- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Nic si z toho nedělejte, kocour Mikeš je podle dnešních měřítek taky rasista.
Teď teprve dorůstá elita této minority
Potkali se dva chlapíci a jeden povídá: "Tak jsem si byl zažádat na sociálce o dávky pro svýho psa." "Jseš blázen? Co jsi jim řekl?" "Že nic nedělá, jen se fláká kolem hospody a popelnic, krade co není přivázaný, po vesnici mu běhá spousta potomků a je černej:" "A co ti na to řekli?" "V pondělí si mám přijít pro peníze."
vitejte ve slunickove multikutti "demokracii" aneb evropsti Indiani se nepoucili
Nutí nás nenazývat věci pravými jmény a výrazy jako příživník, nemakačenko či lehkoživka se najednou stávají rasovou urážkou. Ale je to jen práce některých z nás.
Bohužel, naše národní jablíčko má v sobě pořádného červa. Mimochodem, vždy když mám bojovnou náladu, nevím pořádně proč, ale už drahná léta mne nabíjí toto:http://www.forummp3.cz/ales-brichta-pavla-kapitanova-noc-kouzel-live-t17810.html
Nemáte chuť vyprodukovat nějakou patriotistickou baladu pro dnešní dobu? Vaše hudba vždycky dobře stmelovala
Karmu zvyšuji, jen bych lehce nesouhlasil s idealizováním vztahu státu k Cikánům za komančů. Je pravda, že jsme je vídali s krumpáči ve výkopech (tenkrát té mechanizace moc nebylo), ale už tenkrát byl stát krátký na množství invalidních důchodců ověšených zlatými řetězy.
Dnes se mluví o tom, že cikáni si chodí na sociálku vyječet mimořádné dávky, o které by se bílý nezaměstnaný styděl požádat. Moje máma tenkrát pracovala na OPBH a zkušenosti byly i tenkrát stejné. Bílí čekali roky, ale cikánům se všechno, co zničili, opravilo nebo vyměnilo (např. karmy, sporáky) hned.
Když jsem pracoval v jednotě v Chrášťanech, přistěhovala se tam a do statku nastoupila sympatická cikánská rodina. Záhy začaly korunové dluhy do druhého dne, prostě maličkost. Po měsíci stokoruna do výplaty, zase maličkost. Pak najednou Ój, moj starý marodí, nězaplatili mu němocensků, majů v tom borděl... Dluh stoupal, ale občas se i kousek splatil. A pak najednou rodina přes víkend odkočovala neznámo kam a ukázalo se, že dluží půlce vesnice. Já jsem v tom měl částku, která se rovnala mojí měsíční výplatě.
Takových příběhů bylo už tenkrát mnoho, jenom nebyly sociální sítě a ve sdělovacích prostředcích bylo všechno namalované na růžovo.
S tou idealizací naprosto souhlasím, problémy byly i dříve a i sdělovací prostředky občas nenápadně něco přiznaly viz Rudé právo z 1.8.1984, článek "Práva i povinnosti" http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1984/8/1/5.png