Umělá inteligence poprvé v parlamentu

Možná to jednou bude otázka ve vědomostní soutěži typu pořadu „Na lovu“. Která izraelská poslankyně použila jako historicky první člen Knesetu k napsání projevu program založený na umělé inteligenci?

Možnosti: A) Naama Lazimiová (labouristická strana), B) Šaren Haskelová (Národní jednota), C) May Golanová (Likud).

Než budu pokračovat, dovolím si jednu obecnější poznámku. Čas od času jsme svědky – ve společnosti, v množině politických elit, v církvích – principiálního ideového zápasu, nejednou i s praktickými dopady. U nás rozděluje politiky i veřejnost otázka valorizace důchodů (má praktické dopady), v minulosti to byl boj o interpretaci sametové revoluce, případně devadesátých let. V celosvětovém Anglikánském společenství v čele s Church of England je to duchovní zápas o to, zda žehnat či nežehnat stejnopohlavním dvojicím, které uzavřely občanský sňatek nebo registrované partnerství. V Izraeli sledujeme téměř bezprecedentní politickou kontroverzi doprovázenou masivními protesty vyvolanou úsilím většinové koalice vzešlé z listopadových voleb prosadit zásadní justiční reformu. (Co je její podstatou uvádím níže.) Podobně byla izraelská společnost hluboce rozpolcena v 50. letech minulého století, když izraelská vláda souhlasila s jednáním o západoněmeckých reparacích. Tehdy, podobně jako dnes, byly slyšet hlasy, že Izrael stojí na pokraji občanské války.

Ale zpět k položené soutěžní otázce. Správná odpověď je B) – byla to poslankyně Šaren Haskelová.

Rodačka z kanadského Toronta slouží v izraelském Knesetu od roku 2015. Nejprve ve straně Likud, v prosinci 2021 oznámila, že přechází do odtrženecké pravicové partaje Nová naděje, která se v roce 2022 stala součástí aliance Národní jednota. Na její kandidátce byla zvolena ve volbách do 25. Knesetu 1. listopadu minulého roku.

Jako opoziční zákonodárce Haskelová připravovanou soudní reformu kritizuje. V této souvislosti si připravila pro vystoupení v Knesetu předneseném 15. února projev, který pro ni vytvořila umělá inteligence: počítačová aplikace ChatGPT. Byla to historická premiéra, nikdo před ní v jeruzalémské sněmovně  tuto aplikaci pro zpracování textu svého projevu nepoužil.

Jak 18. února 2023 informoval web listu The Jerusalem Post („First Knesset speech written by ChatGPT held by MK Haskel“), projev napsala umělá inteligence podle zadání vypracovat text o nebezpečí rozdělení národa, důvodech tohoto rozdělení a způsobech jeho řešení. Uměla inteligence slovy Haskelové říká, že dopad roztržky je pociťován ve všech úrovních izraelské společnosti. Vytváří pocit cynismu a apatie mezi občany, kteří mají za to, že jejich hlas není slyšen. To může vést k úplné ztrátě důvěry veřejnosti v politický systém a způsobit újmu jejich politické angažovanosti.“

Haskelová dále řekla, že rozdělení národa by mohlo vést ke zničení izraelské sociální struktury. Polarizace a distancování různých skupin od sebe by velmi pravděpodobně vedlo k násilí a fyzické konfrontaci. „Je nutné upřednostnit jednotu národa a prosazovat společnou vizi budoucnosti naší země.“

Poslankyně (resp. umělá inteligence) vyzývá k povzbuzení dialogu a kooperaci mezi politickými tábory. Toho může být dosaženo pouze vytvořením fóra pro dialog, v němž se lídři různých stran sejdou kolem jednoho stolu a v konstruktivní debatě budou spolupracovat a hledat společný základ a princip, na němž se budou moci shodnout.

Po skončení své řeči si Šaren Haskelová neodpustila osobní jedovatou poznámku:  „Je zajímavé, že umělá inteligence má pravděpodobně víc inteligence než mnoho zvolených představitelů, kteří jsou zde v této sněmovně.“  Věta povzbudivá i varovná.

TELEGRAFICKY: O co především jde v navrhované soudní reformě

Vytknuto před závorku: Izrael nemá psanou ústavu, ale tematické Základní zákony (ty nahrazují jednotlivé kapitoly neexistující konstituce). Nemá ani ústavní soud, jeho roli zastává Nejvyšší soud Státu Izrael. A konečně, nemá ani druhou parlamentní komoru nebo tak silného prezidenta, aby mohla být nějaká „protiústavní“ norma "řešena". Jedinou pojistkou je Nejvyšší soud. A o ten se nyní hraje.

S poukazem na to, že je příliš levicově orientovaný a příliš aktivistický – nepřiměřeně zasahuje svými rozhodnutími do pravomocí exekutivy (říká vládnoucí pravice). Co tedy s tím? Obsáhlá celonárodní debata a nalezení konsenzu, rozumného kompromisu, přijatelného pro většinu společnosti i politických elit? Nezdá se.

Místo toho chce pravicová Netanjahuova vláda s pohodlnou většinou v Knesetu prosadit výlučně svoji představu reformy. Sílu k tomu má, potřebuje 61 poslanců ze 120, má o tři víc.

Jaká je tedy její představa? Všimněme si toho nejpodstatnějšího.

VOLBA ČLENŮ NEJVYŠŠÍHO SOUDU  – tu má nyní v rukou komise pro výběr soudců. Čítá devět členů, soudce je zvolen při souhlasu sedmi z nich. Složení komise:

1x ministr spravedlnosti – předseda

1x další ministr vlády

1x šéf Nejvyššího soudu

2x členové kolegia Nejvyššího soudu

1x poslanec Knesetu z vládní koalice

1x poslanec Knesetu z opozice

2x členové Izraelské advokátní komory

Z výše uvedeného je zřejmé, že právo veta mají jak soudci Nejvyššího soudu, tak zástupci vlády (dva ministři, jeden zákonodárce).

Nový návrh (jedna z variant): vyřadit oba advokáty a nahradit je dvěma politiky, dalším ministrem vlády a předsedou parlamentního Výboru pro ústavu, právo a justici. Oba patří k vládní sestavě čili Netanjahuova koalice by měla v soudní komisi nadpoloviční většinu.

OMEZENÍ PRAVOMOCÍ NEJVYŠŠÍ SOUDU  – koalice usiluje o to, aby Nejvyšší soud nemohl rušit Základní zákony, to znamená přijímat žaloby proti nim. Pokud jde o rušení ostatních zákonů, zde by muselo rozhodnout plné plénum, tedy všech 15 soudců, většinou 80 procent (tedy dvanáct z nich). Pozoruhodné ovšem je, že v případě, kdy Nejvyšší soud vydá verdikt o neplatnosti Knesetem přijaté normy, bude moci být – podle návrhu - takové rozhodnutí týmž Knesetem přehlasováno, nikoli ale osmdesátiprocentní většinou (nebo třeba třípětinovou), nýbrž postačí k tomu většina prostá – 61 poslanců; tímto počtem, jak uvedeno výše, Netanjahuova koalice disponuje. Projde-li takový zákon, bude si moci koalice prohlasovat cokoli, aniž by se musela obávat toho, že „ústavní pojistka“, tedy zásah Nejvyššího soudu, zafunguje, neboť ho Kneset hladce přehlasuje. Nejvyšší soud tak bude nebezpečně „zimpotentněn“, soudí odpůrci reformy.

Závěrem. Že Izrael justiční reformu potřebuje, je jistě pravda. Jde o to, jakým způsobem bude prosazena a zda by nebylo moudřejší to, co prostřednictvím umělé inteligence navrhla poslankyně Šaren Haskelová: celonárodní debata, konsenzus, rozumný kompromis. Nikoli jednostranný model, byť prosazený momentální povolební většinou. Protože demokracie není jen o právu většiny vládnout a prosadit svoji vůli. Je také o respektu většiny vůči názoru menšiny, o velkorysosti, diskusi a hledání toho, co bude v oblasti práva na dlouhá léta obsahem vývěsního štítu s nápisem Stát Izrael.