Proč nevolit emocemi, ale hlavou a Zemana

I když média i internet podporují primárně Karla Schwarzenberga, přičemž vytvářejí emotivně velmi napjatou atmosféru, kde je v podstatě proviněním nevolit knížete, existuje mnoho naopak velmi neemotivních důvodů, proč podpořit spíše Miloše Zemana.

„Karel“ se v rukou svých neobyčejně schopných autorů kampaně stal téměř dokonalým marketingovým produktem, u kterého jakýkoliv nedostatek znamená vlastně výhodu. V šedesátých letech udělala automobilka VW reklamní kampaň pro americký trh na „brouka“ s jakýmsi basketbalistou měřícím hodně přes dva metry. Z fotky bylo jasné, že se ten člověk nemůže do auta vejít. Text zněl: „Kdybyste byli tak velcí, jako Ten A Ten, brouka si pořídit nemůžete. Ale vy tak velcí nejste, že?“ Marketingoví mágové kolem Karla Schwarzenberga postupují podobně. Vytvořili nový politický produkt a my nyní vlastně neumíme říci, co nám nabízejí. Placek s pankáčským čírem už je tolik, že si nikdo nepamatuje pravý účes knížete. Máme před sebou výrobek obalený spoustou emocí a nikoliv skutečného člověka.

Prvním důvodem, proč volit Miloše Zemana tedy je, že Schwarzenberg není, čím se zdá být – u Zemana nám jeho samotného nekryje žádný elegantní marketingový přebal.

Všimněme si také rozložení podpory obou kandidátů, což bylo po prvním kole hojně komentováno, ale nikoliv příliš důkladně. Nicméně to základní rozlišení bylo dáno – Schwarzenberga volily bohatší vrstvy z větších měst a hojněji v české části země. Ostatně to je dáno ani ne tak chrarakteristikou krajiny jako spíše faktem, že česká část země je prostě o něco bohatší a střední vrstvy jsou zde silnější než na Moravě. Zeman získával velkou podporu v dělnických a sociálně slabších oblastech, kde jsou hlavními hybnými silami plebejci. Ostatně jako volbu měst proti vesnici a bohatších proti chudším média tento duel označovala. Dejme tomu, že opravdu jde o střet patricijů a plebejců.

Komu bychom měli držet palce v případě, že nejsme emotivně zainteresováni a že se snažíme volit tak, aby to bylo užitečné pro zemi? Je potřebnější klid mezi patriciji nebo mezi plebejci?

Druhým důvodem, proč volit Miloše Zemana je, že jeho zvolení bude odmítáno vrstvami, které jsou jinak v podstatě spokojené a mají slušnou nebo dobrou životní úroveň, necítí se existenčně ohroženy. Jinými slovy vrstvami, které spíše přijmou jinou variantu. Zvláště v případě, že celkem nepochybně zjistí elementární fakt: Zeman není rudý upír, nepodepíše vazalskou smlouvu s Kremlem a nenaplní hradní fontány becherovkou. Miloš Zeman bude svůj úřad vykonávat se zalíbením, někdy možná poněkud aktivisticky, ale zcela jistě pečlivě a uvážlivě.

Naopak zvolení Schwarzenberga bude frustrující pro vrstvy, jejichž frustrace je již nyní značná a velmi hluboká. Pro tu část společnosti, která má silný pocit bezvýchodnosti a zmaru, bude kníže představovat další důkaz jejich vlastní bezmocnosti. Zatímco Zeman má možnost stát se obecně respektovaným prezidentem, pokud bude svoji funkci vykonávat vhodně, Schwarzenbergovi je taková možnost upřena z principu – je od plebejců příliš vzdálený a je příliš jiný. Tím vůbec neříkám, že by byl špatným prezidentem, celkem není pochyb, že by svůj mandát vykonával s noblesou a s plným ohledem na zájmy země, ale zcela jistě nemůže být prezidentem, který bude spojovat národ.

Je zde ještě jeden zajímavý aspekt, který stojí za zvážení. Je to otázka obecné odbornosti.

V příštích letech bude dosluhovat tato vláda tak zvaně „středově pravicová“, což je vzhledem k daňové politice kabinetu označení mírně řečeno nadnesené, ale pro tentokrát ho přijměme. Čekají nás parlamentní volby s pravděpodobným vítězstvím levice a poté vláda spíše „středo levá“. Dosti možné však je, že i v příštích volbách dojde znovu na nejasný výsledek, který nebude žádné straně dávat možnost stát se hegemonem situace. V podobných situacích vznikají nejhloupější ekonomické koncepce, nejzmatenější vize smíchané z útržků posbíraných všude možně tak, aby takový koncept mohl získat dostatečnou podporu.

Připadá mi vhodné mít pro takovou příležitost na Hradě člověka se širokou erudicí z oblasti ekonomie, protože o tu zde půjde především. To je, myslím, třetí důvod, proč vážně přemýšlet o volbě Miloše Zemana. Jeho široké především ekonomické vzdělání a dovednosti budou v příštích pěti letech potřebnější než nesporná erudice Karla Schwarzenberga v diplomacii a zahraniční politice. Směřování Evropské unie se vyřeší bez nás, konec konců nás stejně nikdo moc neposlouchá, když k tomu chceme něco říci. Musíme ale řešit svoje velmi vážné ekonomické strukturální problémy. A nemáme jistotu, že příští vláda bude dostatečně erudovaná k takovému úkolu. Ostatně stejně, jako erudice chybí do jisté míry vládě této.

Nepochybuji o tom, že oba kandidáti jsou připraveni sloužit své zemi s maximálním nasazením a u obou vidím vynikající schopnosti. Pro příštích pět let nám ale budou schopnosti Miloše Zemana potřebnější než dovednosti a zkušenosti Karla Schwarzenberga.