Společným směrem - ke společnosti bez politických privilegií
Věřím, že nebude příliš sporné když shrneme, že sympatie ke konceptu takzvané přímé demokracie, k myšlenkám decentralizace moci, spočívají především v přesvědčení, že proces rozhodování o nás samotných, o našich rodinách a našem majetku k nám má být co nejblíž, má být pod naší větší kontrolou. Že my, voliči - daňoví poplatníci, máme mít větší vliv na politiky a byrokraty, kteří disponují (jen a pouze) našimi penězi a privilegiem zasahovat do našich životů. Mít širší repertoár kontrolních mechanismů, které lze proti nim efektivně použít v případě jejich selhání nebo zjevných zločineckých aktivit. Jednoduše, mít možnost hnát tyto veřejné „poskytovatele služeb“ k reálné odpovědnosti.
Nosnou myšlenku v potřebě transparentnosti státního aparátu pak lze asi shrnout do nutnosti lépe monitorovat toky peněz v jeho útrobách. V potřebě efektivně dohlížet na to aby naše peníze, plody naší práce, byly využity k nákupu užitečných služeb za námi akceptovatelnou cenu a nikoliv aby neustále mizely v temných zákoutích státní byrokracie, za naprosté bizarnosti, v kapsách zkorumpovaných, neproduktivních, neosvědčených a nepovolaných. Ve zkratce, abychom věděli u koho a v jakých objemech naše peníze nakonec skončí, co za to kdo dostane, kdo o tom doopravdy rozhoduje, kdo je za transakce reálně odpovědný.
Dovolím si v těchto souvislostech zopakovat řadu prostých pravd - nejlepší kontrolu nad vlastními penězi máme tehdy když jsou všechny v našich vlastních rukách. Máme nejlepší možný přehled nad jejich množstvím a tokem když se díváme na náš bankovní účet, smlouvy, účtenky, účetnictví, do peněženky, výpisy z transakcí apod. Nikoliv když je nedobrovolně odevzdáme do rukou v podstatě zcela neznámých, nijak osobně nespřízněných, reálně neodpovědných, lidí. Nejlepší možnou kontrolu nad tím co za ně získáme máme tehdy když si sami služby a produkty vybíráme, svobodně je nakupujeme či nenakupujeme a to podle našich aktuálních představ, které nikdo lépe než my nezná a ani znát nemůže. Nejlepší kontrolu nad poskytovateli máme tehdy když naše peníze mohou získávat jedině na základě dobrovolné směny, tedy můžeme předloženou nabídku svobodně přijmout, můžeme ji svobodně odmítnout (!). Nikoliv tehdy když si jejich množství a povinnost „obchodovat“ jednostranně odhlasují v parlamentu a pak si naše peníze pod hrozbou užití síly vynutí. Máme ji tehdy když nemusíme čekat do konce volebního období, hlasovat jen jednou za definované čtyři roky, ale můžeme nakupování zboží a služeb podle potřeby započít i ukončit a to více méně kdykoliv, jinými slovy, když můžeme hlasovat penězi každý týden, den, každou hodinu i každou minutu. Je pro nás výhodou mít možnost výběru konkrétního zboží a služeb a v námi preferovaných množstvích, naopak běžný státní přídělový systém naše možnosti výběru omezuje (úředníkem ve školách stanovených pět hodin matematiky týdně pro všechny, všudepřítomná EU-propaganda a podobně), naservíruje nám jen to co, a v jakém množství, jestli vůbec, jednostranně uzná za vhodné. Jsme tedy ve výhodnějším postavení když existují alternativy nebo vzniku nových alternativ nikdo neoprávněně (registracemi, licencemi, koncesemi, akreditacemi, směrnicemi; umělým zdražováním cly, daněmi, odvody, zákazy,...) nebrání. Jsme však jednoznačně v horším postavení když nás privilegovaný státní monopol může násilím nutit platit například za děravé a životu-nebezpečné cesty, neposkytnutou bezpečnostní „službu“, notoricky zpožděné, poruchové a zapáchající státní vlaky, tragicky pomalé soudy, hromady otravné legislativy anebo rekvalifikace, psychoterapie a hotelové služby věnované odsouzeným zločincům. Ve zkratce, trh je z etického (dobrovolnost mezi lidmi) a ekonomického hlediska (existence konkurujících si alternativ, odpovědnosti ke spotřebiteli) státu absolutně nadřazený.*
Vzhledem ke nezpochybnitelné asymetrii v odpovědnosti, kterou státní aparát oplývá oproti poskytovatelům na trhu jen dodejme, že mnohaletá „kvalita“ služeb politicky privilegovaných by v čistých volno-tržních podmínkách znamenala jejich již velmi dávnou eliminaci, jejich citelné finanční ztráty a nutnost hledat si nový způsob obživy. Nikoliv roky a roky štědrých příjmů, "elitního" společenského postavení a naplňování si svých megalomanských fantazií tak jako tomu je dnes. Dá se nakonec říci, že srovnávat míru odpovědnost lidí na svobodném trhu a odpovědnost politiků v útrobách státního aparátu, je v podstatě naprosto neúměrné, naprosto zcestné.
K řešení. Logickým a konečným vyvrcholením na začátku uvedených, nosných a podpory-hodných (tedy nikoliv všech) myšlenek decentralizace, transparence a přímé demokracie je ve své podstatě libertariánská společnost soukromého práva s plným respektem k soukromému vlastnictví a neagresivnímu jednání všech jednotlivců, kde každý má úplné právo využívat plody své práce, všechny své peníze, má nad nimi maximální možnou kontrolu a může tak nejlépe reflektovat své aktuální i dlouhodobé preference. Nemá privilegium násilím přenášet náklady za svá chybná rozhodnutí či zlovůli na cizí osoby. Nemá privilegium jejich majetek násilně, ve jménu jakéhokoliv „dobra“, ukrást. Každý má reálnou odpovědnost. Každý podléhá principu individuálního zisku a ztráty a má právo interagovat s ostatními pouze na bázi dobrovolnosti. Nikdo nemá legislativní privilegia. Všichni jsou si před právem rovni.
Závěrem. Cestou k společnosti větší kontroly nad poskytovateli služeb a produktů, transparentnosti s našimi soukromými penězi, reálné odpovědnosti mezi lidmi, není vymýšlení nových a nových pokusů o rekonstrukci či reformu politiky, ale právě radikální zmenšování jejího dusivého rozsahu. Stejně tak jako nemělo a nemá smysl budovat „socialismus s lidskou tváří“ nemá smysl ani „polidšťovat“ systém politických privilegií. Klíčem je razantní směřování ke svobodě a soukromému vlastnictví, k důsledné ochraně civilizovaných a produktivních lidí a neúprosné eliminaci zločinců a parazitů. Klíčem je opětovné odstátňování společnosti.
Poznámky:
*Jestli je vůbec možné dávat stát s etikou do souvislosti.
Pro bližší představení argumentů pro odstátňování různých segmentů společnosti viz například působivá přednáška ekonoma Waltera Blocka - https://www.youtube.com/watch?v=b-nE5XChP-M ENG
Pro mnohem bohatší, erudovanější argumentaci a vysvětlení fungování svobodné společnosti optikou etiky a ekonomie doprovázenou konkrétními historickými příklady viz vynikající dílo Murraye Rothbarda s názvem Manifest Svobody - http://www.mises.cz/literatura/manifest-svobody-45.aspx
Lubor Adámek
Když slavná státní moc dokáže selhávat i v boji s... medvědem
Chlupatý migrant týdny ohrožuje obyvatele Moravy. Ničí soukromý majetek, dobývá se do něj, masakruje hospodářská zvířata. Mnozí politici poskytují mnohá stanoviska. Žádají, prohlašují, monitorují, apelují. A medvěd šéfuje dál...
Lubor Adámek
Ještě než bude za krizi - opět - obviněn kapitalismus
Státní centrální banky - politické peníze - zlaté padáky pro vyvolené - zákaz runu na banky - uměle vyvolávaný růst - hluboké a opakované hospodářské krize - hyper/inflace. To vše je státního původu, nikoliv původu volnotržního.
Lubor Adámek
Homoproblém a boj o tradiční rodinu mezi příznivci svobody?
Homofob nebo konzervafob? Zabedněný nebo sluníčkový? Tradiční nebo progresivní? Teplé nebo studené? Paleo nebo nihil? A nejsou tyto debaty až zbytečně přehřáté?
Lubor Adámek
Léčit? Sekat ruce pro výstrahu? Anebo vynutit plné odškodnění obětí?
Radikální transformace právního myšlení je nezbytná, jestliže se nechceme časem ocitnout v úplné, novo-levicové dystopii. Zde nabízím několik komentářů k teoriím trestu i jejich aplikaci...
Lubor Adámek
Volný trh jako robustní, modulární systém
Mnoho lidí má dojem, že jestliže něco garantuje a poskytuje stát, tak je to jistotou, zatímco na anarchickém, volném trhu, je vše nejistým. Opak je však pravdě mnohem blíž. Nebo snad dává smysl naivně sázet na jednu kartu?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Moskva se chlubí kořistí z Ukrajiny: Abramsy, Leopardy i českým BVP
V Moskvě ve středu začala výstava západní vojenské techniky, kterou používá ukrajinská armáda a...
Nová odhalení z fakulty: studenti viděli vraha dřív, policie byla v budově víckrát
Premium Masový vrah David K., který v prosinci při střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v...
Na důchodce zaklekli, chalífát neřeší. Němce děsí mdlé reakce jejich politiků
Premium Snímky stovek radikálních islamistů demonstrujících v ulicích severoněmeckého Hamburku, kteří...
Na jednání o míru nepřijdeme, vzkázali Rusové. Švýcaři je ani nezvali
Švýcarsko iniciuje vlastní mírovou konferenci o Ukrajině. S pozváním Ruska na setkání, které se má...
Pavel zkritizoval všechny. Nefér jsou Babišova slova i kampaň SPOLU, míní
Kampaň, která dělá z hnutí ANO zastánce ruských zájmů, je podle prezidenta Petra Pavla stejně nefér...
- Počet článků 27
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 761x