“Individuum je handikapováno v momentě, kdy se setká s konspirací tak monstrózní, že nemůže uvěřit tomu, že existuje.” J. Edgar Hoover. Ani nechci domyslet, kolik toho toto individuum vědělo třeba o chystané budoucnosti Evropy.
Také vás někdy nad přívalem těch často protichůdných informací zamrazí? Mozek pečlivě zpracovává, taví všechnu tu valnou i nevalnou "potravu" ve své vysoké peci, ale čím více a hlouběji se snažíte prokousat a nalézt "pravdu", tím více se do všeho zamotáváte. Navíc jsme příliš dlouho považováni za loutky, individua...zní to hrozně, je to jen krůček od toho uvěřit, že nás vážně pěstují, nebo budou pěstovat v kokonech jako někde v Matrixu.
Je jasné, že odjakživa existují typy manipulátorské a pak ti druzí, naivní ovečky, které svědomitě plní vůli "silnějšího". Ale není už té manipulace příliš? Vždyť my, tedy ta sociální masa, kterou se smýká po mapě světa, jak je to zrovna zapotřebí, máme obrovskou sílu. Uvědomujeme si, coby jednotlivci, kolik titěrné mravenčí práce, kolik peněz,(které by mohly jít na pomoc komukoliv zbídačenému - když je to tak populární) je utopeno denně v projektech, které nás manipulují? A právě o tom hovořil - ten nenápadný panáček. Jak mistrně bylo rukou a mozkem jiných lidí naloženo s intuicí, danou nám do vínku matkou přírodou, jak mistrně byly a jsou neustále potlačovány zbytky vlastní vůle myslet si a konat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Jsme zaplavováni denně, minutu po minutě, tolika dramaty, melodramaty, násilím, hrůzou, tunami citového vydíraní, tlaku na uměle podsunuté svědomí, uměle vytvořenou spoluzodpovědnost za cokoliv zlé na tomto světě.
Ale můžete vy nebo já opravdu za to, že na africkém kontinentě se děje cosi neudržitelného, že populační apokalypsa je v pochodu? Opravdu jen a pouze proto, že nám někdo, kdo rád tahá za nitky, vysvětlil, že se stigmatem potomka evropského kolonizátora, musím přijmout na svá bedra a bedra svých dětí zodpovědnost za životy zbídačeného černošského obyvatelstva - opravdu se tedy musím cítit provinile? Jsem žena, jsem matka a troufám si tvrdit, že jsem poslala i pár slepic a jednu šestnáctinu kozy na pomoc malé černošské dívence kamsi do Afriky. Strašně lituji zmařených životů všech obyvatel těchto zemí. Dětí především. Ale přesto odmítám, aby mi někdo kdokoli otloukal o hlavu, že musím přijmout za tyto národy zodpovědnost. V tomhle vidím ten největší háček - jsme neustále nuceni něco si myslet, myslet si to "trendy" a "správně", demokraticky, sluníčkově, duhově, antirusky, antikomunisticky, proamericky, prohavlovsky, protizemanovsky...když to neděláte, býváte vyobcován ze stáda. To je prostý fakt. Přímo bych napsala, že je mi upíráno zcela svobodně (tedy aniž by to nemělo dopad na můj zaměstnanecký poměr kupříkladu) přijmout zodpovědnost za své názory, za svá podezření, postoje. Celá tato společnost je proháněna čističkou vlastní sebeúcty, sebevědomí, aby následně obnažené a vykořistěné místo bylo naplněno "pravdou a láskou" a otevřenou náručí pro všechny, jimž kdy bylo ze strany našich prapředků ublíženo. A nebylo - li, tak se to vyrobí. Opravdu se zmítáme v jedné obrovské konspirační bublině, totiž náhody neexistují.
Hrdě se hlásím k tomu, že nehodlám být nadále nazývána individuem, které je paralyzováno hrůzami, jež jsou mu denně předkládány. Přijímám vlastní zodpovědnost za své předky a zodpovědnost za své činy za stávajícího života. Jsem slušný člověk, který má hodnotový žebříček v pořádku, nikomu jsem vědomě neublížila, nemám se za co stydět. Pociťuji upřímnou lítost nad lidmi, kteří trpí válkou kdekoli na světě, ale bohužel, život nežijeme v amerických hollywoodských seriálech...každý, byť nevzdělaný, byť analfabet, různé barvy a vyznání, musí přijmout svou zodpovědnost za svůj život, tak jako to musíme udělat my, každý jednotlivec. Jsme vmanipulováni do konfliktů vyvolaných v zájmu nejodpornějším a to je byznys, obchod...nic víc. V tomto zájmu bylo utečencům (již to slovo vyvolává lítostivé emoce) nastíněno řešení úniku (jistě to v dnešním přetechnizovaném světě nedalo mnoho námahy). Jděte tam, kde je mnohem lépe. Tento princip znamená blaho pro přelévající se trh, ale zkázu pro nás "obyčejné" lidi.
Chrastíme jako marionety tak, že už se v tom hluku úplně ztrácíme. Ale, pokud hovořím ke svému národu, nebyli jsme přece nikdy hlupáci, máme svou značku švejkovství, budiž - ale můžeme býti svébytní a nepokakaní. Především máme právo myslet si, cítit, co chceme a nestydět se za to. Máme právo odmítnout konspirace, jež nám štědře nadělují tam zhůry a ze západu ještě raději. Máme právo žádat po utečencích, aby i oni přijali svou zodpovědnost, dospěli, vrátili se zpět do svých vypálených domovů a jednali ve svém vlastním zájmu, vzali si zpět, co jim patří a zjednali nápravu. Jsou to dospělí lidé a můžeme v ně tedy vložit plnou důvěru, že to dokáží. Tu si zaslouží každý člověk na světě. A jedinou skutečnou pomoc totiž najde nakonec každý sám pouze na konci své paže.
Samozřejmě, docílit tohoto obratu je takřka utopie, zájmy manipulátorů jsou příliš silné. Ale vezměte si jen tu představu toho pocitu, že bychom je my, stádo bez vlastní vůle, kterou tak svědomitě vyklešťují z našich slabin, že bychom je svou morální silou převezli, vzepřeli se nadutému diktátu, poslali je lidově řečeno k šípku. Je to naše ( a tím myslím obyvatele staré dobré Evropy obecně) jediná naděje. Naprosto bohorovně totiž věří tomu, že jejich manipulátorské umění nepřekoná nic.
Stojí za to se o to pokusit. Začněme hned dnes, přátelé.
