Všechny tyto příběhy jsou příšerné. Ale bez pochopení psychologie toho dění se nedá zcela pochopit ani to zlo, ani ty důsledky. na dokreslení uvedu jednu okolnost, které to vše může podstatně zkomplikovat a možnou spásu rozchodem na dlouho odložit nebo trvale znemožnit. Násilí(byť je třeba "jen" psychickým týráním, může způsobovat i tak silné emoční utrpení, že žena někdy zapomene, co se to stalo a zůstává jí jen něco jako dojem z něčeho negativního. Pokud to násilník zjistí, je to pro něho neodolatelná příležitost, jak si upevnit moc, připoutat oběť ještě silněji - manipulovat ji zneužitím(převyprávěním epizody ve svůj prospěch).

Trochu ploché, nebyla by tam nějaká rada, návod, plastický popis toho, jak se obět cítí? Tohle je jako volební agitka a nic nového přínostného v tom nevidím. Každý snad ví, že nejdřív je žena uhozena jednou, pak podruhé, pak pořádně zmlácena. Opakováním klišé toho moc nezmůžete, pokud vám tedy šlo o obžalobu domácího násilí.

Fajn, pokud se vám to nelíbí, dodejte plasticitu a napište o tom něco lepšího, tohle je jinak pro mě dobré dost.

Domácí násilí je hnus. Marně ovšem hledám ve vašem článku to peklo, kterým si dotyčná prošla.

Mám jen pochybnost o té vaší první větě. Odkud víte tak jistě, že jich přibývá? Není to  zdánlivé přibývání jen důsledek té druhé věty a mnohonásobně větší pubicity kolem, než tomu bylo dříve?

Řekl bych, že to o agresivitě platí tak nějak obecně.