Povodně a lidé

Překvapuje mě, jak se někteří lidé chovají vůči druhým, jak třeba jen nevhodným slovem ublíží zejména těm, kteří jsou nyní povodněmi zasažení. Vždyť - kdy dát více najevo svou podporu a ochotu pomáhat, když ne alespoň v době záplav, kdy se hodí každá ruka navíc nebo věcná či finanční pomoc?

Povodně sužují obyvatelé na mnoha místech nejen naší republiky, proto je vcelku pochopitelné, že se informace a podpora sdílí na sociálních sítích. Vždyť jde i o životy, ať už lidské nebo zvířecí. Copak si to někteří neuvědomují? Nikomu nepřeji nic zlého a dokážu se vžít do situace, že člověk ztratí střechu nad hlavou, zůstane mu jen to nejnutnější, ale přitom může přijít třeba o svého milovaného zvířecího mazlíčka. Povodně jsou vždy šílený nápor nejen fyzický, ale také duševní a psychický. 

Víte, ono je hrozně jednoduché říct něco jako "dejte mi s těma povodněma pokoj, mně to nezajímá", ale ono to také potom dost vypoví o charakteru člověka. Paradox je, že takový člověk v podstatě zaslouží také lítost, protože neví ještě, co vlastně život obnáší se vším všudy. On si k tomu asi hold každý musí dojít sám a některým se to třeba ani nepodaří. Neměl by potom ale soudit druhé a tvrdit, aniž by ostatní znal, že informace nebo podporu sdílí z falešnosti. Zrovna v tomto případě, řekla bych, jde veškerá faleš stranou, neboť rozumný člověk si dokáže představit, jaké to je a co to obnáší a upřímně přeje lidem z postižených oblastí, aby škody byly co nejmenší, aby jim zůstala střecha nad hlavou a aby se vše obešlo bez ztrát na životech, bohužel, už i letošní povodně mají několik obětí.

Možná se na mě bude dotyčná osoba po zveřejnění tohoto článku zlobit, možná se naštve ... ale možná se nad tím konečně více zamyslí a uvědomí si alespoň základní lidské potřeby, kterým se lidem zasaženým povodněmi nemusí ani dostávat a někteří berou jako samozřejmost, že je mají ...  

Jednou jsme přece lidi, tak bychom si měli pomáhat.