Jak jsem opakovaně vyměknul a nebyl za to potrestán. (Luboš Tlučhuba Vencl)

Druhý den MR. NERVUJÍCÍ DĚSY s Milenou a její nebetyčná drzost, masakr Jany a vyměknutí s Radkem i Tomášem a Filip těsně v patách.

Na noc jedu do Prahy. Je blízko a dávám přednost známému zázemí a pohodlí. Pozdější příjezd mi nevadí, ranní vstávání mě moc netěší, ale když zjistím, že Petr Kuča jede na noc do Prahy také a sveze mě obě cesty, tak je to hned veselejší (i když stejně vstávám v šest). Své partie z prvního dne zkouknu jen letmo, mám z nich dojem dobře odvedené práce. Tak zítra na to navázat.

V prvním nedělním kole proti mně usedá Milena. Partie je zpočátku vyrovnaná. Když v 7.tahu hraju ĎÁČKŮV (40) a trhám se na rozdíl právě oněch 40 bodů, začínám si říkat, že by to už mohlo být dobré… …a právě v tu chvíli mě Milena zatopí POV(O)DNÍ (71). Pořád jsem ve hře, ale zase to bude tuhý boj… …přichází mi žolík, ale zároveň složitá písmena, a tak pouštím Milenu na rozdíl 30 bodů v 10.tahu (viz obrázek). A tady přichází klíčový moment partie. Docela by mě zajímalo, co Milena měla na ruce a jaká byla její úvaha, nicméně vytasila brutálně drzé a strach postrádající CEN za 20 (viz obrázek). Skóre je o 50 a já mám na ruce mj. žolíka a DĚSY na prostřední červenou. Ale horní červená straší. Zvažuji dvě otázky. Mám obětovat žolíka na horní trojku? Nakonec dospívám k závěru, že ano. Nemohu to tam nechat otevřené. Druhá otázka je, zda mám hrát S(O)DĚ nebo S(O)DY. Ě je samozřejmě ošklivější písmeno, které je pro pročištění zásobníku lepší odehrát a je to samozřejmě i za více bodů. Na druhou stranu by se mohlo hodit do SIPĚ. Aby to bylo ještě těžší, tak jedno Ě ještě zbývá. To rozhoduje. Může ho mít Milena. Nebo ho mohu vytáhnout. V obou případech bude lepší to své odehrát. Hraju tedy S(O)DĚ (45), načež Milena kontruje „mými“ DĚSY (38) 😊 To nevymyslíš… Když o dva tahy později odehrávám KUXY (35), dostávám se do jednobodového vedení, jenže Milena má silné tahy a mně přichází velmi složitá dobírka pro poslední zásobník ŘLLU, přičemž Ř není možné položit nikam na desku samotné ani s žádným z mých zbylých písmen. Vymyslím naprosto precizní a bezchybné zahrání, o němž si troufnu říci, že by jej tak dobře nikdo z hráčů v sále nezahrál (hodně sebevědomé tvrzení, já vím… …no, někteří možná ano, ale jen možná). To mi přinese 15 bodů do rozdílu oproti druhé nejlepší alternativě. Bohužel na Milenu bych potřeboval ještě dalších 12. Podepisujeme partiáře. Škoda, ale tohle holt nešlo. Krásná partie, říkám si, když se Milena bezelstně zeptá: „Proč jsi hrál PÍCÍ a ne NERVUJÍC?“ Aha, tak nešlo?!? Já trubka! „Protože jsem to neviděl,“ přiznávám po pravdě. Ano, měl jsem tou dobou přebytek samohlásek. Ale 15 bodů rozdílu za to samozřejmě nestálo… …a když si ještě uvědomím, že pak do oněch míst Milena zahrála postupně POV(O)DNÍ i DĚSY… Břéťa jede! Ve šlágru kola poráží Vojtu a ten stejně jako já přichází o třetí život. Sobi v souboji exmistrů poráží Martina Daňka a drží dobré šance pro zbytek dne. Pavel prohrává s Martinem Vackem a je definitivně out. Naopak in je kromě Břéti, Sobího a Mileny ještě Radek, který poráží Ivoše.

OK, není zadních vrátek. Nezbývá než získat 3 body ze 3. A ještě někde nahrabat skóre. Když to nyní počítám, myslím, že touhle dobou jsem měl tak 4% šanci na postup do finále. Naštěstí tohle v danou chvíli nepočítám. Spíš si říkám, že musím jít kolo za kolem a uvidíme, jak to dopadne. Proti Janě začínám a na ruku mi hned přichází čisté NESEKLI. Po prvním tahu tedy vedu o 44 bodů a nabízí se myšlenka, že pokud mi to pytlík dovolí, tak TOHLE je partie, kde bych asi neměl hrát JEN na vítězství, ale i na skóre. Někde ho nahnat musím. Ale co v partii nastane, to by mě nenapadlo ani v nejdivočejších snech. A to se ještě neodhodlám ve druhém tahu k bingu MHOURALO. Vím, že bych měl bodovat vysoko, ale HORU (25) je dobré a ponechání MAO na ruce také. Přichází žolík a ve 4.tahu i OMAŠT(Ě)N (96). Janě tím sice nabízím snadné body: POMAŠT(Ě)N (33), ale přesto vedu o 115. Následuje DUX (32) a o chvíli později Janino DUXA (14). To samozřejmě shazuji a vedu o víc než 150. Do mysli se mi však vkrádá myšlenka: Co to k…a má být? Moc se mi nechce věřit, že by Jana neznala správné skloňování. Že by maskovaný pass? Volím raději opatrnější hru, nicméně trochu se uklidňuji, když přichází druhý žolík. DRÁBOV(I) (64) a vedu o 211 bodů. Navíc Jana se trápí a slabým tahem za 9 bodů mi nahrává na trojnásobek DĚJŮ (37). Pak ještě HOĎ (34). Jdeme do závěru a dopočítávám Janino Ú. Jana je nucená ho odehrát do ZÚPÍ (13), čímž mi nahrává na obousměrně zdvojené ŠIŘ (46). Suma, sumárum 528:240. OK, tak skóre bych měl vyřešené. Vojta prohrává s Ivošem a je out. Břéťa jde na famózních 9:0, když poráží Sobiho a ten přichází o třetí život. Naopak Milena s Radkem vítězí a mají k finále blíže než zbytek pole.

Radek je silný soupeř, ale když potřebuju, aby zaváhal a já naopak musím vyhrát, je pro mě ideální spojit to dohromady v jedné partii. Sleduji pořadí, kde jsem v čele skupiny pronásledovatelů a potvrzuji si, že mám mnohem lepší TurČAS než dvojice přede mnou. Říkám si, že když dvakrát vyhraju (a pokud každý z dvojice přede mnou alespoň jednou zaváhá), tak jdu do finále, protože TurČAS hraje pro mě. Zde se dopouštím vážné chyby, že se nedívám za sebe. Ve třetím tahu dávám žolíka do binga VY(P)ÍNANÝ. Radek však kontruje SMĚŇ (41) a je na dostřel. Přichází mi druhý žolík, ale Radek je celou dobu blízko. V závěru Radek zkratuje neplatným TÓL a mně se díky tomu dýchá výrazně volněji. Vedu o 33, pytlík je dobraný, jsem na tahu, na ruce mám žolíka a mám hned několik možností na silné zahrání. Ideální situace. Přesto přichází moment, kvůli kterému si budu ještě dlouho kousat nehty. Už mám na desce položené TAŽC(I), což je asi nejlepší zahrání, ale zaváhám. Platností si jsem „dost jistý“, ale ne úplně. Neriskuj! Stačí jakákoliv výhra! Podle tohoto vnitřního hlasu se zařídím. Vítězím o 63. Břéťa poráží Milenu, čímž si definitivně pojišťuje finále i postup do něj z 1.místa. Filip Sázavský vyřazuje ze hry o finále Martina Sobalu, když ho poráží víc než o stovku… ...a najednou je ke mně Filip na TurČAS pekelně blízko! Jestli mi ty body budou chybět…

Po losu 11.kola se nevyhnu soukromým spekulacím. Tomáš Rodr. Na něj se mi dařívá a nezřídka vítězím i vysoko. Začínám. To vše je dobré. Filip hraje s Petrem Landou. Ten nehrává otevřené partie. To by mohlo být nízké skóre a nízký rozdíl, pokud Filip vyhraje. Ale Petr je Filipův ligový spoluhráč. Jak se zachová? Petr s Filipem hrají hned vedle mě, a tak se velmi brzy dozvídám odpověď na tuto svou pochybnost. Filip hraje ZRŇAŤ. Petr protestuje. Filip: „S čím si to jenom pletu?“ Petr se pousměje: „Já vím, s čím si to pleteš.“ Každopádně Petr Filipovi rozhodně nic nedaruje. To je dobře. Navíc Petr zpočátku nad Filipem vysoko vede a mně se proti Tomášovi také daří. Po šesti tazích vedu 159:122. CVRKNI (24) vypadá jako dobrá zbavovačka souhlásek, jenže Tomáš kontruje ŽENÍC (+VAXE) (49), čímž rozehrává dva trojnásobky… Vedu tedy už jen o 12, ale pořád mám pěkný zásobník a ŤATOU (26) s ponecháním S a U na ruce vypadá jako dobrá volba. Jenže Tomáš má jiný kalibr: ŠPÍN (+ŽENÍCÍ) (48) a rázem o 10 prohrávám. OK, to se trochu komplikuje, ale pořád se nic neděje. Raději bych si počkal na trojnásobek, ale nemám lepší tah než SUŠ (+SŤATOU) za 24. Tomáš mi posílá třetí direkt v řadě: SIVÉM (+ŽÉ+VAXEM) (46). To už by mohl být problém. V tomhle rohu desky si Tomáš parádně nahrabal a vede o 32 a o tah později o 38, což je nejvyšší rozdíl, na který se dostává. Nezbývá mi než odehrát žolíka do SUŠ(E)NÉ (33). O další tři tahy později už vedu o 1 bod, držím druhého žolíka a pytlík je dobraný. Na ruce mám LANDĚR? a na desce se na mě kření F. FLANDĚR(Y)!!! Věřím, že by měly platit, ale… …ale jestli ne, tak jsem v řiti! Neriskuj! Tahle partie je vyhraná! Pohled k sousednímu stolu. Filip položil bingo a dostal se do nejtěsnějšího vedení. Sázím na to, že nebude mít na ruce nic monstr silného a s Petrem buď prohraje nebo vyhraje jenom těsně. Mám na Filipa náskok v TurČASu, byť malý. Věřím, že vyhraju vyšším rozdílem než on (pokud on vůbec vyhraje), byť jen o trochu. A snad se mi to nepo…e Buchholzem! Vyměknu poprvé (chcete-li počítat TAŽCE, tak podruhé) a FLANDĚRÁM odolávám. Poslední tah. Mohu vítězně zavřít na několik způsobů, nejsilnější jsou RYDLA. Sakra! Platí RYDLA? Neptejte se, proč nad nimi váhám. Vlastně nevím. Nejspíš proto, že jde o finále mistrovství republiky. Co když se „RYDLA“ jen říká? Nejsou to RÝDLA? Nebo RYPADLA? Pohled na partii vedle. Nic moc se nemění. Pořád to vypadá, že Filip buď prohraje nebo vyhraje naprosto nepatrným rozdílem. Vyměknu podruhé (potřetí) a hraju o 7 bodů slabší TÝRAL. Vítězím o 16, Filip o 4. Uhrál jsem o 39 bodů víc než on. Jenže Buchholz může všechno otočit…