Turecko vs Izrael: Za dobrotu na žebrotu?

• Nedávná Netanjahuova omluva adresovaná prostřednictvím Erdogana tureckému lidu nevyvolala jen kladné reakce. Zatímco prezident Peres ji uvítal, vojáci, kteří se inspekční operace na lodi Mavi Marmara v květnu 2010 zúčastnili, na ni pohlížejí s rozpaky.

Píše o tom dnes (24/3) český server Eretz.cz, který vychází z informací izraelského deníku Maariv. Cituje vojáka „N“: Nejsem přesvědčen, že bychom udělali jakoukoli chybu. Udělali jsme správnou věc, nestydím se za to a nemáme se zač omlouvat.

Kriticky se k premiérově omluvě postavil i bývalý ministr zahraničí Avigdor Lieberman: Byla to chyba.

Leč stalo se. Netanjahu se uchýlil ke gestu, jež bylo donedávna považováno za nemyslitelné. A reakce turecké strany? Ta první se zdála být nadějná: Erdogan omluvu přijal. Zdálo se, že normalizaci vztahů nestojí nic v cestě. Že detaily odškodnění budou řešeny a vyřešeny v jejím rámci. Nikoli že se kompenzace stane předběžnou podmínkou narovnání.

Prvotní nadšení poněkud zchladil sám Erdogan. Podle serveru deníku Haaretz pojal věc poněkud jinak. Působí dojmem, jako by dobrá vůle z izraelské strany nestála za dobrou vůli z jeho strany.

Haaretz cituje nedělní (24/3) vyjádření tureckého premiéra, známé nejméně z roku 2011. Erdogan zopakoval: Řekli jsme – musí být omluva, musí být kompenzace a blokáda Palestiny musí být zrušena. Bez toho žádná normalizace nebude. A aby to bylo jasné i lidem méně chápavým (autor tohoto textu), zdůraznil ještě jednou: Normalizace nastane v okamžiku, kdy toto bude splněno. Pokud tomu tak nebude, pak je mi líto.

Omluvy se Turci dočkali. Odškodnění je záležitost komplikovaná a bude vyžadovat složitá jednání a dobrou vůli, tentokrát z turecké strany.

Ovšem položit jako podmínku narovnání vztahů zrušení blokády „Palestiny“, tedy i teroristické enklávy jménem Pásmo Gazy – to může působit dojmem, že Ankara o normalizaci zase tolik nestojí a že jejímu premiérovi „umírněnému“ islamistovi, předchozí stav vlastně vyhovoval. Vždyť v očích arabského světa působil jako hrdina.

Jak by se asi Turci tvářili, kdyby po nich někdo chtěl, aby rezignovali na jakoukoliv obranu před ataky kurdské teroristické organizace PKK?