

Tato studie nyní vybojovala velké vítězství, neboť naznačuje, že druhá teorie je pravdivější: To, jak nakládáme s homosexualitou jako společnost má obrovský vliv na sexuální orientaci jednotlivců v takové společnosti. V dobrém i špatném."

 Zdroj ZDE.

Za mne jsou výsledky tohoto průzkumu dalším argumentem, proč nepodporovat adopci dětí homosexuálními páry. Vliv prostředí zkrátka není zanedbatelný.