Jak Daněk Martin, lvice Radana a černý kůň Filip uštvali oběť, která ani nebyla v honitbě

Souboje exmistrů na pražském turnaji, výboje dobyvatelů postupu a náboje, které Tlučhuba vymění za čísla.

Poslední měsíce jsem měl hodně nabité. Sotva jsem skončil se zkouškami v letním semestru, začal jsem si hledat novou práci, protože jsem cítil, že od městské policie potřebuju nutně pryč. Hledat práci ve 42 letech, když se navíc snažíte zcela začít pracovat v oboru, ve kterém jste dosud nepracovali, není žádná sranda ani tehdy, když se v něm orientujete a máte co nabídnout. Inzeráty, odpovědi. Tam, kde jsem alespoň trochu zaujal, tak pohovory. Poté odmítnutí. Rozhodl jsem si zvyšovat kvalifikaci, takže léto jsem strávil učením na plnění bankéřských certifikací a nato sem zkusil další kolečko odpovědí a pohovorů... ... a v pátek před pražským turnajem mi volal manažer pobočky jedné z bank (nebudu tady dělat reklamu), že mě bere a že v pondělí mi přijde do mailu oficiální nabídka... ... během pražského turnaje mi pak dopsala propiska s logem MP, kterou jsme dostali loni k Vánocům. Symbolické... ... ne, nedostali jsme ji navíc k prémiím, které v mnohých firmách jsou ve výši jednoho či více měsíčních platů. Pouze propiska. Mohl bych toho napsat více, ale myslím, že jako demonstrativní příklad to stačí. Až za pár let, či dokonce měsíců nepotkáte v ulicích jediného strážníka, a pokud si je zavoláte, přijedou za několik hodin, nedivte se. Až se tak stane, nenadávejte jim. Usmějte se a buďte na ně vlídní. Dělají těžkou a nevděčnou práci a dělají ji dobře (většinou a většina z nich). A dělají ji pro zaměstnavatele, který si jich neváží. Nebo spíš dělají ji pro lidi, pro sebe, z přesvědčení... Nicméně ta slova o zaměstnavateli platí.

No dobře, ale vás asi zajímá spíš scrabble, že? Hlavním příběhem říjnového pražského turnaje, jako už většinu posledních let, byl boj o konečné pořadí v kvalifikaci, zejména v boji kolem 32. místa znamenajícího postup na mistrovství republiky. Ačkoliv pro mě osobně bylo důležitým tématem i to, zda mě dokáže Vojta přeskočit v boji o první místo (potřeboval první či druhé místo, mylně jsem si myslel, že by mu stačilo i třetí, ale rovnost bodů by hrála pro mě). Sám jsem to ovlivnit nemohl. Turnaj jsem pořádal a kompenzační body mi vzhledem k mým letošním výsledkům nemohly pomoci. Ale samozřejmě boj o MR byl tím nejdůležitějším. A jaká byla tedy situace? Významným faktem bylo to, že 30. Aleš Horák se rozhodl nepřijet a vsadil na to, že tři soupeři se přes něj nepřevalí. Kromě Aleše hájili pozice v postupové dvaatřicítce 31. Martin Daněk (u nějž se dalo velmi důvodně předpokládat, že si dostatečný počet bodů vybojuje) a 32. Hanka Závišková. Na postupové pozice se chtěla dostat 33. Radana. Jirka Kracík útočil z 36. místa a s poměrně velkou bodovou ztrátou. Těžký úkol byl před 37. Jardou Hauptem a 38. Filipem Sázavským (ačkoliv z trojice Jirka–Jarda–Filip byl právě Filip tím nejpravděpodobnějším adeptem). Teoretické naděje, ale spíše jen v rovině matematických možností, měli i Petr Kuča a Dan Turek. Těm, kteří hájili své pozice, hrála do karet přítomnost velkého počtu silných hráčů, včetně Martina a Hanky Kučových, kteří se zase jednou přišli podívat mezi nás.

Každopádně bylo nasnadě, že o zajímavé příběhy nebude nouze. V kontextu hlavního motivu turnaje se tak největší šlágr prvního kola hrál na 18. stole mezi Jirkou Kracíkem a Radanou. Radana se proti Jirkovým dvěma žolíkům a jednomu bingu rvala jako lvice a do závěru šla s mírným náskokem, avšak žádnou velkou jistotou. A tak o výsledku i turnajovém směřování obou hráčů rozhodla Jirkova neplatná (!) DEPKA Radana náskok udržela a připsala důležitý bod. Na prvním stole se Jarda Haupt od prvního tahu zoufale trápil se skládáním binga. A to tak, že za prvních 11 tahů šel jedinkrát nad 10 bodů (a to až v 10. tahu). Ve 12. tahu bingo sice položil, ale tou dobou byl už Vojta na hony vzdálený. Jarda ještě v závěru trochu zkorigoval, ale i tak Vojta zvítězil o 70 bodů. Výprask se konal i na druhém stole. Ale překvapivě jej uštědřila Niki Zgafasová Martinu Kučovi. Ano, měla oba žolíky a Martin se evidentně trápil, ale i přesto je výhra nad ním při skóre 407:276 velmi cennou. Převaze žolíků se kromě Radany vzepřeli i Franta Růžička proti Petru Kučovi a velmi překvapivě i Sebastián Sázavský proti Janě Vackové. Za svým cílem vykročil rázně druhý ze Sazávských, Filip, který smetl Mirku Zaisovou. Hanka Závišková nestačila o 18 bodů na Martina Daňka.

Z partií druhého kola mě zaujal souboj Břéti s Frantou. Břéťa sice vytáhl v prvních sedmi tazích dvě čistá binga a měl vynikajících 284 bodů, ale Frantovi se dařilo držet rovněž velmi vysokou úroveň svých tahů a s 216 body byl pořád ve hře. Stačily tři slabší Břéťovy tahy a tři silné tahy Frantovy a rázem bylo srovnáno 323:323. V tu chvíli Břéťa vytáhl třetí bingo s prvním žolíkem, ale kdyby druhý hlaďourek navštívil Frantu, mohlo to být pořád ještě zajímavé. To se však nestalo a Břéťa nakonec zvítězil 451:383. Přesto si Frantův výkon rozhodně zaslouží respekt. Epický střet, který se nakonec stal nejlepší partií turnaje, se odehrál mezi Martinem Daňkem a Romanem Čejkou. Martin začal výborným MALTÓZ (42), načež Roman odpověděl OHNIVÍŠ + MALTÓZO (93), končícím těsně před trojnásobkem... ... ech, tedy... ... OHNIVÍŠ je skvělé, bravo! Ovšem takticky je to z mého pohledu sporné. Vést o 50 s tím, že to však soupeř může jedním tahem okamžitě zlikvidovat, pokud bude mít U. a pokud ne, tak z toho udělat gamble o U, není pro vedoucího hráče správné. OHNIVŠÍM (tedy pokud to Roman viděl) by bylo dokonce za 95 a bez nahrávky. Samozřejmě, Martin mohl mít silnou protihru právě na MALTÓZe (a bylo to pravděpodobnější, než konkrétní U), ale přesto to bylo za mě zbytečné... ... no jo, jenže Romanovi to vyšlo. U dobral vzápětí sám. Neměl k němu sice nic, ale i tak to dalo 51 bodů a rázem po dvou tazích vedl 144:59. Martin sice vytáhl v devátém tahu GRIM(A)SOU (95), jenže Roman měl okamžitou odpověď VYSÁVÁM (92). Nakonec tahle bitva skončila výsledkem 481:361 pro Romana. Další drama předvedly Radana s Martinou Iliasovou. Martina v třetím tahu zazpívala RAPOVÝMI (98) tóny, načež dobrala oba žolíky a vzápětí je proměnila v další bingo: OŽE(N)IL(A) (71) a rázem vedla o 140. Jenže Radana na mistrovství prostě chtěla. Ne, partii neotočila, ale podařilo se jí zkorigovat na 390:446, což jí přineslo jednak vysoké uhrané body a především korekci rozdílu. To mohlo být důležité. Nakonec nebylo, ale to nesnižuje Radanin výkon. Bojujícím o MR se celkově moc nedařilo. Jarda se protrápil s dalším skládáním binga proti Aleně Fiedlerové. Hanka ztratila dobře rozehranou partii s Danem, Jirka nestačil na Viktora. Z tohoto trendu vybočil pouze Filip, který porazil o 100 bodů Petru Miartušovou. Všichni tři Sázavští tak byli na plném počtu bodů, naopak Vojta zaváhal v partii s Martinem Hrubým a připsal si první porážku.

Největší šlágr třetího kola nabídla partie mezi Filipem a Břéťou. A oba borci předvedli svůj um i pěknou bitvu. Po 8. tahu 127:131 (ano, nic extra), ale pak Filip nahrál během pěti tahů 176 bodů – mj. NESÁPAJÍ (67), ĎÉ (42) nebo, RÍG (30) – jenže Břéťa ve stejných pěti tazích udělal drtivých 271 – VYNDÁTE (76), XU (46), CLÍŠ (27), Z(A)LESNIV (77) a OPATŘ (45). Filipovo tažení za postupem tak bylo poněkud zpomaleno, zato ostatní konkurenti zabodovali. Radana si připsala cennou a důležitou výhru nad Hankou Kučovou, a to i proti jejímu bingu. Jirka Kracík porazil Janu Hruškovou o 130 i díky bingu ORE(B)SKÝ, výhry si připsali i Hanka Závišková s Martinem Daňkem. Z dalších partií zaujalo především Mirčino stobodové (přesně) bingo NEB(I)ČUJ a také výhra Franty nad Alenou včetně toho, že Franta dokázal Alenu vykřížkovat (docela by mě zajímalo, za jaká slova – z pohledu na partiář to moc zřejmé není).

Martinové Kuča a Daněk, kteří spolu sehráli dvě mistrovská finále, se utkali ve čtvrtém kole. A byla to skutečná bitva šampionů. Kučovi nestačila ani dvě binga a 408 bodů, Daněk měl lepší mezihru, a tak mu i jedno bingo stačilo k 411 bodům. Pavel Podbrdský smetl Romana Čejku, Vojta bojoval s Petrem Landou a osudem, ale proti Petrovu štěstí neměl tentokrát šanci. Břéťa porazil po Filipovi i dalšího Sázavského, tentokrát Sebastiana. Hanka Kučová narazila na další odhodlanou bojovnici o postup a Hanka Závišková ji, stejně jako předtím Radana, přehrála, možná i větším odhodláním. Zvítězili i Jirka Kracík a Filip s Radanou. Pavel Vojáček zdrtil Martina Hrubého. Na čele tak zůstali neporažení oba Pavlové spolu s Břéťou.

Zajímavou situaci přinesl další střet dvou exmistrů. Martin Daněk vedl v pozici na desce 30:16, přičemž Pavel Podbrdský měl na ruce daný zásobník. Pavel zkusil bingo ZRNIVÉH(O), které Martin úspěšně zprotestoval. Následně Martin zkušeně zhlédl pozici, a nenalez žádné jiné evidentní a snadné Pavlovo bingo, rozhodl se vyměnit. Zkušené zahrání. Bylo zřejmé, že jiného riskantního binga se Pavel nejspíš vyvaruje, protože pokud by neplatilo, Martin by zapassoval a partii vítězně utnul. Takže: co s tím? (Pavlovo řešení hned pod fotkou, tak moc nescrollujte.)

Tak co jste vymysleli? Pozice nabízí dvě binga, přičemž ZRNOVI(T)É (60) je přesně bingo, které v téhle situaci nechcete hrát. Zaprvé byste si museli být opravdu hodně jistí, že platí. Za druhé není za mnoho bodů, a navíc nabízí dobrou nahrávku na trojnásobek, takže se snadno může stát, že bude brzy vyrovnáno a Pavel bude bez žolíka. Druhé je lepší a je to skryté, přes dvě písmena hrané, R(O)ZVINUTÉ (67). O trochu více bodů a menší nahrávka... ... Pavel nalezl. Ve zbytku partie oba machři přidali ještě jedno bingo a Pavel navíc SROSŤ (50), a tak s přehledem zvítězil o víc než sto bodů. Zvítězil i druhý Pavel, který těsně o 8 bodů udolal Břéťu. Filip zničil Janu Vágnerovou 476:316, Martina v „domácím“ souboji porazila svého Petra na odečet. Skvostný úvod partie předvedli Roman Čejka s Radanou. Po Romanově úvodním neplatném tahu a Radanině BAVÍM (24) přišla smršť: NAVAŘILY (74), OPATCÍCH (67), OCHRANEK (70), ZHOUPNEM (63) a rázem bylo skóre 144:154. Oběma pak ještě přišel žolík, který Radana využila lépe, stejně jako zbylá písmena, a tak si připsala další veledůležité vítězství, tentokrát 441:355. Jirka Kracík dostal sice proti Frantovi do prvního tahu na ruku čisté PILOTEM, ale dva žolíky pomohly Frantovi partii otočit. Ani Hance Záviškové se nevedlo lépe, Petra Miartušová ji dorazila bingem v posledním tahu. V turnajovém pořadí tak na čele zůstali bez porážky dva Pavlové. V kvalifikačním boji ztratili i své poslední teoretické naděje Petr Kuča, Dan Turek a Jarda Haupt. Jirkovi Kracíkovi se jeho šance rozplývaly také, ale čtyři výhry v posledních čtyřech kolech, zejména při dostatečně vysokém rozdílu, by mu ještě naději dávaly. Hanka Závišková začala den špatně, ale přesto její šance touto dobou ještě žily. Martin Daněk byl blízko jistotě svého postupu, ale to byl již před turnajem. Naopak, na cestu za postupem nastoupili Filip s Radanou, kteří oba měli v tuto chvíli po čtyřech bodech, což jim v daný moment na postup stačilo, nicméně to potřebovali ještě potvrdit ve zbytku turnaje. Příliš dobře to touto dobou nevypadalo pro nepřítomného Aleše, ale i to se ještě mohlo změnit.

Když mi Pavel Podbrdský přinesl partiáře svého mače, konstatoval jen: „Byla to poprava.“ No, při bližším pohledu na partiář se zdá, jako by svému katovi sám trochu přiostřil sekyru, ale je to přesně jeden z případů generálské hodnosti po bitvě. Zatímco Podbrdský začal derby dvou Pavlů výměnou jednoho písmene a neplatným pokusem o bingo (TLUMIVY), Vojáček si mezitím nahrál klidných 48 bodů. S ohledem na to, že Vojáčkovi následně během dalších čtyř tahů přišla na ruku slova FÓRE (47), VOL(E)NCE (70) a POSKOKA (62), nejeví se rozdíl z prvních dvou tahů úplně zásadním. Ale přece jen poněkud partii nasměroval. Po šesti tazích to bylo tedy o 160. Pavel Podbrdský sice ve zbytku partie jedno bingo položil, ale rozdíl se přesto ještě navýšil a Vojáček jej zničil 471:257. Jak jsem již psal výše, Radana v úvodu turnaje neměla přehršel štěstí a své body si poctivě a tvrdě vydřela. Snad právě toto se rozhodl ocenit scrabblový bůžek, když jí v partii se Sebastiánem poslal do prvního tahu čisté bingo a později v partii ještě oba žolíky. Radana božími dary nepohrdla, výhodu ve vítězství přetavila a udělala a vykročila rázně za svým postupem. Další důležitý krok udělal i Filip, když porazil Martina Hrubého. Jenže zatímco Radaně už mohl ve zbývajících třech kolech stačit jediný bod, Filip potřeboval nejspíš alespoň dva (ačkoliv jeden také stačit mohl). Krásnou přestřelku nabídla partie mezi Vojtou a Jirkou Kamínem. Po šesti tazích Jirka vedl 217:198! Nicméně závěr patřil Vojtovi, který nakonec vyhrál s přehledem 421:354. Martin Kuča ukázal, jak udělat pětistovku s jediným bingem (a nikoliv zdevítinásobeným). Když jsem na ten partiář koukal, přemýšlel jsem, kde to vlastně tedy nahrabal. Inu, je to prosté. Stačí 15 tahů s průměrem 27 bodů a k tomu jedno bingo za 95 navrch. Jak prosté. :-) Martinovou obětí byl Vítek Sázavský. Na 14. stole se hrál souboj o naději. Krása ani divoká ofenzíva zde místo neměly, podle všeho to byl spíš tuhý a urputný boj. Hanka v něm porazila Jirku, čímž jeho o naději připravila a sama si ji ještě udržela. Aleš Hodina ukázal, že jakožto „skoro nováčka“ je třeba jej brát velmi vážně. Dana Turka smetl třemi bingy (a silnou mezihrou) 471:290.

Boj o postup na mistrovství se prolnul s bojem o nejvyšší příčky v turnaji. Filip Sázavský byl průběžně druhý a dosud neporaženého Pavla Vojáčka přehrál, což znamenalo razantní krok směrem k postupu. Průběžně čtvrtá Radana sice nestačila na Pavla Podbrdského, ale „prohra se ctí“ o 12 bodů znamenala mimo jiné to, že si nepokazila skóre a její šance byly stále velmi vysoké. Vojta se v boji o naději na medaili (a vítězství v kvalifikaci) střetl s Martinem Kučou. Bojoval srdnatě, ale proti dvěma žolíkům a dvěma bingům vyhrát nemohl. Nebo ano? Opravdu bylo nezbytně nutné zahrát v závěru neplatné DOHAŤ? (Vojta tvrdí, že ano. :-D A jeho argumenty docela dávají smysl, ale... ...no, myslím, že určitě existovalo taktičtější zahrání.) Aleš Hodina si své role prohodil, když v partii s Jirkou Kamínem byl tím, kdo tentokrát tři binga – a debakl 489:302 – inkasoval. Obdobně zazářila i Jana Hrušková. Tři binga a knockout 452:310 zasadila Jardovi Hauptovi. Jiřina Fišerová dvěma bingy a dvěma slovy přes 40 zmastila Terezu Jenšíkovou.

Osmé kolo znamenalo postupovou definitivu pro Radanu i Filipa. V případě Radany platilo to, co po většinu turnaje. Musela si svou výhru tvrdě oddřít. Břéťovi přišlo do prvního tahu CHM(Á)TLO (72) a okamžitě šel do trháku. Radana bojovala, seč jí síly stačily, a přiblížila se na dostřel. Bylo to však málo, Břéťa měl partii jasně vyhranou, stačilo by mu v posledním tahu zahrát jakýkoliv platný tah, nicméně Břéťa se rozhodl pro pokus UCHMÁTLO. Že by se slitoval nad Radanou? Nebo před mistrovstvím zkouší a experimentuje? Nebo tomu prostě věřil? Těžko říci, každopádně Radaně toto zaváhání stačilo na otočku v partii. Filip měl cestu přece jen uhlazenější. Pavel Podbrdský sice začal lépe a vybudoval si náskok, ale žolík a bingo, které Filipovi přišly, mu pomohly dostat se na dostřel, byť ještě nikoliv do vedení. To na svou stranu strhl díky druhému žolíkovi a druhému bingu v předposledním tahu. Na zvrat už Pavel neměl příležitost. S Janou Vágnerovou jsme se v neděli na párech dostali k rozhovoru o její partii s Martinem Kučou. „Nejdřív to bylo dobrý. Dala jsem bingo a docela jsem vedla...“ Načež přítomná Laura, Janina dcera, lakonicky zkonstatovala: „A pak jsi už nevedla.“ To je asi nejtrefnější zhodnocení partie. :-) Pokud jde o klíčové momenty, bylo jimi především to, že Jana nejprve dovolila Martinovi, aby se přiblížil, když mu rozehrála místo na trojku, čehož Máťa využil silným ÚHOŘÍ (54). V desátém tahu pak Jana Martinovi uznala neplatné HENOVÉ (30). Bez křížku? V takhle pozdní fázi partie? To si protest žádalo... Naopak námitkami nešetřila, a také to nebylo správně, Zuzana Pospíšilová. Proti Jardovi Hauptovi si došla postupně pro čtyři křížky a v jejich důsledku dvě trestné ztráty tahů. Když k tomu přičteme jedno Jardovo bingo, je až překvapující, že zvítězil jen o 14 bodů. Vlastně moc nechápu, kde ten náskok poztrácel, zkrátka zjevně bodík k bodíku... Pro svou vedlejší vědomostně-historickou soutěž jsem se pro osmé kolo nechal inspirovat citátem Zbyňka Burdy o tom, že každého čeká turnaj s patnácti minutami slávy a turnaj s devíti hodinami utrpení. Jako by se snad právě tím chtěla inspirovat Len Bӧhmová, která většinou končí na chvostu startovního pole. Janě Zachové nasázela tři binga a mezihru měla natolik dobrou, že na svou stranu strhla turnajové rekordy v počtu uhraných bodů (520!!!) i rozdílu (257). À propos – vedlejší soutěže... ... musím uznat, že vědomostně-historickou budu muset pro další roky nějak pozměnit. Ale s „Oslím borcem“ a jeho konceptem jsem velmi spokojený. Většinou není jasno do posledního kola a v průběhu turnaje se to různě mění. Loni byl hráčem s nejlepším poměrem vyhraných partií k počtu žolíků Břéťa, který se sedmi žolíky získal 8 bodů. Letos zazářil, pro mě velice překvapivě, Sebastián Sázavský. V osmém kole si i bez žolíků poradil s Romanem Čejkou, když na jeho dvoužolíkový úder z 11. tahu (Č(E)R(N)OCHY) dokázal zareagovat v předposledním tahu svým čistým bingem (POLEDNÍ). Tím si připsal pátý bod s dosavadními čtyřmi žolíky v turnaji...

... a v posledním kole svou dominanci v soutěži potvrdil, když si připsal šestou výhru proti Jirkovi Kamínovi, přičemž žolíky opět neviděl... ... zaznamenáníhodný výkon v tomto směru předvedl i Pavel Podbrdský, který na šest výher potřeboval 5 žolíků, ale Sebastián byl v tomto směru nedostižný. Pavel nevytáhl žolíka ani ve scrabblovém El Clásicu proti Máťovi. Martin už aktivně příliš nehraje, ale scrabble pořád umí a tohle je prostě klasická bitva Nadal–Federer. Kolik ti už toho spolu nahráli? Je to řečnická otázka, ale pokud by vás to zajímalo, pak 38 zápasů s bilancí 19:19 a průměrným skóre 362:361 (pro Pavla) včetně dvou mistrovských finále... ... i tentokrát to byla poctivá bitva. Pavel, jsa v minimální ztrátě, položil v jedenáctém tahu bingo. Žolíka po něm nedobral. Martin ve dvanáctém tahu odpověděl bingem žolíkovým a druhého hlaďourka dobral. Tím bylo hotovo. Rozdíl nebyl velký, ale Martinovi stačil na výhru a vzhledem k ostatním výsledkům i k medaili a třetímu místu. Ale nepředbíhejme. Další (přesně) stobodové slovo turnaje položila Hanka Kučová. Přidala ještě druhé a Mirku smetla 441:264. Turnaj přinesl docela dost partií s třemi bingy jednoho hráče. Další z nich byla partie Jardy Haupta s Jiřinou Fišerovou. Jejich autorem byl Jarda a Jiřinu sundal 482:304. Lenka Bӧhmová pro sebe po nejvyšším skóre a rozdílu v turnaji získala i další rekord – nejhodnotnější tah (tedy pokud mi něco při procházení partiářů neuniklo): N(E)VSAĎTE za 110 proti Daně Pokorné. Dana se bila jako lvice, takže Lenka vyhrála nakonec „jen“ o 45, ale i to se počítá. Fillip s Pavlem Vojáčkem bojovali na dálku o první místo v turnaji. Pokud by z nich vyhrál jeden, stal by se vítězem turnaje. Zvítězili však oba, a tak rozhodoval TurČAS. Pavel měl před začátkem kola mírný náskok, ale... ... Filip udělal o trochu více bodů a zvítězil o trochu větším rozdílem. Pavel říkal: „Byl jsem přesvědčený, že Filip to uhraje na Bucholz (počet výher soupeřů), protože skoro všichni mí soupeři v posledním kole prohráli.“ No jo, jenže Filipovi soupeři byli v posledním kole jen o jediný bod úspěšnější než Pavlovi... ... suma sumárum... ... Pavel zvítězil o 3,6 TurČASového bodu. Nemusíte vědět, jak se toto kritérium počítá, ale jelikož u obou hráčů nabývá hodnoty kolem 8.840, pochopíte, že to bylo fakt těsné. V podstatě by stačilo, aby Filip udělal v jakékoliv partii o 1 bod ve skóre více (nebo Pavel méně). Pokud jde o postupový boj, už to bylo v textu zmíněno, ale ať je to shrnuto na jedno místě naráz... ... postup na mistrovství si vybojovali Martin Daněk nepřekvapivě, Radana - pro mě mírně překvapivě, ale naprosto zaslouženě - a Filip zcela přesvědčivě. Naopak z postupové sestavy vypadla Hanka Závišková a především hazardující Aleš.

Jak se turnaj vydařil, to by měli posoudit asi jiní. Já jsem byl spokojený. Pár drobných nedorazů bylo, ale myslím, že hráči je příliš nepocítili a spíš zkomplikovaly situaci mně. Pro příští roky budu muset ještě doladit množství jednotlivých jídel. Ano, vím, že pečivo přebývalo, šunka a sýr chyběly a salátů zbylo tolik, že jsem je ještě týden doma dojídal sám. :-D Nicméně vyvaroval jsem se docela velkých kiksů, které jsem předvedl loni, a myslím, že jsem to zvládl dobře – a to jsem, na rozdíl od loňska, neměl k ruce Ivetu. Pavel Vojáček s Petrem Kučou mi sice v přestávkách se zapisováním výsledků pomáhali (a u jídla pomohly Len s Gábinou, když měly volno), ale přesto to bylo především na mně. Každopádně tímto všem pomocníkům děkuji (i těm, kteří mi pomohli před turnajem – opět Petr s Pavlem a také Martina) a děkuji i všem, kteří přišli a zúčastnili se i v termínu, který byl na začátku podzimních prázdnin poblíž svátečního úterý (ale jako pro studenta kombinovaného studia neznajícího svůj rozvrh rok dopředu byla pro mě tohle nejjistější volba, jak se netrefit do termínu výuky). Nu a nyní již vrchol sezóny, listopadové mistrovství. Rád vás tam uvidím a věřte, že svého titulu se nevzdám bez boje. ;-)