Kdo nemá internet, bude zastřelen

Nedávno jsem tady napsal blog o tom, že stát by mohl ušetřit miliardy nebo desítky miliard na svém vlastním provozu. Někteří nevěří, alespoň mi to psali a říkali. Měli by věřit. Budu vám vyprávět jeden příběh, který není pohádkou, ale holou pravdou o fungování České republiky.

Ministerstvo nám hodlá říkat, jak si máme zařídit internet. Dovolte - my bychom si ale nejvhodnější způsob pro nás vygooglovali, kdyby to nevadilo...Profimedia

Na ministerstvu průmyslu a obchodu pracovala usilovně skupina úředníků na směrnici nazvané „Digitální Česko“, která má přinést cosi jako „internetovou revoluci“. Zatím je to „strategický dokument“, ale snad to má být nakonec vyhláška (nedej bože snad i zákon?). Vedle jiného má předepsat, že každá nová stavba musí být koncipována tak, aby do ní bylo možno zavést vysokorychlostní internet. Zjednodušeně musí mít „díru“, do které by mohl být natažen optický kabel.

Počítejte se mnou. Dejme tomu, že na této „strategii“ pracovalo pět úředníků jeden rok. Dejme tomu, že jejich plat byl 30 tisíc korun v průměru plus náklady zaměstnavatele, takže měsíčně stáli tito lidé státní kasu 225 tisíc korun. To je za rok 2,7 milionu korun. Kolik takových „projektů“ a „strategií“ v této zemi běží? Desítky, stovky? O drtivé většině z nich se ani nedozvíme. Kolik úředníků na stavebních úřadech a v mnoha jiných institucích požaduje od občanů nesmyslné dokumenty a zbytečné papíry? Jsou jich tisíce nebo desítky či snad stovky tisíc? Vlastně to nikdo neví, protože tento stát je vymyšlen a konstruován tak, aby mu nikdo nerozuměl, aby do jeho tajů nebylo možné proniknout, aby nikdo netušil, odkud a kam tečou peníze, kolik se za co utrácí.

Ale vraťme se k principu a k onomu příběhu se strategií „Digitální Česko“. Jenom bůh ví, jaké další zvláštnosti tato strategie obsahuje, ale předepisovat jednu díru do domu navíc vypadá neškodně (když odmyslíme to, co nás zjištění, že potřebujeme nové díry do základů, stojí a fakt, že celé ministerstvo průmyslu a obchodu už nemuselo mnoho let existovat – zkusme si položit otázku, k čemu vlastně je?).

Co se však oné díry týká. Snažím se představit si developerský projekt, který nepočítá s připojením na internet. Přicházím jako kupec bytu za spoustu milionů, utratím svoje úspory a ještě si půjčím, a realitní agent mi na otázku, jak je to s internetem, odpovídá: „Ten jsme nezavedli. Taková zbytečnost“. Vždyť je to absurdní. A jestli tam bude v základech díra na optický kabel – to je snad věc moje a věc developera. Třeba si chci pořídit satelit a řešit internet úplně jinak. Třeba budu bydlet na místě, kde je nejbližší vedení optických kabelů pět kilometrů daleko, Takže já budu mít kdesi v základech díru a co? Nebo si postavím vlastní domek. Proč mě má nějaká strategie „Digitální Česko“ předepisovat, že mám mít v základech díru na kabel?

Stát mívá někdy dojem, ten český stát ho má pořád, že ví lépe než lidé, co je pro lidi dobré. Český stát by udělal nejlépe, kdyby podstoupil částečnou lobotomii operačního systému a vymazal si tohle sociální inženýrství z paměti. Jednoho dne mohou na ministerstvu zdravotnictví přijít s nápadem, že každý nový dům má mít na střeše heliport, protože to je dobré pro záchranu zdraví. Ministerstvo pro místní rozvoj se přidá, protože podle něj nebudeme v budoucnu jezdit auty, ale létat vrtulníkem nebo nějakým jiným létajícím strojem, takže bude „trendy“ a „in“ stavět napřed heliporty (nějaký úředník jistě vysvětlí, „že vývoji nelze vzdorovat, ale je nutné mu naopak otevírat dveře“, což právě jasnozřiví úředníci činí). A resort průmyslu a obchodu si vyhradí právo certifikovat dodavatele zařízení pro heliporty z hlediska technických a bezpečnostních parametrů. (Vsadím boty, že majitelem první certifikované firmy bude bratr pana náměstka.)