Ubrouskobraní Krkonoše 2 - posedlost čistotou

Posedlost vlhčenými ubrousky, které poskytují falešný pocit čistoty, ale zároveň zamořují naše hory. Je to naše česká specialita? Nebo je to celosvětový problém?

Abych byla pravdě blíž, sbalila jsem si batoh a vyrazila k našim polským sousedům. Čekala jsem, že uvidím to samé. Že i polské horské stráně budou lemované bílými, odpornými ostrůvky, které tam po sobě zanechávají turisté. Ale nestalo se tak. Na polské straně Krkonoš, zejména v okolí Sněžky, jsem neobjevila ani jeden vlhčený ubrousek. Ani jeden. Jen pár zapomenutých toaletních papírů, které se ve srovnání s tou českou „bílou invazí“ zdály být jen drobnou, nevýznamnou vadou na kráse.

Co to má znamenat? Mají Poláci nějaký speciální trik? Při hlubším přemýšlení mě napadlo, že jedinou reklamu na vlhčené ubrousky, kterou jsem u nás viděla, byla s miminky. Čistý zadek miminka a čistá duše českého člověka? Že by se tato zdánlivě nevinná asociace stala symbolem naší české lhostejnosti k přírodě?

Kritika společnosti bez nabídnutí řešení není moje přirozenost, jsem od narození proaktivně kreativní (kromě pár let v manželství). Hledala jsem, přemýšlela jsem a nakonec jsem našla. Našla jsem elegantní a ekologické řešení, které nám umožní mít čistý zadek a předek a zároveň nechat přírodu dýchat. Místo kupovaných vlhčených ubrousků, které se nerozkládají a obsahují chemikálie, si je můžeme vyrobit sami doma z přírodních materiálů. A nejlepší na tom je, že to může být skvělý family building.

Na internetu najdete spoustu návodů, jak si vyrobit ekologické vlhčené ubrousky z Perlanu. Jedná se o netkanou textilii ze 100% viskózy, která je biologicky odbouratelná. Stačí si doma připravit roztok z vody, případně s přídavkem éterického oleje, a napustit jím kousky Perlanu. Pak už je jen zabalíte do vodotěsného sáčku a můžete vyrazit na cesty. Použitý ubrousek se pak v přírodě rozloží, aniž by po sobě zanechal chemikálie nebo mikroplasty. Ale stejně to tam nenechávejte, prostě to zahrabte, když nebudete mít s sebou igelitový pytlík na odpadky. Příroda a vaše děti vám poděkují. Třeba.

A proč mě to tak irituje? V přírodě se nic jen tak „neztratí“. Trvá to roky, někdy i staletí. Toaletní papír se sice rozloží, ale trvá mu to 2 až 4 týdny a po tu dobu hyzdí krajinu. Běžné papírové kapesníky se rozkládají až 5 měsíců a ohryzky z jablek se rozpadnou za 1 až 2 měsíce. Žvýkačka to vzdá až po 5 letech, a PET láhev? Ta je v podstatě věčná, rozkládá se až 100 let. A co obyčejný vlhčený ubrousek? Ten se v přírodě nerozloží vůbec. Obsahuje totiž plastová vlákna, která se pouze rozpadnou na menší a menší mikroplasty, které se dostávají do půdy, vody a nakonec i do potravního řetězce. Proto prosím, nenechávejte je tam. Noste s sebou ten malý igelitový pytlík. Je to jednoduché, je to efektivní a je to to nejmenší, co můžeme pro naši přírodu udělat. Není to nechutné, je to odpovědné. Není to ponižující, je to správné. Buďme ti, kteří se starají o to, co po nich zůstane. Ať už to bude na české, nebo na polské straně hor. Krkonoše si zaslouží být rájem, a to bez „bílých ostrůvků“, ať už jsou papírové, nebo plastové.