Pane Lando, opatrně. Nemyslím tím Váš proslov, říkejte si, co chcete, ale pozor na moje křídla, abyste mi je nepoškodil. Jste naštvanej, to vidím, ale já za to nemůžu. Jak už bylo řečeno v Mrazíkovi, kohouti jsou malí páni. Jenom nevím, kdo tady řídí kokrhání. Že by Ondřej Brzobohatý?
Tím si nejsem jistý. Je to sympaťák, ale připadá mi, že by teď radši moderoval v České televizi Českou hlavu. Uznávám, že vědečtí pracovníci jsou důležitější, ale v šoubyznysu je zase větší sranda. Na České hlavě dnes řádí Aleš Cibulka. Je to riziko, angažovat moderátora s takovým příjmením. Pak hrozí, že by se mohl na pódium dostavit místo s jedním kohoutem se šesti medvědy. Apropó, nás mělo být, prý, původně sedm. Pak z toho nějak sešlo. Ale já jsem rád. Jsme na Slavíkovi a ne na Sněhurce, aby tady byla preferována sedmička. Pane Brzobohatý, klid, už bude brzy konec!
K mé účasti tady zazněly různé výhrady. Prý se to nehodí, aby byl v divadle živý kohout. Takový nesmysl! A co Eduard Kohout, a co Jára Kohout? To přece byly nezpochybnitelné divadelní osobnosti. A nesmím zapomenout na dechovku a její významnou představitelku - zpěvačku Zorku Kohoutovou.
Pane Lando, buďte tak hodný a neříkejte, že jste žito, nebo Vás klobnu! Já jsem hodný kohout, ale jak slyším o obilí, tak se neovládnu. Okamžitě si představím zrna a klobu, to se nesmíte zlobit. S tím nic nenadělám. Prý milujete rychlou jízdu. Doufám, že si mě nepřiberete jako spolujezdce. Nemusím být u všeho.
Všimli jste si, jak důsledně používám při oslovení pátý pád? To jsem pochytil od jedné učitelky, co si chodila do drůbežárny přivydělávat. Velice příjemná paní. Občas tvrdila, že se slepicemi je lepší domluva než s některými dětmi.
Vypadá to, že proslov se chýlí k závěru. Koukám, že se někteří lidé v hledišti škaredí. Nemračte se, lidičky, vždyť to byl pěkný kulturní zážitek. Konečně jsem si taky užil nočního života. Je to otrava chodit pořád spát se slepicemi.
