BRIC

Cílem této práce je objasnění pojmu, který je často vyslovován v souvislosti s ekonomickým růstem určitých států. Ve své studii nejdříve vysvětlím co samotný pojem BRIC znamená. Dále se zaměřím na podrobnější analýzu zemí, které jsou nositeli tohoto označení. V závěru zhodnotím ekonomickou činnost dané aliance a jejich vypořádání se s hospodářskou krizí, která v roce 2008 zasáhla svět.

Pojem BRIC

Pod akronomním pojmem BRIC se skrývá hospodářské uskupení Brazílie, Ruska, Indie a Číny. Tyto země jsou čtyři nejrychleji se rozvíjející ekonomiky světa. Státy BRIC patří do skupiny rozvíjejících se trhů emerging markets. Vliv států aliance BRIC na světovou ekonomiku je v porovnání s dalšími zeměmi emerging markets mnohem větší. Zkratka byla poprvé použita investiční bankou Goldman Sachs v roce 2001. V únoru 2011 se stala dalším členem této skupiny Jihoafrická republika (přistoupila již v prosinci 2010). Od této chvíle se mění i zkratka uskupení z původního BRIC na BRICS (South Africa).[1]

Formace a cíle BRICS

Cílem globální spolupráce Brazílie, Ruska, Indie, Číny a nově i Jihoafrické republiky je konkurovat nadvládě nejen Spojených států amerických, ale i uskupením jakými jsou Evropská unie, Severoatlantická aliance či země G7, a to jak ve sféře politické a ekonomické, tak ve sféře vojenské. Spolupráce mezi čtyřmi zakládajícími členy uskupení se začala formovat krátce po nástupu Vladimíra Putina na prezidentský post (2000). Putin chtěl vrátit Rusko na post supervelmoci, a proto začal upevňovat ruské vztahy s Čínou a Indií. Důsledkem této aktivity se v roce 2002 začíná mluvit  o tzv. „asijském trojúhelníku“ (Rusko-Čína-Indie). Rusko a Indie začaly zlepšovat vztahy se státy Latinské Ameriky. Dále Čína společně s Ruskem posílily vztahy se Sýrií a Íránem.[2] „O čtyřstranné alianci se začalo mluvit ve druhé polovině roku 2004, kdy prezident Putin vykonal oficiální návštěvy Číny, Indie a Brazílie. Představitelé všech čtyř zemí pak potvrdili své snahy o dlouhodobou spolupráci a prezident Putin zopakoval, že Rusko podpoří Indii a Brazílii ve snaze získat místa stálých členů Rady bezpečnosti OSN.“[3]

Lukáš Visingr upozorňuje ve své studii z roku 2005 na skutečnost, že uskupení BRIC je pouze základem většího projektu, kterého mají být účastny i další země. Dále uvádí, že v únoru 2005 se v podstatě stala dalším členem této aliance Venezuela a předpokládá se, že ji budou následovat Kuba, Írán, Sýrie a Jihoafrická republika (ta skutečně v roce 2010 přistoupila). Autor považuje uskupení BRIC především za protiváhu moci USA.

Ekonomická situace jednotlivých zemí BRICS

Brazilská federativní republika

Jedna z největších zemědělských velmocí na světě (největší světový producent cukru, alkoholu na bázi cukrové třtiny, kávy a ovocných šťáv; dále vyváží např. tabák, kůži, hovězí a kuřecí maso, ryby, kukuřici, rýži, kakao, ořechy či sóju).  Její vzestup ovlivnily například otevření a stabilizace domácí ekonomiky, investice do výzkumu a technologií, zvýšení produktivity, odstranění většiny regulativních opatření, či snížení státních intervencí.

Hlavní vlna vzestupu agrobyznysu nastala po roce 2000. Na domácím trhu se uplatní cca 80% celkové zemědělské produkce země. Hlavními trhy pro brazilský export jsou USA, Evropská unie a země sdružení Mercosul (hospodářská integrace zemí: Argentina, Uruguay a Paraguay), dále dochází k  exportu  do Asie, Afriky a zemí Blízkého Východu.

Brazílie je vnímaná jako země s velkými zásobami nerostných surovin (železo, měď, nikl či bauxit). [4]

Ruská federace

Nejdůležitější odvětví, rozlohou největší země světa, je palivo energetický komplex (PEK), jehož podíl na hodnotě celého HDP se odhaduje na 30%. V agrárním sektoru se Rusko potýká s problémy, proto byl vytvořen státní program „Rozvoj zemědělství a regulace trhu zemědělskými výrobky a potravinami na léta 2008-2012“. Program má urychlit rozvoj živočišné výroby, podporovat malé formy hospodaření a zajistit přijatelné bydlení pro zemědělské odborníky.[5]

Indická republika

Jedna z nejlidnatějších zemí světa disponuje ekonomickou situací, která se nachází ve fázi zásadního rozmachu. Je důležité, aby si Indie udržela makroekonomickou stabilitu posledních let. Viditelnou trhlinou na tváři Indie je chudoba a negramotnost, se kterou se tamní obyvatelstvo potýká. Pochopitelnou problematiku tvoří i přelidněnost. Mezi klíčová odvětví indického průmyslu patří automobilový, textilní, petrochemický, farmaceutický či chemický průmysl. Dalším nosným oborem je zemědělství, který zaměstnává cca 65% obyvatelstva. Indie je soběstačná v produkci potravin. K hlavním produktům zemědělské výroby patří obiloviny, čaj, káva a přírodní kaučuk.[6] Je taktéž uznávanou zemí na poli outsourcingových center.

Čínská lidová republika

Komunistická republika která je dnes druhou největší ekonomikou světa, je označována za neformálního lídra celého uskupení BRICS. Je výrobcem levného textilu, obuvi a dalšího spotřebního zboží. V posledních letech se začala orientovat i na výrobu kvalitních výrobků, aby si „napravili pověst“. Čínský růst ekonomiky se stal symbolem úspěchu a zároveň ohrozil stabilní ekonomiky v Asii, Evropě i Severní Americe.[7] Čína exportuje stroje, textil, potraviny, hedvábí, rudy a paliva.

Jihoafrická republika

JAR je se svými 49 milióny obyvatel 25. nejlidnatější zemí světa, která se vyznačuje především intenzivní těžbou nerostných surovin. Poměrně rozvinutý je sektor služeb (např. telekomunikace či bankovnictví). Problémem nejjižnější země Afriky jsou její obyvatelé.  Čtvrtina práceschopné populace je nezaměstnaná a vysoké procento (cca 11%) obyvatel má chorobu AIDS. Tyto skutečnosti brání v efektivnějším rozvoji ekonomiky. JAR disponuje velkým množství nerostných surovin (např. zlato, mangan, platina, vanad, uhlí diamanty, železná ruda, chrom, nikl, uran a zemní plyn; oproti tomu např. ropa se musí dovážet). Samostatnost vykazuje JAR v zemědělství. Vinná réva a výroba vína zajistila Jihoafrické republice sedmou příčku v globální produkci. „V roce 2009 dominoval dovoz nad vývozem. Zatímco export činil 36procentní podíl na hrubém domácím produktu, naopak import se podílel na HDP ze 40 procent.“[8]

BRIC a hospodářská krize roku 2008

Po propuknutí hospodářské krize v roce 2008 se objevily názory, že tato zasáhne země BRIC o něco více než vyspělé státy. Analytik Alex Patelis z Merrill Lynch predikoval, že prohlubující se recese ve Spojených státech amerických a finanční krize zasáhnou BRIC velmi tvrdě. Brian Deacon, analytik Fortis Investments tvrdil, že „odhadovaná čísla růstu HDP zemí BRIC ale stále zůstávají na solidních úrovních.“[9]

Jaké byly skutečné následky krize pro alianci BRIC? Faktem zůstává, že až na Rusko se světová recese států BRIC prakticky nedotkla. Čína a Indie hospodářskou krizi v podstatě nepocítily. Tyto republiky vykazují navzdory celosvětové situaci nadprůměrný růst a optimistické prognózy.[10] „Indické HDP v roce 2010 vzrostlo o 8,9 procenta, čínské HDP o 11,9 procenta. Podle odborníků obě země v budoucnu zamíchají s pořadím nejsilnějších ekonomik světa. Očekává se, že Čína předběhne Spojené státy a stane se hospodářskou velmocí. Indie by měla jít ve stopách Číny, ovšem pomaleji.“[11] V Rusku a Brazílii souvisí ekonomický růst především s vývojem cen surovin. Rusko je závislé na exportu ropy a zemního plynu. Brazílie vyváží železnou rudu, ocel či ropu,  Brazilské hospodářství podporuje především rychle rostoucí domácí poptávka a relativně stabilní ekonomika.[12]

Závěr

Lze konstatovat, že po ustoupení hlavní vlny finanční krize země BRIC dovedly globální ekonomiku k relativně rychlému hospodářskému oživení, a to hlavně vlivem silné poptávky. Ekonomové se domnívají, že v dlouhodobém horizontu země BRIC získají své místo na hospodářském výsluní a budou rovným soupeřem pro řadu silných a rozvinutých ekonomik světa. Oproti většině západního světa neměla finanční krize na země BRIC katastrofální dopad.

Seznam literatury:

• VISINGR, L.; Brazílie: Zelený obr se probouzí In Armádní technický magazín č. 7/2005, str. 28-33
• MLČOCHOVÁ, M. Srovnání zemí BRIC; Slezská univerzita v Opavě, 2008
• http://www.investia.cz/strucna-charakteristika-zemi-skupiny-bric
• http://www.investia.cz/brics-aneb-co-nabizi-jihoafricka-republika-investorum
• http://www.investia.cz/jak-si-v-roce-2010-vedly-zeme-bric
• http://www.penize.cz/investice/46502-zeme-bric-nadechnuti-pred-dalsim-rustem
• http://atanova-zasuvka.blog.cz/1101/bric-ekonomicky-motor-planety
• http://cs.wikipedia.org/wiki/BRICS a Srovnání zemí BRIC

[1] http://cs.wikipedia.org/wiki/BRICS a Srovnání zemí BRIC

[2] VISINGR, L.; Brazílie: Zelený obr se probouzí In Armádní technický magazín č. 7/2005, str. 28-33

[3] Tamtéž

[4] MLČOCHOVÁ, M. Srovnání zemí BRIC, str. 4-5 a http://www.investia.cz/strucna-charakteristika-zemi-skupiny-bric

[5] MLČOCHOVÁ, M. Srovnání zemí BRIC, str. 7

[6] Tamtéž, str. 8-9

[7] MLČOCHOVÁ, M. Srovnání zemí BRIC, str. 10

[8] http://www.investia.cz/brics-aneb-co-nabizi-jihoafricka-republika-investorum

[9] http://www.penize.cz/investice/46502-zeme-bric-nadechnuti-pred-dalsim-rustem

[10] http://atanova-zasuvka.blog.cz/1101/bric-ekonomicky-motor-planety

[11] Tamtéž

[12] Tamtéž