Zákaz výroby elektřiny v sobotu. Víc segregovaných pláží

O jaké zemi že to mluvíme? Jde-li o sobotu, pak samozřejmě o Izraeli. Segregované pláže? Ano, oddělené zvlášť pro muže a zvlášť pro ženy. A sobotní zákaz výroby elektřiny? To je jako myšleno vážně?

Není pochyb o tom, že po přečtení výše uvedeného mohou mnozí zůstat v údivu a s otevřenými ústy. Stejně jako byli mnozí Izraelci v údivu, když do médií prosákly „zaručené“ zprávy o tom, s čím údajně strana Likud souhlasila při vyjednávání koaliční dohody s jednou z ultraortodoxních stran – Sjednoceným judaismem Tóry (UTJ). Byla to voda na mlýn odcházející koalici a budoucí opozici. Podle nich Netanjahuovy ústupky náboženským partajím udělají z Izraele, demokratického a liberálního státu západního typu, stát teokratický (halachický – založený na halaše, židovském náboženském právu).

Je tomu ale skutečně tak? Rozruch, který únik údajně dohodnutých bodů způsobil, přinutil Benjamina Netanjahua, aby opakovaně zdůraznil, že to, co média zveřejnila se nezakládá na pravdě. Naposledy k tomu promluvil v úterý 13. prosince během jednání parlamentu, z něhož měl vzejít – a také vzešel – jeho nový předseda (o tom níže).

Netanjahu řekl: „O šabatu je a nadále bude elektřina, pláže jsou a zůstanou ke koupání pro každého. Zachováme stávající status quo (ve vztahu náboženští vs sekulární občané – LS) - každý bude žít podle svého přesvědčení. Nebude tu žádný halachický stát. Bude zde stát, který se postará o všechny své občany bez výjimky. Byli jsme vybráni, abychom vedli (tuto zemi) naším způsobem, cestou národní pravice a cestou liberální pravice, a tak si také budeme počínat.“
Tedy mnoho povyku pro nic? Ne tak docela. Nejprve odpověď, kde se vlastně vzal důvod k oné kontroverzi, k oněm obavám. Podle serveru The Times of Israel z 12. prosince téhož dne večer přinesl komerční televizní kanál Channel 12 News informaci o dalekosáhlých požadavcích strany UTJ a vytvořil dojem, že Likud s těmito požadavky souhlasí a že vše je dohodnuto. Pravda to ovšem nebyla. Na povrch pouze vypluly ony požadavky UTJ, aniž by je Likud, alespoň ne všechny, přijal. (Vlastně zatím nevíme, které hodlá akceptovat a které nikoli; dozvíme se to, až bude podepsána finální koaliční dohoda.)

Ještě předtím, než se v oněmi požadavky blíže seznámíme, musíme připomenout, že Lidud se bez hlasů žádného ze svých koaličních partnerů (tedy kromě ministrany Noam, která má v Knesetu 1 poslance) neobejde, má-li si zachovat většinu minimálně 61 zákonodárců. Pro lepší přehled:

Likud … 32 mandátů

Ultraortodoxní Šas … 11

Ultraortodoxní UTJ … 7

Krajně pravicoví náboženští sionisté … 7

Krajně pravicová Židovská síla … 6

Krajně pravicová Noam … 1

Z toho plyne, že Netanjahu musí být nejen obratný, ale přestože je lídrem suverénně nejpočetnější politické síly v parlamentu, musí být také vůči ultraortodoxním i krajní pravici maximálně vstřícný. Pozice nikoli záviděníhodná. Pokud se týká  kompromisů, bude muset jít takříkajíc „na hranu“.

Do jaké míry, to ukáže blízká budoucnost. Řádově ve dnech, protože koalici musí sestavit do 21. prosince. Pak jeho mandát jako designovaného premiéra skončí. (Poznámka na okraj: The Jerusalem Post v reakčním komentáři ve středu 14. prosince napsal, že Netanjahu si počíná tak, že kdo z partnerů si o co řekne, to dostane – a naopak. Není to tak docela pravda, nicméně z nemalé části ano a vzhledem k povolebnímu rozložení sil v Knesetu víme proč.)

S tímto vědomím musíme přistoupit k přehledu požadavků, které byly vyjednavačům Likudu předloženy jejich partnery z UTJ. Zájemci o vnitropolitické dění v Izraeli by je měli alespoň v přehledu znát. Tady jsou (dle serveru The Times of Israel):

- Schválení zákona, který nově stanoví pravidla pro osvobození ultraortodoxní mládeže z vojenské služby.
- Vrchní (ortodoxní) rabinát bude mít svého zástupce v jakémkoli panelu posuzujícím práci během šabatu.
- Zákaz výroby elektřiny během šabatu. (Pozn.: Zde není myšlen zákaz výroby jako takové, ale zákaz přítomnosti obsluh elektráren při této činnosti; s bezobslužným – plně automatickým - provozem by ultraortodoxní politici zřejmě problém neměli. Na webu veřejnoprávní televize Kan 11 se k tomu 13. prosince vyjádřil výkonný ředitel Israel Electric Company Meir Spiegler, který uvedl dvě zásadní skutečnosti. Během šabatu je možné snížit počet pracovníků v elektrárnách na minimum, nikoli ovšem na nulu – z technických i bezpečnostních důvodů. Pokud jde o projekt akumulace elektřiny (její ukládání pro pozdější využití - což je zatím hudba budoucnosti – LS -, není to technicky nemožné, ale jde o extrémně drahou záležitost, řádově v desítkách, ne-li stovkách miliard šekelů. Zde pro úplnost dodejme, že dílčím řešením pro ultraortodoxní komunity je použití dieselagregátů, které se před začátkem šabatu zapnou a vypnout po skončení svátečního dne. Stranou nechme otázku co dělat, dojde-li k technické poruše.)

- Financování (rozumí se ze státního rozpočtu) speciálních archivů známých jako genizy. Podle židovského práva nesmí být spisy obsahující Boží jméno jen tak vyhozeny, skartovány či jinak znehodnoceny, ale uchovány v těchto archivech.
- Ustavení orgánů financovaných státem, které poskytnou veřejnosti odpovědi na otázky týkající se židovského náboženského práva.
- Zvýšení počtu genderově segregovaných pláží, a to zvlášť pro muže, zvlášť pro ženy. (Takové pláže pro ultraortodoxní v Izraeli existují, podle dostupných informací jich je na pobřeží Středozemního moře, Genezaretského jezera, Mrtvého moře a Rudého moře šestnáct. Fungují tak, že jsou buď v některých dnech přístupné pouze pro muže a v jiných pro ženy, případně jsou přístupné pro obě pohlaví, ta jsou ale oddělena bariérou.)
- Ve městech s převážně ultraortodoxními obyvateli bude zlevněno jízdné v MHD.
- Na ultraortodoxní občany se bude vztahovat tzv. afirmativní akce (známá též jako pozitivní diskriminace), budou-li se ucházet o práci ve společnostech, orgánech a institucích kontrolovaných státem.
- Nemocnicím bude umožněn zákaz tzv. chametzu, tj. kynutého těsta a jídla z něj, a to během svátku Pesach (kdy je dle židovského náboženství konzumace takového jídla zakázána).

- Každý občan bude mít právo být pohřben do země. Tím je myšleno nikoli do tzv. vertikálních nadzemních hrobů, kterými je v hustě zalidněných oblastech řešen nedostatek místa pro účely pohřbu. (Oponenti zejména v centrální části země s vysokou hustotou zalidnění s jistým sarkasmem namítají, že tato část Izraele se stane jedním velkým hřbitovem.)
- Ve státním sekulárním školském systému bude rozšířena výuka náboženství.
- Bude zváženo uzavření odboru reformního judaismu na ministerstvu pro záležitosti diaspory. (I to by vyvolalo nelibost, neboť v zahraničí, zejména v USA, se nemalá část Židů hlásí nikoli k ortodoxnímu, ale reformnímu, případně konzervativnímu judaismu.)
- Všechny vládní služby poskytované on line budou nabízeny také po telefonu, případně bude umožněna osobní účast občana na úřadě. Tím má být zohledněn fakt, že mnoho ultraortodoxních se použití internetu vyhýbá.

- Studentům náboženských škol (ješiv) budou zvýšeny státní finanční příspěvky.

Není vyloučeno, že tento seznam není úplný, nicméně i kdyby byl je zřejmé, že na všechny body Likud přistoupit nemůže. Kolik z výše uvedeného se do koaliční smlouvy nakonec dostane bude záležet na Netanjahuově mistrovství a schopnosti uhájit fungování Izraele jako nikoli primárně  náboženského, ale liberálního demokratického židovského státu. S vědomím toho, že bez partnerů by ztratil většinu.

V každém případě zveřejněný seznam ukazuje, jakým směrem by se Izrael ubíral, kdyby ultraortodoxní získali v Knesetu většinu a byli by dominantní politickou silou ve vládě.

Aktuálně dodejme, že v úterý 13. prosince, tedy o den déle, než se původně předpokládalo, byl zvolen nový předseda Knesetu. Mickey Levy z partaje Yeš Atid dosluhujícího premiéra Lapida byl nahrazen Yarivem Levinem, předním politikem Likudu. Pravděpodobně bude jen předsedou dočasným, pakliže v rámci formování kabinetu obdrží vládní křeslo. Levin zvítězil s přehledem: vítězná koalice má 64 hlasů a ty také obdržel. Jeho protikandidátka Meirav Ben Ariová ze strany Yeš Atid dostala 45 hlasů, kandidát arabské opoziční aliance Hadaš-Taal pouhých pět.

Prioritní úkol Netanjahua a spol. dostat do čela Knesetu svého člověka byl tedy splněn. Další úkoly (změna legislativy, aby bylo vládu vůbec možné sestavit) následují v těsném závěsu.

CITÁT DNE

Ve zmíněném redakčním komentáři The Jerusalem Postu ze 14. prosince je připomenut výrok Benjamina Netanjahu, který pronesl při své závěrečné řeči v Knesetu v roce 2021, když opouštěl premiérský post: „Izraelský premiér musí být schopen říci NE prezidentovi Spojených států v záležitostech, které představují hrozbu pro naši existenci.“ Z toho autor komentáře dovozuje:
Stejně tak musí být izraelský premiér schopen říci NE nehorázným požadavkům koaličních partnerů na záležitosti, které představují hrozbu pro existenci Izraele jako židovské liberální demokracie.