Řekni, kde ty chlapi jsou, co se s nimi mohlo stát.......(kdo to kdy pochopí?)

Strašně bych se chtěla setkat s Jamesem Cameronem, Peterem Chiarellim, Rawsonem Marshallem Thurberem a Erikem Rothem. Jsou to scénáristé, do jejichž vytvořených mužských postav jsem se bezpodmínečně zamilovala.

Stále takové muže hledám a nemohu je najít. Strašně by mě zajímalo, jestli ty postavy jsou jejich alter ego, nebo používali fantazii a třeba vytvořili muže tak, jak by oni sami vypadat chtěli. Nechci umřít bez toho, aniž bych to věděla a nepokusila se je získat do manželství (ne najednou).

Vím, zdá se to možná jako nějaké prapodivné přání a možná nesmysl, ale přijde mi, že tato doba je báznivým nápadům a přáním podobného typu nakloněna. Tak proč toho nevyužít? Proč nemířít ke hvězdám? Líbí se mi kombo: krásné vypracované tělo a akademický mozek. Postavy, které výše uvedení autoři nechali převést na plátno, takto obdarováni jsou. Ano, můžeme polemizovat lehce o Forrestovi, ale mě se líbí dokonce i jeho způsob myšlení. Brala bych ho všema deseti!

Opravdu by mě zajímalo, jestli ještě nějaký chlap typu Jacka (nemyslím Sparowa) existuje. Krásný, citlivý, talentovaný, ok bez peněz, ale k těm by určitě časem přišel, kdyby ho Cameron nenechal zmrznout. Titanic jsem viděla snad stokrát, vždycky je jasný, jak to skončí, ale ten romantický příběh s krásnou mužskou postavou, mě hrozně baví. Když Rose skočí ze záchraného člunu zpět, mám husí kůži. Někdy se ptám sama sebe, zda-li by můj muž (skoro bývalý) za mnou skočil, kdyby měl to štěstí a dostal se z potápějící se lodi do určitého bezpečí a já zůstala na palubě. Teď už tedy určitě ne, teď by mi možná zamával a úplně slyším jeho hlasité oddychnutí, ale ze začátku vztahu...Holky prostě ze záchraných člunů do vraků skáčou častěji, všimli jste si?

U mužů, kteří se kolem mne v životě nějak ocitli, postrádám odvahu a kuráž a zdravé sebevědomí. O gentlemanství ani nehovořím. Přikládám to svojí povaze, kde převažují mužské prvky. Bez těch bych asi nepřežila prvních pár dekád svého života. Teď se víc šteluju do ženy, zkouším dokonce i famme fatale, takže snad ještě není pozdě. Jenže to se mi to šteluje, když už mám děti odrostlé a nepotřebuji ani dobrou pozici v korporátu.

Zpátky k mému přání. Ano, chtěla bych se se scénáristy potkat, jestli jsou aspoň z padesáti procent jako jejich napsané postavy, a zkusit je sbalit (ne najednou). Na zralá kolena si citlivého krásného a chytrého chlapa zasloužím. Věřím, že když umí vymyslet takovou skvělou filmovou postavu, určitě v nich kus toho pravého chlapáctví je někde skryto. Vím, že se mi to podaří. Děkuji, že mi budete držet palce.