Kamzík Vojta (Luboš Tlučhuba Vencl)

Komentář z turnaje, na kterém jsem nebyl. Komentář z Karlových Varů, kde jsem byl. Aneb dva v jednom (to je dnes in).

Podívali jste se na seznam přihlášených do Přerova, pak i na jeho výsledky a oddechli jste si. Konečně bude od těch Tlučhubových keců klid. Nebude! Tenhle blog má ambici být blogem nejen o scrabblu, ale i o mých cestách, zážitcích, případně něčem dalším zajímavém (doteď mám v počítači rozepsaný komentář o minitreku, který jsem podnikl před mistrovstvím – trochu se obávám, že zůstane nedokončený – což však určitě nebude taková ztráta, jako například v případě Beethovenovy nedokončené 10.symfonie). A kdeže jsem onu sobotu byl, když ne v Přerově? Myslíte, že v Karlových Varech? Chyba lávky, v Praze!

Pavle jsem dal loni k jejím narozeninám poukaz na společný prodloužený víkend v Karlových Varech od pátku 28.března do pondělí 31… …jenže ouha! Začal letní semestr a na tento víkend mi připadly hned tři přednášky (dvě celodenní a páteční půldenní) a navíc z předmětů, které se tvářily (a tváří stále), že jim pozornost budu muset věnovat (alespoň dva z oněch tří). Naštěstí termín šel změnit, naneštěstí jediný možný termín byl od úterý do pátku 18.-21. No to víte, že jsem to měl hned na talíři! Více spotřebované dovolené (což ve skutečnosti vadí možná víc mně než Pavle), a ZASE se přizpůsobuje naše dovolená mně (ne, že by to bylo tak často, ale naše milé polovičky si pamatují všechny situace, kdy tomu tak bylo, znáte to…), přičemž to byl dárek pro ni… …no to nic, léty ošlehaný námořník si v životě již musel poradit s lecjakou bouří a ustál i tuto. Postupem času vyplynula dohoda, že o víkendu po Varech bude Pavla s maminkou (když spolu budeme čtyři dny v kuse) a přede mnou vyvstalo dilema, zda jet do Přerova. Že by se mi chtělo strávit po cestě z Varů (ne, že by byla tak dlouhá) den ještě na cestě do Přerova, poté zpět a mezitím ještě na turnaji, to úplně nemohu říct. Nicméně asi bych jel, kdybych neměl pocit, že bych ten víkend (a to celý) měl věnovat škole, protože v některých předmětech se docela topím. A já tu školu fakt dodělat chci! Ne jako tehdy, když jsem byl mladej a blbej… …ale to je zas jiný příběh…

…nu a celodenní sobotní učení mi zpestřovalo zpravodajství od Vojty, a tak vznikla tato koláž (trvám na tomto označení, je mnohem honosnější než „mišmaš“). Kolo první. Pobyt máme v hotelu Richmond, což je honosná, památkově chráněná budova a čtyřhvězdičkový hotel. No, čtyřhvězdičkový… …samotné ubytování bych osobně ohodnotil na hvězdičky tři. Berte to jako ryze subjektivní dojem, který se navíc vztahuje pouze a jen k ubytování (no dobře, spíš asi tři a půl). Nicméně obsluha velmi vlídná a vstřícná. Snad nevyzním jako xenofob, ale oceňuji, že ryze česká (ačkoliv plynně ovládající i zbylé dva „úřední“ varské jazyky – ruštinu a němčinu), nebývá to zvykem úplně vždy… …v Přerově proti Vojtovi usedá Martina Iliasová a podle Vojtova dojmu usedá již předem s poraženeckou náladou. Je-li tomu tak skutečně, mohu posoudit jen těžko, ale je pravda, že jsem už vysledoval, že Vojta na Martinu umí, a že ona to ví. A je pravda, že psychika hraje velkou roli. Tentokrát Martina vytahuje oba žolíky, ale prvním se přibližuje jen na rozdíl 60 bodů a proti druhému drží Vojta pozici dostatečně zavřenou. Z ostatních výsledků mě zaujala těsná jednobodová výhra Tomáše nad Pavlem Vojáčkem a naopak stopadesátibodová výhra Ivoše nad Martinem Hrubým.

Kolo druhé. Po ubytování se vydáváme na karlovarskou kolonádu. Pavla je ve Varech poprvé v životě, což mě překvapilo, když jsem se to dozvěděl, takže si chce vše naplno užít. Já asi potřetí, ale tuším, že naposledy to bylo zhruba před 25 lety, takže to je i pro mě hodně jiné. Sluníčko, azurová obloha, do ruky si koupíme teplou oplatku. Pavla nasává jednotlivé prameny. Já občas zlehýnka ochutnám, ale pro mě tyhle slané vody moc nejsou. To bych na tom musel být se svými údy mnohem hůře, abych to pil. To vřídlo je nějaké malé. Pamatuju si ho mnohem větší. Ale je možné, že si ho pamatuju z doby před cca 35 lety, kdy větší skutečně bylo – alespoň relativně, k mojí postavě. Přemýšlím, zda mamince přivezu z Varů Becherovku nebo oplatky. Mé dilema vyřeší balení obou produktů, navíc v minibalení, které je pro maminku ideální. Dokonalá idylka… …Vojta usedá proti Jardovi Hauptovi a má také dokonalou idylku. Dva žolíky, dvě binga, dvě stovky rozdílu. Vysokými rozdíly vítězí i Vítek nad Alenou, Pavel Vojáček nad Sašou a Pavel Palička nad Mirkou. I druhé kolo přináší partii s jednobodovým rozdílem, kterým poráží Aleš Jirku Kamína. Zaujme opět i výsledek Ivoše, tentokrát tím, že zaváhal s Lenkou Paličkovou.

Kolo třetí. Po návratu z kolonády zamíříme na večeři. A pokud jsem o ubytování v Richmondu hovořil jako o třech hvězdách, tak o stravování zde musím hovořit jako o pěti! No dobře, v pětihvězdičkovém hotelu jsem nikdy nebyl, takže píšu o něčem, co neznám, ale čtyři a půl určitě. Asi nemá smysl se o tom úplně rozepisovat. Nicméně varianta večeře formou bufetu je výborná varianta, výběr, množství a kvalita jídla skvělá a jako třešnička na závěr je jako možnost i zmrzlina… …Vojta usedá proti Vítkovi. Posledních několik tahů propasuje s neudatelným Ď na ruce a pouze sleduje, jak se jeho náskok tenčí. Naštěstí pro Vojtu se ani Vítkovi nepodaří udat všechna písmena a Vojta udrží 15 bodů náskoku. Když mi k partii poskytuje podrobnější komentář, soudím, že navzdory závěru, který neměl pod kontrolou, tak udělal všechno správně. Možná i proto ten náskok udržel. Ostatní výsledky nejsou zcela nezajímavé, ale zároveň žádný z nich není takový, aby stál za zmínku více než ostatní. Možná ten, že Alešovi se daří strhnout na svou stranu další těsnou partii, tentokrát tu se Zbyňkem.

Po večeři se s Pavlou vydáváme prozkoumat místní wellness. Mně se po nějaké době podaří vybojovat si místo ve vířivce, Pavla volí finskou saunu. Po půlhodině se pak sejdeme v herbal sauně. Nakonec objevíme „zážitkovou sprchu“, která je docela zajímavá. Asi nelze místní wellness nazvat nějak výjimečným, ale je zdarma a dobré je. A relax, který člověk potřebuje, poskytuje příjemný. Navíc župan poskytnutý od hotelu v ceně ubytování, co víc potřebujete ke štěstí? 😊… …Vojta hraje s Alenou a jejich partie je zpočátku spíš neslaná, nemastná. Vojta vede po 11.tazích o 40 bodů, když přichází Alenino NEŘITÝ (40) s rozehrávkou N na trojnásobkový sloupec a Vojtovi se nabízí (F)AGANŮ za 51. Což o to, je to dobré. Ale druhý žolík je ještě ve hře, pořád by nebylo nic rozhodnuto… …navíc Vojta ví, že platí FAKAN i FAGAN i ČAKAN a právě Č třímá v ruce. Jedno je sice hanlivé a životné, zatímco druhé ze slovenštiny a neživotné, ale přesto se Vojta podle vzoru FAGAN rozhodne pro ČAGANŮ (63). Klady této volby jsou jasné: o 12 bodů víc a ponechání žolíka na ruce. Zápory, pokud slovo nebude platit jsou také jasné: o 51 bodů méně a trojka ponechaná pro Alenu. A vy jste si to už ověřili, takže víte, že Vojta svou drzostí a odvahou tímto tahem partii rozsekl. V závěru využije svého žolíka lépe než Alena a svůj náskok ještě navýší. Zbyněk drtí vysoko Jardu Haupta, Jana Vacková vítězí těsně o 2 body nad Mirkou.

Do Varů jsem jel s tím, že program budu uzpůsobovat především Pavle. Zaprvé to byl dárek k jejím narozeninám a za druhé jsem měl u ní nějaké dloužky, které bylo nanejvýš vhodné smazat. Nicméně svou drahou polovičku znám dobře, a tak jsem tušil, že bude chtít mít občas i nějaký čas sama pro sebe, a tak jsem si ambiciózně s sebou vzal školu i věci na běhání s tím, že snad alespoň na jednu z těchto aktivit dojde. Navíc máme s Pavlou poněkud odlišný spánkový režim. Ne snad ani co se týká usínání, ale spíš probouzení. Mně vždy probudí ranní světlo a poté už většinou nezaberu, nebo ne na dlouho. Naopak Pavla spává jako špalek – a to bych si mohl zkusit vzbudit ji před sedmou hodinou! :-D A tím spíš na dovolené… 😊…a se svítáním kolem 5:45 jsou pro mě aktuální rána opravdu dlouhá… …všechna tři rána jsem tedy poctivě vstal kolem 6:15, dal si ledovou sprchu a kolem 6:30 usedal k učení, zatímco Pavla sladce oddechovala. Kolem čtvrt na osm byl vždy čas na společné ráno a potom snídani. Můžete si říct, co za cvoka si bere učení na dovolenou (já) a budete mít částečně pravdu, ale já to pro svůj dobrý pocit potřeboval… …v Přerově proti sobě usedají dva poslední neporažení. Vojta a Petr Landa. A bylo to skutečné finále! Po třech tazích vedl Vojta 162:66, nejen díky bingu v 1.tahu. Petr sice prý neopomněl své typické projevy zoufalosti, ale nevzdal se a po Vojtově bingu v 7. tahu a Petrových binzích v 6. a 8. tahu bylo po osmi tazích skóre 337:290! Za podobného skóre nejedna partie končí, ale Vojta a ani Petr rozhodně ne! Po 14.tazích vedl Vojta už jen o 4 body, nicméně Petr měl v zásobníku neudatelné C, a tak nakonec Vojta zvítězil 443:425! Z dalších výsledků 5.kola stojí za zmínku další partie se skóre obou soupeřů nad 400 – Lenka Paličková porazila Aleše 417:402.

Možná si budete myslet, že z vás nyní dělám blbce, ale pokud si 100 lidí pomyslí, že z nich dělám blbce a jednomu člověku tím poradím a pomůžu, tak má poznámka má smysl… …pokud kupujete poukaz na „lázeňský pobyt“ na slevových portálech (jako já), dejte si pozor, co je vlastně v ceně. Občas narazíte na „pobyt v lázeňském městě“, který nemá ale vlastně nic moc společného s wellness pobytem, případně na pobyt ve wellness hotelu, kde však nemáte v ceně žádné procedury… …tohle jsem si já pohlídal a měli jsme tam dohromady tři procedury. Oxygenoterapii, pak jakousi uhlíkovou terapii a perličkovou koupel. Upřímně, nebylo to nic úplně zázračného, ale první dvě jsem neznal, a tak jsem alespoň poznal něco nového a přinejmenším oxygenoterapie byla rozhodně zajímavá. Jestli něco z toho mělo pro nás nějaký užitek, to je asi těžké posoudit, ale relax to nebyl špatný, a tak to účel splnilo… …přerovský turnaj nebyl v kontextu dosavadních letošních turnajů nabitý. Ani kvantitou (mírně více hráčů než v Chemnitz, výrazně méně než v Roudnici a Praze) ani kvalitou (z první desítky žebříčku jen dva hráči, Vojta jako jediný z hráčů s ELO nad 1900). To neznamená, že by v Přerově nebyli silní hráči, nebo že by měl Vojta vítězství zadarmo, ale spousta špičkových hráčů chyběla. A tak byl Pavel Vojáček druhým nasazeným a teoreticky největším Vojtovým vyzyvatelem. A nutno říct, že podobně jako Petr (3.nasazený) i Pavel svou úlohu splnil aspoň v tom, že Vojtu rozhodně prověřil. Vojta obstál a zvítězil o 14 bodů. Nicméně víc než samotná Vojtova výhra mě zaujal jeho komentář k partii. Nerad bych tady vytvářel auru jeho neporazitelnosti nebo naprosté bezchybnosti (zrovna v této partii dokázal vymyslet ZČUNÍ?!?! No, ale každý má občas slabou chvilku…) . Dámy a pánové, ten kluk je fakt dobrej! Když mi Vojta osvětloval svou úvahu pro zahrání závěru partie, musel jsem uznat, že uvažuje opravdu komplexně. V polovině pro scrabble důležitých schopností je na levelu 10/10. V druhé polovině na levelu 11/10. Pokud nebudete mít velké štěstí, nemusí vám proti němu stačit „bezchybný“ výkon, ale budete muset předvést ještě něco navíc, protože právě to on umí. A až si budete myslet, že jste v závěru partie s ním měli smůlu, zamyslete se nad tím, jestli to byla smůla nebo jeho um. V tomto kontextu se ještě musím vrátit k předchozímu ligovému komentáři. Vojtovi se nelíbil úplně můj komentář jeho kousku, který předvedl s Tomášem (ne, fakt to nebylo myšleno špatně) a přimělo ho to si tu pozici zanalyzovat… …a vyšlo mu z toho, že jeho spekulativní dvoubodový tah byl skutečně nejlepším tahem v dané pozici a měl největší šanci být vítězným tahem. Bravo! Z dalších partií stojí za zmínku těsné výhry Dany Fialové nad Janou Vackovou 367:366 a Jardy Haupta nad Tomášem Rodrem 347:343.

Když jsme se procházeli směrem ke kolonádě, všimla si Pavla restaurace Le Marché a vzpomněla si, že jí o ní říkal kolega. Že prý tam si určitě má zajít, že je to zážitková restaurace… …nečekejte, že by Vám jídlo podávali při seskoku padákem. Zážitek by to měl být kulinářský… …tak jsme si rezervovali stůl. Že tam necháme nějakou nemalou korunu, s tím se při takovéto reputaci a prezentaci restaurace počítá. A jaký jsem měl z oběda tam dojem? Kulajda byla skvělá. Škoda, že jí byly asi dvě lžíce. Jako hlavní jídlo jsem zvolil taglilioni s lanýži. No, byly ty „tlustší“ špagety, docela mastné a lanýžů tam bylo tolik a tak maličké a tenoučké, že jsem to chuťově nepoznal. Pavla měla jakýsi vepřový hřbet a spokojená byla. Dezert a víno byly OK. Pavla pravila, že po tom víně to na původně plánovaný výlet nebude. Ale za mě… …no, nedávno jsme při oslavě našeho výročí byli s Pavlou v chorvatské restauraci Deco v Modřanech. Je hodně luxusní a nechali jsme tam ještě víc než v Le Marché. Ale najedli jsme se a přišlo mi to jako lepší kulinářský zážitek (a dalo se tam najíst i za rozumnější peníz, než jaký jsme tam nechali my). A kdybych měl srovnávat s karlovarskými restauracemi, tak ve čtvrtek jsme pak šli do pizzerie Petr a já osobně jsem se tam najedl více, lépe a levněji než v Le Marché… …ale je to jen můj úhel pohledu… …a propos Petr… …i v Přerově Petr Landa Vojtu stále prohání. V sedmém kole vysoko poráží Lenku Paličkovou a připisuje si 6.bod. Vojta čelí Tomášovi Rodrovi. Ten po 12 tazích prohrává 204:242, a tak si může právem myslet, že jeho bingo DOKA(Ř)EM (63) ho vrátí do hry. Z této DOMNĚNK(Y) (167) ho však svou devítkou rychle vyvede. Ve zbytku partie svůj náskok ještě mírně navýší. A tak, pokud si Petr myslel, že na Vojtu něco získá alespoň v TurČASu, tak i z tohoto byl rychle vyveden. Další cenný skalp si připisuje Dana Fialová, když po Saše a Janě Vackové poráží i Pavla Vojáčka.

Jak již psáno výše, náš plánovaný středeční výlet jsme z vinných důvodů odložili na čtvrtek, a tak nám vzniklo volné odpoledne. Rozhodl jsem se výlet kompenzovat tím, že si půjdu zaběhat ať alespoň využiju ty boty a pár dalších věcí, co s sebou táhnu. Moje aktuální kondice není taková, jakou bych chtěl a rozhodně má daleko k ideální (nebo i nejlepší, kterou jsem v minulých letech měl, byť i ta měla jistě daleko k „ideálu“). Byl jsem si toho vědom, takže mě ani moc nepřekvapilo, že moje trasa po kopečcích nad Karlovými Vary byla hodně ambiciózní, ale to nevadí. Bylo to dobré a užil jsem si to. 😊… …z přerovských partií 8.kola stojí určitě za zmínku vítězství Franty nad Sašou 368:362. Vojta vysoko poráží Aleše, Petr se stále drží jen bod za ním, když poráží Vítka.

Čtvrteční dopolední program jsme měli co se týče procedur kratší a volnější, a tak jsme se vydali na plánovaný výlet po karlovarských, vyhlídkách, rozhlednách a ke kamzíkovi. U rozhledny Diana jsme se zastavili u mini zookoutku s poníky a čuníky (viz foto). Počasí je nádherné, trasa přiměřeně náročná, výhledy na město krásné, a tak nám příjemně vyhládne. Ve městě poté z nabídky restaurací zvolíme již zmiňovanou pizzerii Petr… …V Přerově jsou pro Petra propočty jasné. K výhře v turnaji by pro něj vedl zhruba následující scénář: vyhraje cca o 200 a zároveň Vojta prohraje o 200 a to je souhra, která není úplně pravděpodobná. Na druhou stranu Petrovu 2.pozici mohlo otřást právě a jen to, pokud by Vojta prohrál s Jirkou Kamínem. To se nestalo. Vojta měl partii relativně pod kontrolou, krátce před koncem vedl o 60 bodů, pak přidal bingo… …a pak vytáhl i toho druhého žolíka a bylo hotovo. Petr prohrál s Pavlem Vojáčkem. Ten se díky tomu probojoval na 3.místo, a tak první tři pozice obsadili první tři nasazení (byť oproti očekávání žebříčku skončil Petr před Pavlem). Romanovi Čejkovi a Mileně Filipové se v turnaji příliš nedařilo, a tak se v posledním kole sešli u 10.stolu. Ale jejich partie musela stát za to! Kam se hrabou Vojta s Petrem. Milena s Romanem je předčili výsledkem 437:435!!!

Co říci závěrem? Karlovy Vary rozhodně mohu doporučit. Nenáročné procházky podél říčky Teplé a kolonádě, či náročnější (ale stále nijak náročné výzvy – ačkoliv i ty by se jistě po okolí našly) po vyhlídkách na město rozhlednách jsou velmi pěkné. Na své si přijdou samozřejmě i milovníci minerálních pramenů. Město samotné, alespoň lázeňská část je přehlídkou honosných a krásných staveb. A ještě jedna deviza, kterou já osobně velmi oceňuji. Nevím, jak to mají ošetřené zákonně (tipoval bych, že městskou vyhláškou), ale všude vidíte nápisy: „Karlovy Vary, město bez kouře“ a opravdu tak tomu je: nevybavuji si, že bych za celou dobu viděl – a především čichal – jediného kuřáka. Alespoň ne v centru. I díky tomu je město velmi čisté. Za mě velký plus a palec vzhůru.

Co říci k přerovskému turnaji? Určitě na první pohled zaujme, že Vojta jím proskákal stejně elegantně jako pověstný karlovarský jelen (ačkoliv v tomto směru je zajímavé, že na třech ze čtyř letošních turnajů se našel jasný dominátor Michal a Vojta s bilancí 9:0 a i Břéťových 10:1 v Chemnitzu je třeba do toho počítat). Pravda, Vojta měl žolíky na své straně (byť ne nijak zásadně a jednou vyhrál i proti nim) a cestu měl z letošních vítězů nejlehčí, na druhou stranu všichni Vojtovi soupeři byli z úrovně hráčů MR (myslím, že i Jarda Haupt má reálné šance se kvalifikovat, pokud odehraje dostatečný počet turnajů) a Vojta nahrál vynikající průměrné skóre 414 bodů a průměrnou výhru téměř o 90 bodů. V tomto směru je zajímavé, že Vojta ukázal, že umí obojí: rozhodnout těsnou partii na svou stranu (výhry o 14, 15 a 18 bodů) i deklasovat soupeře, když mu to přijde dobře (5 výsledků o 100 a víc) a navíc hraje prostě skvěle! Rozhodně nelze zapomenout ani na Petra Landu s Pavlem Vojáčkem, kteří potvrdili své role favoritů dokázali přičemž v jejich případě nebyla jejich pozice favoritů tak jednoznačná jako v případě Vojtově.

Scrabblový kolotoč se nyní přesune do Ostravy. I tentokrát to bude beze mě, neb já budu celý daný víkend od pátku do neděle trávit v Suchdole. Docela mě to mrzí, Ostrava se do kalendáře vrátila po delší době a mám pocit, že by zrovna letos stálo za to tam být. Ale holt život je otázka priorit. Zpravodajství z Ostravy úplně nechystám, protože prolínat turnaj vysokoškolskou látkou by nebylo asi příliš záživné… …čímž chci říct, že doufám, že tentokrát to záživné bylo, že jste se pobavili a třeba i něco zajímavého dozvěděli. 😊