Ztráta plodu - zůstalo jen plodové lůžko

Nevím, jak často se tento případ u gravidních žen vyskytuje, ale vím, že se to stává. Co mne však zaráží, je v tomto směru přístup zdravotnictví nebo zdravotníků. Nevím, zda jsou na to nějaké zákony, po tom jsem se nepídila, ale vím, jak je to nepříjemné, když jde žena na gynekologickou prohlídku a lékař jí oznámí, že v sobě má jen prázdné plodové lůžko.

Stává se to prý během prvních tří měsíců gravidity. Vžijte se do situace, kdy žena už ví, že je gravidní a těší se na miminko. Ví, že v ní něco maličkého roste, má ranní nevolnosti, prostě vše, co k tomu patří.

V tom ale přijde na gynekologii a lékař jí oznámí: "Pojďte, uděláme ještě druhý ultrazvuk." (Nevím, zda je to tak všude, ale na některých gynekologiích mají dvě možnosti ultrazvuku, vnější - klasické přejíždění sondou přes bříško a vnitřní - sonda se zavádí do pochvy. Lékař poté řekne: "Je mi líto, ale máte v sobě jen prázdné plodové lůžko, musíte jít na miniinterupci, dřív než začnete krvácet."

Když se žena vzpamatuje z šoku a "vstřebá" tuto informaci, začne se zajímat, jak a proč se to mohlo stát. Na to přijde odpověď ošetřujícího lékaře a stejně tak i v nemocnici: "No, víte, to my nezjišťujeme, až když se to u jedné ženy stane dvakrát po sobě." Tak tomu říkám tedy "lidský přístup", že?

Nad tímto opravdu zůstává rozum stát. To je takový problém udělat nějaké testy a zjistit proč se to stalo? Vždyť je to potom pro ženu nápor na psychiku, bojí se, aby se to při dalším pokusu o otěhotnění neopakovalo. Copak doktoři nemají pro toto pochopení a nechají ženy trápit? Tím spíš, když se dnes většinou dělá ultrazvuk až po dvanáctém týdnu gravidity - pokud ho chce žena dříve, musí si ho zaplatit (aspoň co jsem sama zažila a také z doslechu). Kam to naše zdravotnictví spěje? Chce riskovat, že se na tento, tzv. samovolný potrat nepřijde včas a ohrozí tak ženu, že již nebude moci znovu otěhotnět?

Nechápu takové jednání ze strany lékařů. Je to dle mého názoru vůči těmto ženám kruté a smutné. Co si o tomto problému myslíte vy ostatní? Docela by mne v tomto směru zajímaly vaše názory, protože se s tím může setkat kterákoli žena a věřte, že to opravdu není nic příjemného. Žena má potom strach otěhotnět znovu a když už se to podaří, tak má obavy, aby bylo tentokrát vše v pořádku a gynekology prosí o předčasný ultrazvuk.

Máte s tím někdo také své zkušenosti? Podělte se s nimi prosím, ať víme, zda je takový přístup všude nebo jen někde.