Obvykle se ve svých článcích snažím nepoužívat příliš jadrná slova, protože přehršle vulgarit škodí čtenosti. To vše jde ovšem stranou, když mě něco nase*e.
Už ze začátku se váženým čtenářům mého malého blogu omlouvám, pokud je v tomto článku nějak nazlobím, zvláště té části, která je citlivá na jakékoli napadání. Chápu, že další část má stále DSSS a nebo KSČM za spasitele naší země. Upřímně ale musím říct, že můj blog není a nikdy nebyl od toho, aby se zrovna těmto lidem zalíbil.
Tedy k věci, o co vlasně jde a co mě tolik vadí, že se kvůli tomu rozohním.
Včera mnozí z Vás jistě sledovali prezidentský projev. Někdo nad jeho slovy zaplesal, jiný spíše čelo svraštil a přemýšlel, jaký je důvod prezidentského postoje, zvláště, co se ekonomické budoucnosti týče. O tom ale jiná, neb mne to sic mírně překvapilo, i když jsem to čekal, neboť Zeman bývá zpravidla ve svých stanoviskách konzistentní, tedy od něj těžko očekávat, že od svého vysněného skandinávského modelu upustí a bude prosazovat spíše povzbuzení obratu státní kasy pomocí smrštění daní na minimum. Patrněji mne zarazilo, že mi více než prezidenta Zemana připomínal Kalouska, který společně s ekonomikou škrtil i lidi o každou korunu a prosazoval mylnou představu, že čím vyšší daně, tím méně budou lidé muset šetřit. To už je ale rozprava pro ekonomy, ne laiky, jako jsem já.
Dokonce mne ani nenaštvalo jeho otevřené poklonkování levici, nicméně mne ani nepotěšilo. Nestranný prezident, byť z levice vzešlý dle mého přeci jen vypadá jinak. Potěšil nebo spíše povzbudil mne názor na imigrační vlnu. Srovnání postoje evropských vlád s naivním optimismem Igora Němce při jedněch z nejhorších povodní za posledních deset let, byl více než přesný.
Ba ne, přímo prezidenta se to netýká, byť jej již nevidím až tak bez výhrad, jako dříve, ale něco jako úcta bez výhrad snad neexistuje. Nezlobím se ani na Babiše, který se blahem div nerozvaloval na zádech jako dobře nažraný pes snad ani na Kalouska, který je stejně jako Zeman ve svých závěrech k jiným osobám naprosto neústupný.
Ani mě tolik nepřekvapily obvyklé bláboly Dientsbiera, on je blbec už z profese, tudíž je mu rozumná opatrnost ohledně uprchlíků naprosto cizí. Sobotkovo pokrytectví bych mohl přejít bez poznámek, nicméně jeho dětinsky naivní pohled na krizi přistěhovaleckou by mohl být tím, proč by o ,,zjednodušeném pohledu" neměl vůbec žvanit. Však ono přijímaní cizinců za účelem udržení tzv. sociálního státu má levice v programu, ČSSD nevyjímaje.
Ale opravdu mne nazuřila nehorázná opovážlivost komunistů a dělnicke strany. Obě partaje by vlastně měly úplně drżet hubu neboť obé mají pěknou vrstvu másla na svých rudohnědých hlavách.
Z jakeho důvodu si jedny z největších sviní v novodobé historii, jako je KSČ(M) vůbec dovolují něco komentovat, ať již pochvalně nebo negativně, když se sami odmítají zamyslet nejen nad svou historií, ale i nad současností? Proč nevyrazili Dolejše, který se nechal uplatit v případě regulace hazardu, proč se neodstřihnou od své odnože mladých komunistů, kteří propagují a oslavují marxismus - leninismus? Jednoduše proto, že jako za let 48 - 89 platí, że kdo víc vrazil do KSČ(M), tomu se dostane od vlastní strany buď tiché tolerance nebo hlasitého povzbuzení. Komunista Filip do teď trapně drží hubu ohledně demonstrace 17. listopadu tohoto roku, kdy se v Brně na Moravském náměstí proháněli staří i mladí komundírové s obrazy Lenina a Stalina nad hlavou za křiku, že je třeba navrátit zemi do sra*ek bolševismu. Čeká se jen na nového Gottwalda. Tyto ku*vy mi tak připomínají časté demonstrace v Turecku, které volají po zavedení nové islámské teokracie a zavedení sultanátu. Je podivuhodné, že strana, která poslala plačtivou gondolenci snad nejhorší komunistické diktatuře, KLDR, k úmrtí Kim Čong-Illa, která stále nepochopila, že 21. říjen 1968 nebyl dnem osvobození, ale okupace, že není správné věšet politické odpůrce a nebo že není schopna uznat, Bil'ak s Husákem měli jít sedět či rovnou viset hned po pozvání okupačních vojsk, má stále právo být součástí parlamentu a nebyla ihned rozpuštěna. Po roce 89 to bylo v celku logické, Havel měl v KSČ hodně přátel, ale strana s věkovým průměrem ,,nad hrobem" a základem ve zločinné minulosti stejně krvavé, jako za éry nacismu, do 21. století rozhodně nepatří.
Další exemplář se na Zemana přicucnul také vzápětí, tentokráte extrémní Vandas. Extrémní ne snad ve smyslu exrémistický, extrémně pravicový (DSSS je spíše levá), ale extrémně blbý, který by měl snad raději šoupat nohama, než kecat do něčeho, čemu nerozumí. Už léta zde tento ubohý hňup Vandas se svou Debilní Stranou Slaboduchých Skinheadů pije krev každému rozumně uvažujícímu člověku.
Fakticky mne pobavila jeho pochvalná reakce ohledně prezidentova postoje k imigrační vlně. Prý to jen potvrzuje stanovisko, které má DSSS od počátku. Teď nevím, jestli se rozpačitě drbat na hlavě nebo vybuchnout v bujarý smích. Ona DSSS měla někdy nějaká VLASTNÍ STANOVISKA??? Mluví o té samé DS\SS co mám na mysli? Dělnická strana, potažmo její nástupná strana založená Vandasovou matkou nikdy svá vlastní stanoviska neměla, dokonce ani vlastní projekty! Vždy se buď na někoho přisála a sprostě kopírovala cizí nápady, parazitovala na sociálních problémech a jitřila nálady mezi majoritou a romskými obyvateli v městech, kde se rozhodl mít pár týdnů nato Tomáš projev. Snad nejokatější parazitací bylo ,,ukradení" tzv. Holešovské výzvy. Osobně si myslím, że neschopný bambula, který neúspěch své stupidní sebranky svaluje na různá politická spiknutí a nebo strach lidu jej volit (protože je prý ve skutečnosti velmi oblíbený - tvrdí on) nepatří ani do žumpové politiky, v jaké se ráchá už od dob odštěpení se od sládkovců.
Mentálního retarda, latentního oikofoba a údajného travestitu Cempera snad raději nebudu komentovat. Jeho kecy vždy měly hustotu opileckých sra*ek, proč se v nich ještě pitvat.
A to jsem slíbil, že letos už nic nevydám... Asi neumím držet slovo. Po Novém roce opět na viděnou - na přečtenou je vhodnější - a přeji Silvestra bez zranění, Nový rok bez opice,návštěvy pohotovosti či nesplnitelných předsevzetí. Úspěšný Nový rok 2016 ve znamení lepších zpráv, životních úspěchů, ale hlavně přátelství a dobrých vztahů v rodině - neboť přátelé a rodina jsou ty nejcennější dary, jaké nám kdy Bůh mimo života daroval - Vám přeji z celého srdce
Luboš Vlasák
