Za výzvu k dialogu - vyhazov

Má na to za zákona právo. Přesto jsem doufal, že to neudělá. Už proto, že na tu věc tlačil extrémista v jeho kabinetu. On to však udělal a pro mě je stále obtížnější obhajovat jeho politiku. Co se stalo?  

V neděli večer 26. března se na Twitteru izraelského premiéra objevila následující věta (obr. 1):

... obr. 1/Zdroj: Twitter izraelského premiéra.

Předseda vlády Benjamin Netanjahu se dnes večer rozhodl odvolat ministra obrany Joava Gallanta.

Pozdější zprávy hovořily o tom, že Netanjahu ztratil v Gallanta důvěru poté, co údajně jednal za zády vlády proti ní v době, kdy byl premiér na návštěvě ve Velké Británii (na konci uplynulého týdne).

Abychom porozuměli souvislostem, musím připomenout Gallantovo zásadní vyjádření, které pronesl o den dříve v izraelské televizi.

Vyzval vládu, aby přerušila legislativní proces týkající se zásadní soudní reformy, čímž by umožnila jednat o ní v rámci širšího diskursu. O totéž usiloval už v předchozích dnech, ale Netanjahu něco takového odmítl – s tím, že legislativní proces bude pokračovat, přičemž vláda v nadcházejícím týdnu má schválit klíčový balíček navrhovaných změn.

Gallant soudí, že legislativní proces by měl být na nějaký část zastaven, kromě jiného také s ohledem na nadcházející významné svátky – náboženský Pesach (od západu slunce 5. 4. do 13. 4.) a státní Den vzpomínky na oběti holocaustu (18. 4.), Den vzpomínky na padlé (25. 4.) a Den nezávislosti (26. 4. - také tyto tři státní svátky začínají vždy předchozího dne po západu slunce).

O něčem takovém ovšem nechce Netanjahu, většina Likudu a také jeho krajně pravicoví členové koalice ani slyšet. Ministr národní bezpečnosti z krajně pravicové partaje Židovská síla Itamar Ben Gvir hned reagoval tím, že by měl premiér ministra obrany vyhodit, což se také stalo. Gallanta podpořili nanejvýš tři významní poslanci Likudu, ovšem i ti v zásadě reformu podporují.
 

V televizním vystoupení tento bývalý voják, který dosáhl hodnosti generálmajora, sloužil jako šéf Jižního velitelství a byl nominován na nejvyšší armádní post - náčelníka generálního štábu (z čehož nakonec sešlo) a působil v armádě 33 let, řekl, že bezpečnost Státu Izrael je jeho životním posláním. „Oblečen do uniformy Izraelských sil obrany jsem pro stát riskoval život a v tuto chvíli jsem v zájmu naší země ochoten podstoupit jakékoli riziko a zaplatit jakoukoli cenu.“

Asi si v tu chvíli neuvědomil prorocký význam vlastních slov.
Zdůraznil, že Izrael čelí obrovským hrozbám – blízkým i vzdáleným. Zmínil íránský jaderný program, palestinské útoky a nedávné napětí vyvolané libanonskou teroristickou organizací Hizballáh. O armádě hovořil jako o zdroji hrdosti a připomněl, že v posledních týdnech hovořil s mnoha důstojníky i řadovými vojáky na téma koalicí prosazované justiční reformy. „Poslouchám jejich hlasy a mám obavy. Události, které se odehrávají, a problémy ve společnosti, se nevyhýbají ani izraelské armádě. Ze všech stran se zvedly nebývalé pocity hněvu, bolesti a zklamání.“

Ministr měl na mysli masivní protesty a rozhodnutí mnoha záložáků na protest proti kontroverzní justiční reformě nehlásit se do dobrovolné služby. Což je záležitost z hlediska bezpečnosti státu velice závažná. Gallant varoval: „Vidím, že zdroj naší síly eroduje. Rostoucí trhlina v naší společnosti proniká do armády a bezpečnostních agentur. To představuje jasnou, bezprostřední a hmatatelnou hrozbu pro bezpečnost státu. Tomu pomáhat nebudu.“

Vyjádřil podporu justiční reformě a uzákonění změn týkajících se soudního systému a napravení nevyvážeností mezi politickou vrstvou a justicí za účelem posílení demokracie. Na druhou stranu je ale přesvědčen, že takto významných změn má být dosaženo prostřednictvím dialogu. Řekl: „Nesmíme poškodit naši jednotu. V srdcích matek, které pošlou své syny a dcery sloužit do armády, nesmí být pochybnosti. Vítězství jen jedné strany, ať už v sálech Knesetu, nebo v ulicích našich měst, přinese Státu Izrael ztrátu.“ Vyzval k uskutečnění „sjednocujícího národního procesu se širokou účastí, procesu, který posílí Stát Izrael a zachová sílu Izraelských sil obrany.“

Moudrá slova, s nimž je snadné se ztotožnit. Totéž si myslí nemalá část izraelské veřejnosti i přátelé Izraele v zahraničí. Protože tak zásadní systémové změny jsou obtížně představitelné bez celonárodní shody. Galant dále apeloval: „V zájmu bezpečnosti Izraele, v zájmu našich synů a dcer, by měl být nyní legislativní proces zastaven, aby izraelský národ mohl společně oslavit Pesach a Den nezávislosti a společně truchlit v Den památky padlých a Den památky obětí holocaustu.“ Současně vyzval k ukončení protestů, kterých jsme nyní v Izraeli svědky týden co týden, a také k okamžitému ukončení bojkotu dobrovolné služby v armádě ze strany rezervistů, neboť to „nahlodává sílu armády a poškozuje obranný establishment.“

Gallantova výzva k dialogu a zklidnění situace s ohledem na nadcházející svátky adresovaná všem aktérům nebyla v jeho vlastní partaji akceptována. Podle izraelských zákonů vstoupí jeho odvolání v platnost za 48 hodin; do té doby musí premiér najít nástupce a rozhodnout, zda Gallantovi nabídne jiný post, nebo zda exministr zůstane toliko poslancem Knesetu.

Ať tak či onak, jisté je jedno. Odvoláním ministra obrany Benjamin Netanjahu jen přilil olej do ohně v už tak vroucí izraelské společnosti. Výstižně to definoval lídr pravicové strany Jisrael Bejtejnu Avigdor Lieberman, bývalý ministr obrany. Vyhazov Gallanta nazval „diktaturou v plné parádě“. Na Twitteru napsal: „Ministr obrany se odvážil vyjádřit hluboké znepokojení všech šéfů bezpečnostních složek nad rozpadem armády a fatálním poškozením izraelské bezpečnosti. Místo toho, aby Gallantovi naslouchal a svolal (bezpečnostní) kabinet, přistoupil Netanjahu na způsoby všech diktátorů - umlčování hlasů.“

Za sebe dodám: jako celoživotní přítel Izraele mám z vývoje v posledních měsících velké obavy. Neochotou k dialogu a odvoláním ministra, který k takovému dialogu volal, jsem hluboce zklamán. Nůžky mezi Izraelem, který jsem desetiletí miloval – bez ohledu na to, kdo byl u moci, byť ne se vším jsem vždy souhlasil – a dnešní garniturou zahrnující extrémisty popírající étos Otců zakladatelů se povážlivě rozevírají. 

Zpracováno podle tematických článků publikovaných 25. a 26. března 2023 na serveru The Times of Israel.