"Český národ je náckovský a slabomyslný!"

Zhruba v tomto duchu se nese veškeré oficiální (rádoby)zpravodajství českých TV stanic a mainstreamu vůbec. Opravdu všichni ti naši profi moderátoři a reportéři žijí ve stejné zemi, ve stejné Evropě a vůbec na stejné planetě?

Dokud jsem se cítila z pozice diváka odsuzována, skrze obrazovky a éter, osobou moderátora pouze do role "nácka" - bylo to smutně úsměvné. Mělo to zjevnou vypovídající hodnotu o výši inteligence dotyčného moderátora. Totiž každý, kdo jen projevil nevoli s bezhlavým přijímáním uprchlíků, je v současnosti oficiálními médii označován za xenofoba, rasistu až nacistu. Co na tom, že mé pocity absolutně nenaplňují význam byť jen některého ze jmenovaných pojmů. Prostě nesouhlasíš bez remcání, jsi ostudou, jsi extrémista! A což teprve, když takovou "pravdu" o atmosféře české společnosti vyprodukují vážení kolegové ze zahraničních západních renomovaných stanic, že? Ti přece mají patent na rozum a jejich reportáže jsou naprosto objektivní, netendenční. Budeme tedy nepokojných 70% českého národa označovat hanlivými výrazy, neboť se brání. Ale čemupak se to vlastně brání? Opravdu se obává o své sýpky? Ale kdeže, dovolil se obávat o budoucnost svou, svých dětí, vnoučat, bezpečí, svobodu, o život samotný a o evropské hodnoty. Tato nevole je z veliké části spojována právě s ideologií, kterou většina uprchlíků přináší. A tou je islám. A můžete ho převlékat do duhového hidžábu, bude to stejně pořád islám. Takže nyní se hodí označit odpůrce muslimských uprchlíků za slabomyslné. Formuluje se to asi takto (společně s lehce soustrastným pohledem intelektuála s humanistickým nadhledem):"Čeští občané mají strach z neznámého, neboť většina z nich ani nemá zkušenost s muslimským uprchlíkem nebo s muslimem samotným." Takže strach z neznámého. Aha. A vidíte, troufám si tvrdit, že je to naopak obava ze známého. Neboť každý, kdo ve škole dával trochu pozor, již záhy pochopil, že tradiční výuka vychází nejvíce z empirie. Napříč osnovou. (Abych věděla, že oheň pálí, nemusím do něj nutně strkat ruku. Bohatě stačí, že většina naivních sousedů je popálena.) A empirie se začleňováním islámu do evropské kultury je lety prověřená Pandořina skříňka. Především ve Skandinávii. Ale také v tom houževnatém Německu, bohémské Francii. Nikdo o ní nesmí mluvit, nikdo nahlížet, nikdo troubit do světa, co v ní viděl, když už nahlédl. Jakpak dlouho budeme popírat ve sdělovacích prostředcích, že letitý sociální experiment se nepovedl, že kořeny Evropy jsou rozkládány čímsi rezistentním vůči slušnosti, pokoře, úctě k životu? Že obrovské procento nositelů této víry nejenže pragmaticky zneužívá sociálních systémů, ale především pohrdá vším evropským, ateistickým, křesťanským. Vším, co nabízí hostitel. Že nastává soumrak evropského ženství. Kdypak nám přestanou lhát z obrazovek? Nebudeme-li se bránit, jak dlouho potrvá, než se budeme vyjímat na předních místech statistik jako je tato?

Aktuální zpráva OSN UNDC:

*počet znásilnění na 100.000 obyvatel

1. Lesotho: 91,6 (malá zemička v Jižní Africe)
2. Švédsko: 53,2
3. USA: 28,6
4. Zimbabwe: 25,6
5. Norsko: 19.8
6. Izrael: 17.6

Přečtěte si ZDE, z čeho NEZNÁMÉHO to vlastně máte zbytečně strach, milí přátelé.