Jsou dospělí horší než děti?

Jak těžké je učit a něco naučit dospělé? Je těžší upoutat jejich pozornost nebo je nejtěžší vůbec zvládnout jejich morálku? Jak to vypadá na takovém školení nebo kurzu pro dospělé? A setkali jste se už někdy s pojmem andragogika?

Zdroj: www.pixabay.com.

Práce s dětmi je náročná. Víte ale, jak těžké je zvládnout třeba osm hodin plné třídy dospělých? Jak je zaujmout tak, aby přestali vyřizovat své pracovní záležitosti, osobní záležitosti, aby odhodili stud a předsudky, se kterými do učebny už vkročili? Je to sakra těžké.

Na rozdíl od dětských posluchačů, mají ve výuce zásadní význam již veškeré získané vědomosti účastníků, jejich životní a pracovní zkušenosti, jejich osobnost i způsob života. Podstatný je také fakt, že mají méně času a jsou rychleji unavitelní než děti. Co je tedy základem toho, co musí lektor dokázat? Hned na začátku všechny správně namotivovat.

V článku se zaměřím na vzdělávání prezenční, např. ve firmě.

Téměř vždy se na takovém školení najde alespoň jeden „narušitel“, se kterým zkrátka nic nehne, i když už zbytek třídy má lektor na své straně. Když si s ním ale dokáže správně poradit, může výuku nakonec skvěle „okořenit“.

Najdou se ale i takoví školitelé, kteří situaci nezvládnou a pak se výuka dokáže pěkně zvrhnout. Schválně, zažili jste už nějaké takové školení? Kdy jste si říkali, že to je horší než s dětmi ve školce?

A troufáte si uhodnout, co na takovém školení nesmí nikdy chybět? Co účastníky zajímá jako první a na co se vždycky zeptají? JÍDLO. „A bude tam něco k jídlu?“ „Bude tam káva? A jaká? A čajíček taky?“ „V kolik hodin a jak dlouhá bude přestávka na oběd?“ Ano, tyto otázky většinou dostane organizátor dříve než např. dotaz, kdo bude školit. A běda, jestli na některou odpoví špatně.

Časté je také utroušení poznámky, že účastník jde na školení jen aby měl tzv. „čárku“. Je mu jedno, že tím zabírá místo někomu jinému, který o školení opravdu stojí. Ale možná není překvapením, že pokud je lektor opravdu třída, každý účastník nakonec odchází s tím, že na pomyslnou čárku dávno zapomněl a odnáší si mnohem, mnohem víc. (Nezapomeňme ale, že si musí odnést také uspokojivý pocit z dobrého jídla a kávy, protože to bude to první, na co se ho kolegové budou ptát).

A pozor! Myslíte si, že ať se na školení budete chovat jakkoliv, je to jedno, protože lektor vás stejně nezná a už se zřejmě nikdy neuvidíte? Možná vás zná více, než si myslíte. Správný lektor si totiž o účastnících dopředu zjistí informace, které jej zajímají a potřebuje je znát pro přizpůsobení výuky. A i když většinou na úvod probíhá tzv. „kolečko“, kdy se každý představí a řekne o sobě pár slov, lektor již vaše odpovědi zná.

A pokud se domníváte, že vaším odchodem z učebny to pro lektora končí, tak se mýlíte. Podává zpětnou vazbu, a to nejen na celkový průběh dne, ale také na jednotlivé účastníky. Tak jako učitel hodnotí děti ve škole. Ale nebojte se, nejde o to vás nějak znemožnit nebo zdiskreditovat. Jde zejména o to zjistit, jak nejlépe využít váš potenciál, jak vás v práci podpořit nebo co je případně ze strany zaměstnavatele špatně a co tak může napravit.

Andragogika je věda zabývající se výchovou a vzděláváním dospělých, která všestranně respektuje jejich zvláštnosti. Slovo andragogika vzniklo spojením řeckých slov a oddělila se jako samostatný vědní obor od pedagogiky. Zahrnuje různé formy a metody. Tímto a dalšími poučkami jsem vás zde nechtěla zatěžovat. Budu ráda, když si uvědomíte, jak často nás v životě, tak stále málo známá andragogika, provází. A jak je někdy složité zvládnout jednu třídu dospělých.