Zoufalý dopis zoufalé matky

Web listu Jerusalem Post zveřejnil v úterý (17/12) odpoledne dopis, který napsala matka v Rusku vězněné Naamy Issacharové izraelskému premiérovi. Připomeňme, že Naama si odpykává sedmiapůlletý trest.

Její zločin: při návratu z Indie s přestupem v Moskvě objevili Rusové v jejím odbaveném zavazadle 9,6 gramu konopí.

Paní Yaffa Issacharová Benjamina Netanjahua znovu požádala, aby se pokusil dostat její dceru z ruského žaláře ještě před svátky Chanuka (začínají v neděli 22/12 večer). V textu se zmínila o události, o které jsem informoval i já na svém blogu 17/12 – v článku „Moskvě se raději vyhnout“.

Tou událostí je zatčení osmi vysoce postavených izraelských podnikatelů na moskevském letišti, kam přiletěli, aby se svými ruskými partnery vedli obchodní jednání. Rusové si usmysleli, že k tomu potřebují pracovní povolení, byznysmeny 12 hodin (přes noc) zadržovali a pak je jako zločince deportovali zpět do Izraele.

Paní Yaffa došla k závěru, že tato politováníhodná událost jen přispívá k tomu, aby Rusové byli ještě víc neoblomní a nedovolili izraelské dívce vrátit se „do otcovské náruče v Izraeli". A dodala:  „Nepochybuji, pane premiére, že tato agrese je namířena proti Izraeli a jeho občanům.“

Tvrdá slova, ale nikoli nepochopitelná.

Matka Naamy se také dotkla záležitosti jejího dvojího občanství (vedle izraelského má Naama také americké) její dcery. Odmítla názor, který se na veřejnosti objevil, že Rusové jsou vůči Naamě tak tvrdí proto, že je rovněž americkou občankou, což zvyšuje její „cenu“. Aniž by byla konkrétní uvedla, že několik týdnů po zatčení Naamy byla v Rusku zadržena Američanka s mnohem větším množstvím drogy a po několika týdnech byla poslána domů.

Paní Yaffa si naopak myslí, že Naama byla od prvního dne v pozici rukojmí, neboť je občankou Izraele a během základní vojenské služby působila v bojové jednotce izraelské armády. A v dopise pokračuje:

• Jako matka Naamy chci věřit, že Vy a Váš tým spolu s úředníky ministerstva zahraničí vynakládáte veškeré úsilí na změnu postoje Ruska vůči Státu Izrael. Doufám, že Vaše politické úsilí dojde svého naplnění tento čtvrtek v 10 hodin u oblastního soudu (v Moskvě – LS). Toužím po okamžiku, kdy soudci přijmou Naamino odvolání, policisté otevřou dveře ponižující prosklené klece, v níž bude sedět spoutaná Naama, a řeknou jí: "Jste volná." Jediné, co chci udělat, je přistoupit k ní, jako matka ji obejmout a říci jí, že je mi moc líto, že mi trvalo tak dlouho, než jsem ji z této noční můry dostala. Pane předsedo vlády, vím, že vynakládáte veškeré úsilí, aby se tento sen stal skutečností, a za to Vám chce Naama osobně poděkovat. Doufám a modlím se, aby Naama přijela do Izraele a spolu s Vámi zapálila první chanukovou svíci.

Ve stejném článku na webu listu („Issachar's mother sends PM letter asking Naama return in time for Hanukkah“) je také zmíněno svědectví Naaminy sestry Liad Goldbergové zveřejněné na jejím Facebooku.

Liad napsala:

• Bylo to poprvé, co jsem v jejích očích neviděla ani kapku optimismu. Bylo to nesnesitelné. Hodně plakala a řekla nám, že se cítí, jako by byla v naprosté tmě, neboť nemá ponětí o tom, jaká bude její blízká budoucnost.

Zoufala situace.

Naama matce a sestře řekla:

• Vždycky jsem byla dobrá dívka, bez kriminální minulosti. Byla jsem dobrá studentka, sloužila jsem v armádě a dostávala skvělé hodnocení. Můj život je díky tomu, co se stalo vzhůru nohama. Po zbytek mého života na mně zůstane temný cejch.

V mizivých okamžicích naděje přemýšlí Naama o tom, co bude dělat, až se vrátí domů, do normálního života:  „Jediné, co chci udělat, je to moje největší fantazie, je projet se na svém kole ulicemi Tel Avivu a večer pak zhasnout světlo jen sama pro sebe.“

Vzpomněl jsem si v tu chvíli na překrásnou píseň Mariky Gombitové „Kríž“, jejíž refrén končí slovy:

• Svet patrí zlým, možno tým je krásny, krásny, vyrovnaj sa s tým, keď pôjdeš spať, zhasni.

Pochopil jsem, že některé věci zdánlivě samozřejmé za jistých okolností vůbec samozřejmé nejsou.

•

Smějící se matka a dcera, Yaffa a Naama./ZDE