"Přátelství národů Německa a Sovětského Svazu, svázané krví, má všechny předpoklady být trvalé a silné," napsal Stalin po obdržení blahopřání ke svým 60. narozeninám od Hitlera a Ribbentropa dne 25. prosince 1939.
Před 83 lety, 1. září 1939 se začala psát jedna ze dvou nejtragičtějších kapitol dějin světa, když Hitlerova vojska zahájila invazi do Polska, což znamenalo začátek 2. světové války. O týden dříve, 23. srpna 1939 dostal Berlín podporu Moskvy, bez které by Hitler nemohl zahájit invazi. Pakt Ribbentrop - Molotov mu rozvázal ruce. Z toho důvodu nelze brát to, co se stalo týden před 1. září 1939 či 16 dní poté odděleně, ale vnímat souvisle.
Polsko napadl Stalin 17. září z východu a to bez vyhlášení války, stejně jako o téměř 83 let později učinil Putin při útoku na Ukrajinu.
Okupace Polska a okupace části Ukrajiny má i přes 75 let od sebe podobnou rétoriku Kremlu na obhajobu obou činů. Ruská federace je nejen po právní rovině přímým nástupem SSSR. Zdědila po něm i svou agresivní politiku, krytou za údajnou ochranu míru (samozřejmě, vyhrožování válkou a mávání zbraněmi tak nějak vždy patřilo do ruského pojetí ochrany míru) a bratrskou pomoc okolním státům, ať už o takovou pomoc stojí nebo ne. V tomto smyslu má podzim 1939, jaro 2014 a začátek roku 2022 určité podobnosti.
"Přátelství národu Německa a Sovětského Svazu, svázané krví, má všechny předpoklady být trvalé a silné," napsal Stalin po obdržení blahopřání ke svým 60. narozeninám od Hitlera a Ribbentropa
Vývoj okupace Krymu v roce 2014 a okupace Polska z roku 1939 samozřejmě nereflektuje veškeré spletitosti obou dat, protože svět mezi tím prošel výraznými změnami. Tedy svět, ale nikoli politika Kremlu.
Našel jsem několik charakteristických rysů ruské politiky agrese a propagandy:
Rozdělení země:
Na zasedání Státní Dumy 18. března 2014 zazněla myšlenka rozdělit Ukrajinu mezi Rusko, Polsko, Rumunsko a Maďarsko. Vykreslila se tím jistá paralelní linie s paktem Ribbentrop - Molotov.
Nevyhlášení války:
Rusko Ukrajině v roce 2014 ani v roce 2022 nevyhlásilo před napadením válku. Sovětský Svaz nevyhlásil válku Polsku v září 1939 a nakonec ani Finsku před útokem 30. listopadu téhož roku.
Neexistující stav:
Nóta předaná polskému velvyslanci v Moskvě obsahovala formule, že "polský stát a polská vláda přestaly existovat" a "smlouvy uzavřené mezi SSSR a Polskem pozbyly účinnosti." Putin v roce 2014 odůvodnil anexi Krymu mj. tím, že veškeré smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou jsou neplatné, protože stát, se kterým byly uzavřeny prý zanikl po takzvaném převratu, což bylo zdůvodnění Kremlu prostřednictvím Lavrova i po napadení Ukrajiny v únoru 2022.
Ochrana svých občanů:
Stejně jako nacistické Německo odůvodňovalo svůj útok na Polsko a okupaci Československa "ochranou občanů říše," Moskva deklarovala potřebu chránit "jednokrevné národy." Německý velvyslanec Schulenburg ve svém telegramu 16. září v téže době informoval, že Moskva v podobném duchu jako Německo varovala Polsko, že "se až dosud dostatečně nestarala o své menšiny v zahraničí." Pod podobnou záminkou Putin obsadil Krym, prý kvůli ochraně ruskojazyčných obyvatel.
Může za to západ:
Vina za napadení Polska byla Sovětským Svazem svalována na "nemoudré jednání vůdců Polska" a stejně tak na Británii a Francii. Stalin tyto státy obvinil, že to ony zaútočily na Německo poté, co vniklo do Polska. V. M. Molotov zašel dokonce tak daleko, že začal obhajovat Hitlerovu ideologii: "Ideologii hitlerismu, stejně jako jakýkoli jiný ideologický směr, lze uznat nebo popřít - je to věc politických názorů. Ale každý pochopí, že ideologii nejde zničit silou, nelze ji zničit. Proto je nejen nesmyslné, ale i trestné vést takovou válku, jakou je ta za 'zničení hitlerismu,' která je zakryta falešnou vlajkou boje za demokracii." Stejně tak ruská propaganda obhajuje napadení Ukrajiny. Nejdříve se posmívala Západu, že není ochoten Ukrajině pomoci a když Západ začal Ukrajinu výrazně podporovat po agresi Ruska v únoru 2022, Kreml ho obvinil, že na Ukrajině ve skutečnosti bojuje Západ proti Rusku a schovává se za Ukrajince.
"Ideologii hitlerismu, stejně jako jakýkoli jiný ideologický směr, lze uznat nebo popřít - je to věc politických názorů. Ale každý pochopí, že ideologii nejde zničit silou, nelze ji zničit. Proto je nejen nesmyslné, ale i trestné vést takovou válku, jakou je ta za 'zničení hitlerismu,' která je zakryta falešnou vlajkou boje za demokracii." V. M. Molotov
Historie nám ukazuje, nakolik je ochotná Moskva ohýbat a obracet naruby výklad dějin v závislosti na okolnostech a možností zisku. A není pravděpodobné, že s tím přestane.
Takovým případem je i snaha Moskvy nejdříve popřít, poté odsoudit a nakonec obhajovat spolupráci Sovětského Svazu s nacistickým Německem.
Krátce po obsazení západní části Polska byly i východní části napadeny a obsazeny Rudou armádou v souladu s tajným protokolem k paktu Ribbentrop - Molotov; Smlouvě o přátelství a hranicích mezi SSSR a Německou říší.
Moskva po desítky let popírala existenci tohoto protokolu a označovala je za falešné zprávy, protože jeho existence popírala verzi o Stalinově snaze udržet mír a zabránit válce.
Až v prosinci roku 1989 Sjezd lidových poslanců SSSR existenci protokolu potvrdil a formálně jej odsoudil. V roce 2009 Vladimir Putin jako premiér potvrdil odsouzení protokolu a prohlásil jej za nemorální. Stejně tak ovšem odmítal a odsuzoval agresivní politiku SSSR, avšak hned dvakrát označil rozpad SSSR za geopolitickou katastrofu. Ve svém novoročním projevu v roce 2005 a v roce 2015 na konferenci v Soči.
Po obsazení Krymu otočil o 180° a v listopadu 2014 označil za viníka paktu R - M Polsko. Někdejší ministr kultury Vladimir Medinskij dokonce pakt označil za triumf sovětské diplomacie.
Jistou zajímavostí je také skutečnost, že Vladimir Putin má ve své kanceláři v kremelském Senátním paláci knihovnu Josifa Stalina, ze kterých je část označena zelenými a červenými pastelkami samotným sovětským vůdcem.
V roce 2020 Duma projednávala návrh zákona na zrušení legislativy odsuzující dohodu mezi SSSR a Německem. o necelé 2 roky později pak rozšířila agresi vůči Ukrajině. Zdá se tedy, že se u Ruské Federace prakticky nic nezměnilo a vše se jen cyklicky opakuje. Rusko se nezmění a vždy se stane jen agresorem, ať si zrovna říká jakkoli. Jediné, na co tak může být ruský člověk hrdý, je snad jen jasná porážka Osmanské říše ruským carstvím v roce 1774.
Milí čtenáři, pokud se Vám můj článek líbil, opět Vás poprosím o malou pomoc se šířením, uděláte mi tím radost, dosah i karmu. Děkuji vřele. ¦
