Mám super chlapa, jsem divná

Vzpomněla jsem si po půl roce na heslo do mého blogu, tak toho hned využiju a napíšu pár postřehů. Tentokrát trošku o vztazích.

Jak začít..no, jak píšu v nadpisu, mám super chlapa, pěkný vztah. Jak jsem zjistila, je to celkem neobvyklé. Všude se píše, jak jsou ženy samostatné a sebevědomé, ale mého okolí se to nějak asi nedotklo. Moje kamarádky jsou sice všelijak samostatné, ale když dojde na vztah, tak se změní v v oddanou šedou myš. Teď trochu konkrétně. Jedna kamarádka má přítele, jsou spolu asi 4 roky, což je podle mně doba, kdy by měli být sehraní a spokojení (samozřejmě občas neshody) nebo na pokraji rozchodu. Kamarádka se zmítá vždy pár dní v totálním rauši, jak je vše super a dalších pár dní nadává, jak se nic nemění, jak je ten chlap hrozný atd. Samozřejmě mi vylíčí všechny detaily a očekává můj názor. Nebo vlastně ani možná neočekává. Její přítel neuklízí, raději jde s kámošem do hospody než aby byl s ní doma, odjíždí na víkendy někam, aniž by jí dal vědět kam apod. A ona po mně asi chce, abych ji politovala, což já nedělám. Jak může být s takovým trotlem, říkám si a říkám to i jí. Načež jí řeknu, ať si s ním promluví a ona na to, že nemá ráda konlikty. Tak jí říkám, ať ho opustí, dokud je mladá a bez dětí a počká na někoho, kdo o ni bude opravdu stát a hádejte, co mi odpoví? Že se bojí být sama...Ehm..No a pak přijde s tím, že se rozhodla, že až bude příležitost, tak si promluví. Příležitost prý dodnes nebyla, ale chlapec asi zrovna chodí pravidelně domů, tak je kamarádka spokojená, jak mají hezký vztah. Já bych toto nebrala ani za brambůrky.

Druhý případ z mého okolí je kamarádka, která je momentálně sama, zklamaná z předchozích nezdarů. Všichni chlapi jsou prý na prd, plantážníci nemytí a nečesaní (říká to trošinku hruběji). Teď si hledá někoho na internetu. Chudáci chlapi, říkám si. Ona totiž očekává, že ten muž bude ohromně akční, zábavný, zajištěný, hezký atd. Ona vlastně pořád něco očekává, ale sama nesplňuje. Občas mám chuť jí říct, že by měla začít být zábavná a  akční ona a pak se na ni to štěstí nalepí samo. 

No a poslední případ je asi nejtragikomičtější. Známá si našla přítele na netu, všechno špatně. Na první rande ji vzal do hypermarketu na nějaké rychložrádlo. Pokračovalo to pro mě zcela nepochopitelně, randíčka měli každé úterý. O víkendu se jí třeba vůbec neozval. Výmluva byla, že makal na nové koupelně. A ona ho omlouvala!! On ten průběh vztahu v prvních třech měsících bývá trochu jiný, říkám jí. Omlouvala to tím, že je fajn, že jí aspoň někdo vymaluje...dnes už spolu nejsou.

Tyto příběhy mě opravdu nadzvedávají ze židle. Milé holky by si měly uvědomit, že na vztah s mužem nejsou odsouzeny, ale že si ho vytvářejí samy. A pokud nějaký mají, tak zcela dobrovolně. Nejhorší na tom jejich slepičím vnímání je, že mi řeknou, jak mi závidí, jakého mám super chlapa. Jako by mi ho někdo zabalil pod stromeček. Asi si neuvědomují, že za naším supr vztahem je i nějaká práce, nějaké hádky, odříkání a trpělivost. A stojí to za to.

Ještě dodatek, pokud se s holkama nebavíme o vztazích, tak se to dá vydržet. Ale raději se tedy obklopuji muži, to je aspoň sranda.