- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Pokud jde o redistribuci, nejde o mzdu.
Každopádně směšně nízká min. mzda a peníze bokem je nedůstojné a škodlivé pro všechny.
Argument, že větším zvednutím bude plno nezaměstnaných a např. dražší nemovitosti, je zcela lichý. Cena je přesně taková jakou je kupec ochoten v daném místě zaplatit a né za kolik maká poslední dělník na stavbě.
Jestli je nějaká práce zbytečná, tak ať je místo zrušeno a jestli ne, tak ať je řádně zaplaceno částkou za kterou se dá žít.
A myslíte důjstojnou mzdu kde a pro koho. Velkou položkou v nákladech domácnosti je bydlení. Částka potřebná na bydlení je v různých částech republiky velmi různá. Další jsou potraviny. Tady kromě možnosti samozásobení záleží hodně na šikovnosti a schopnosti levně a dobře uvařit. U koníčků a dovolených je to ještě složitější.
V reálu pak je někdo schopen i z mála důstojně žít(pokud ho stát neodře neúnosnými daněmi) a pro jiného je několikanásobně vyšší částka nedostatečná a žije v nedůstojném stresu, zda se mu podaří zaplatit všechny závazky.
Dobrý článek, karma. Zvlášť lze zdůraznit zmínku o tom, že "vše má své náklady". Autor správně poukazuje na to, že do krajnosti zastávané postoje otázku společenských nákladů bagatelizují až zesměšňují, no a až tedy dojde na vyplnění nějaké té doktrinální krajnosti, tak se nad těmi následky držíme za hlavu. Kdo by třeba pomyslel v roce 2004, když se schvaloval tzv. paušální tarif advokátních nákladů (který měl vést a vedl k rozbujení vymahačského byznysu), pod heslem "slušný člověk své závazky hradí", že o 10 let později bude čtvrtina obyvatelstva tak či onak zasažena exekucemi a další čtvrtina tím bude vyděšena a znechucena a mj. i z tohoto důvodu odmítne volbou oligarchy politický systém, jak se uspořádal po roce 1989?
Každá násilná redistribuce je zločinné jednání mocných, kteří se ve svém postavení opevňují tím, že poskytují, násilím odebrané, zdroje svým voličům.
Spojení "dlouhodobě udržitelné přerozdělování" je pouze vznešeně znějící praktický oxymoron.
Obávám se, že žádné přívlastky ke slově mzda nic neřeší. Marná snaha o nalezení něčeho co není. Kapitalizmus není stabilní, stále se mění a stále hledá rovnováhu. Občas krize, konjunktura, sociální bouře, či spokojenost. Na udržení výkyvů v přijatelných mezích (tedy bez válek) tu máme politický systém, který by měl odrážet společenskou náladu a produkovat nápady na řešení problémů. Řeší "důstojná mzda" nějaký problém? Zařadil bych to někde mezi debatu o fotbale a o tchyni.
Zajímavý článek na známé téma - a například v Praze by bylo potřeba mít na důstojný život měsíčně zhruba 36 tisíc korun. Ovšem v mém případě by byl takový článek "bez uvedení minimálně dvou na sobě nezávislých důvěryhodných zdrojů" z hlavní strany iDnes administrátorem do třiceti minut smazán a přesunut na můj soukromý blog. Pro pana autora tohoto článku ovšem asi nic takového neplatí.