Před nějakou dobou jsem jako instruktor létal s žáky, vozil na větroni kamarády a ostatní občany na vyhlídkových letech. Občas jim bylo díky neobvyklým pocitům špatně. Na to jsem byl připraven v podobě plastikového sáčku, který měli k dispozici pro případ nutnosti. Od té doby to praktikuji i pro děti v naší Buchance. Od jedné příhody, kdy nekvalitní sáček neměl dno VŽDY sáček před uložením pro použití prověřuji nafouknutím. Tuto zkušenost jsem blogerce jako manžel pro příští případy sdělil. Doporučuji všem.

Tak to mate stesti, ze nejste v te odporne EU. Tam totiz vsechny ty pytliky maji diry aby se dite kdyz si ho natahne na hlavu neudusilo.

Kdysi, kdyz byli sovetsti kosmonauti hodne in, syn jedne zname natahl takovy pytlik od cehosi jejich provi pres hlavu a mel radost ze ma lajku, nemel ji dlouho.