Otevřený dopis silvestrovským pyrotechnikům

   Vážení spoluobčané-silvestrovští pyrotechnici! Už jste se dnes na sebe podívali do zrcadla? Pokud ne, udělejte to! Nejlépe do velkého, které zobrazí co největší část vaší postavy.  

   Zkontrolujte si pohledem, kolik máte končetin, očí a uší. Je to pěkný pocit, když se ruce a nohy hýbají, jak potřebujete, co myslíte? Když prstů je, kolik má být, oči vidí a uši slyší. Připadá vám to jako banální zjištění? Možná, ale každoročně se najde, zejména o Silvestru, mnoho těch, kterým bouchání sektových zátek jako zvuková kulisa nestačí. Potřebují větší odvaz a pyrotechnickými hokuspokusy riskují, že jim budou některé tělesné části drasticky odejmuty explozí. Rok co rok si tihle experimentátoři myslí, že jim se to nemůže stát. Kolik už bylo takových mylných úsudků!

   Však už včera byli slyšet nedočkavci, kteří se rozhodli "obšťastnit" své okolí výbuchy. Bum-prásk! To je sranda, když vylekaný důchodce nadskočí i se svým psíkem, popřípadě maminka s dítětem. Jen si zvykejte, změkčilci! Tohle je teprve generálka, pouhý předkrm! Na Silvestra to bude teprve hustý!

   A tak je tu poslední den v roce. Někdo má potřebu se veselit, někdo se do bujarosti nutí, někomu je to jedno. Mám rád silvestrovskou atmosféru, pokud neubližuje. Nějaký ten rámus k ní patří, bylo tomu tak v minulosti a nepochybně bude i v příštích letech. Přeji všem radostný nový rok, silvestrovským pyrotechnikům připomínám, aby nezapomněli na ohleduplnost k sobě i svému okolí. V nemocnici se nový rok začíná špatně, a pacienti se tam asi smíchy nepotrhají, byli-li krátce předtím sami potrháni třaskavinou.