- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Vaše články jsou výborné a už chvíli mi dělají radost. Díky
Píšete skvěle a máte o čem.
Zasmála jsem se při Vašem čtení už i dřív
V Rusku ženy v době války i potom pracovaly v mužských profesích. Byly asi zvyklé na tvrdé podmínky i bezohlednost od svých partnerů. Zvlášť na venkově pracovaly ženy víc na polích a muži se opíjeli. V šedesátých letech se prý konaly ve městech hony na Čechy vysokoškoláky, kteří tam dočasně pracovali, mladé Rusky se chtěly provdat a odjet "za lepším" k nám do ČSSR. Viděly v naší zemi pokrokové západní podmínky. Mnohem horší postavení měly ženy třeba v Uzbekistanu, byly prý na úrovni muly ještě do revoluce v r. 1917, myslím, že se to po letech nezměnilo ani v Taškentu. I v prvotřídním hotelu se k nám Uzbekové chovali nadřazeně. Viděla jem prvně žebráky- ženy, seděly v prachu s dětmi na klíně před mešitami, kam nesměly vstoupit.
Byl jsem v Moskvě myslím v roce 1967. V hotelu jsem ve dveřích galantně dal přednost mladé Rusce, ale protože ona nečekala, že bych ji pustil napřed, dostal jsem od ní takový "bodyček", že jsem odletěl asi dva metry. Život tam byl velice tvrdý a lidé také.
To je přesné, chlapi tady nejsou moc galantní, takže ženy vůbec nečekají, že by jim někdo přidržel dveře
Mám také zážitek z Ruska. V 80tých letech jsme jezdili služebně do Obninsku a mladé ženy tam byly opravdu krásné a vkusně oblečené. Dva kolegové ze Sigmy Praha se tam vydali na tancovačku a nebyl pro ně problém tam nabalit ženskou.
Když se služební cesta chýlila koncem týdne k odjezdu, sdělili dotyčným ženám, že bohužel musí odjet. Odpověď ženy byla velmi zajímavá: Počemu ty mi nězkazal što ty inostraněc
Hm. Ony to nepoznaly?
Dalsi komentar si radeji odpustim, nebot je to mimo moji predstavitost.
Praha je plná Rusek a já Vám nevím proč mi oblečením a vizáží spíše než jako "dámy", připadají tak jako štětky na lovu...
děravá móda by se mohla rozšířit i na ponožky Ach jo není tu emotikon válející se smíchy po zemi.
Jinak potom co složím pexeso z ponožek a vyřadím ty co se musí zašít by tato módní záležitost velmi zpříjemnila život.
Muž: "Tady na těch ponožkách je díra. Odložím je z k zašití."
Žena: "Jen si vezmi a hlavně nezapomeň na sandály. Je to třeskutě moderní. Užij si to příští sezónu bude zase nuda bez děr."
Muž jen povzdechne a s viditelnou nechutí si nandá si ponožky s dírou.
V Rusku jsem nebyl, takže jedinou zkušenost s Rusy mám z dob normalizace, kdy byla v našem městě jejich tankový pluk. Řekl bych, že manželky důstojníků se víceméně přizpůsobily naší módě, až na ty jejich parfémy typu "duchi vječera", které používali i jejich manželé.
Protože jich je v Praze už tisíce tak je potkáváme denně a jsou celkem snadno poznat. Nebudu hodnotit krásu, samozřejmě že některé jsou opravdu krásné, ale téměř bez vyjímky oblečeny sice často luxusně ale křiklavě a nevkusně. Rudá rtěnka, často hrozný odér litrů parfému a ty odhalené kotníky je asi nějaká jejich úchylka.
Tady ve Weichs jsou uz dlouho a prizpusobily se, takze k rozpoznani jsou jen kdyz se s nimi clovek da do reci podle akcentu. zadne problemy nepusobi, zkratka se prizpusobily/i .
Jediny problem jsem mel s ruskym taxikarem, kdyz pro mne prijel pozde a pak to na tricitce hnal stovkou.