Toronto: Spor kolem letiště

Stál jsem u okna vyhlídkové plošiny torontské CN Tower a sledoval manévr touch-and-go malého letadla na hlavní dráze 08/26 letiště Bill Bishop Airport, které leží na ostrově jezera Ontario.

Mám ten záběr někde na videu, ale především v paměti, protože návštěva majestátní „torontské dámy“, svého času nejvyšší věže na světě, patří sama o sobě k životním zážitkům. Srovnatelným s pobytem na Niagarských vodopádech.

Shodou okolností se ostrovní letiště Billa Bishopa, slavného pilota z časů první světové války, dostalo na přední stránky kanadských serverů. Abychom pochopili proč, musíme si říci, že k dispozici je pouze pro menší stroje turbuvrtulové (De Havilland apod.) či pístové (Cessna apod.), nikoli pro proudová dopravní letadla. Důvodů je několik. Ostrovní aeroport leží přímo u centra Toronta a v těsné blízkosti obytných čtvrtí; okolí tvoří nábřeží, pláž, parky a Torontské ostrovy v Ontarijském jezeře (v sousedství břehu). V roce 1983 uzavřely město Toronto, kanadská federální vláda a tehdejší správa letiště Trojstrannou dohodu, že proudová letadla nebudou na letišti provozována, aby se omezil hluk a nepříznivé dopady na okolí.

Jenomže: vedení provincie Ontario v čele s premiérem Douge Fordem má o budoucnosti letiště jinou představu. Chce, aby na něm mohla operovat v regionálním režimu i moderní proudová letadla (Airbus A220, Embraer E 195 apod.). To by ale znamenalo změnit nebo obejít některá ustanovení Trojstranné dohody – zejména zákaz pravidelného provozu proudových letadel a úpravy infrastruktury letiště včetně dráhy. Proto provincie Ontario přijala letos zákon, kterým nahradila město Toronto jako jednu ze stran Trojstranné dohody (což kanadská legislativa umožňuje). Město se totiž dlouhodobě staví proti rozšíření letiště, zatímco provincie záměr podporuje. To byl ale pouze první krok. Tím druhým je souhlas federální vlády jako účastníka Trojstranné dohody. A zde premiér Ford a ostatní podporovatelé uvedené myšlenky narazili.

Federální vláda premiéra Carneyho v pátek 24. července oznámila, že plán šéfa ontarijské vlády nepodpoří. Ministr dopravy Steven MacKinnon uvedl, že kabinet se zaměří na již schválená bezpečnostní vylepšení letiště a že bude zohledněn názor veřejnosti. V pátek 24. července skončily veřejné konzultace týkající se změny na letišti, přičemž vláda v Ottawě obdržela přes 87 tisíc vyjádření občanů. Z toho 87 procent respondentů se vyslovilo proti změnám navrhovaným provinční vládou. Za zmínku stojí, že 80 procent odpovědí přišlo z Toronta a 15 procent z metropolitní oblasti Velké Toronto a Hamilton; zbytek pak z jiných částí provincie.

V sobotu 25. července starostka Toronta Olivia Chowová konstatovala, že ačkoli provincie při změně původní Trojstranné smlouvy odebrala městu příslušné pozemky*/, tak o tom, co se bude kolem letiště dít, rozhoduje federální vláda. Podle ní město spolupracuje s Torontskou přístavní správou, pod níž letiště patří, pokud jde o bezpečnostní úpravy ranveje, ovšem ta nebude mít takové parametry, aby umožnila provoz proudových letadel. Trvá ale na tom, aby provincie vrátila městu ony pozemky*/, které převzala v souvislosti se změnou Trojstranné smlouvy, neboť nyní, když federální vláda řekla ne Fordovu projektu, není důvod, aby si je ponechala.

*/ Jde o Little Norway Park, pláž Hanlan’s Point Beach a západní cíp Torontských ostrovů. Všechny tyto lokality by byly rozšířením letiště dotčeny.

Pro a proti

Spokojena je torontská starostka. Poděkovala premiéru Carneymu i ministru MacKinnonovi za to, že naslouchali obyvatelům jejího města. Dodala: „Děkuji všem, kdo se ozvali, dali najevo svůj názor a postavili se za naši komunitu. Vaše neúnavná aktivita přinesla výsledky.“ Nadšen je také Tim Gray, výkonný ředitel ekologické organizace Environmental Defence. Rozhodnutí federální vlády chápe jako „monumentální vítězství“ pro Toronto, jeho nábřeží i jeho obyvatele. Doslova: „Rozhodnutí zastavit plán na rozšíření letiště pro provoz proudových letadel je triumfem občanské angažovanosti a demokratického zapojení občanů. Naše nábřeží si koupit nemůžete. Právě jsme to dokázali.“ Podle něj Fordův plán nedává smysl, protože federální vláda již zhruba před rokem dospěla k závěru, že (hlavní torontské) Pearsonovo letiště má dostatečnou kapacitu a že v oblasti Velkého Toronta není zapotřebí budovat další velká letiště ani rozšiřovat ta stávající. Uzavřel: „Toto vítězství dokazuje, že obyvatelé Toronta nebudou nečinně přihlížet, když je ohrožováno jejich nábřeží, parky a kvalita jejich života.“

Naproti tomu ministr dopravy Ontaria Prabmeet Sarkaria v reakci na rozhodnutí federálního kabinetu uvedl, že provincie se svého záměru vzdát nehodlá. Na síti X napsal: „Těšíme se na pokračování práce při prosazení rozšíření letiště Billyho Bishopa.“ A přidal pozitiva. Projekt podle něj přispěje každoročně částkou až 8,5 mld. CAD, vytvoří tisíce pracovních příležitostí a zlepší dopravní spojení pro miliony cestujících v rámci Ontaria, Severní Ameriky i mimo ni. Současně slíbil, že plán zajistí ochranu veřejných prostranství včetně Torontských ostrovů, bude garantovat řešení možných dopadů hluku a vlivu na životní prostředí, rozšíření a zkvalitnění parku Little Norway a podpoří novou bytovou výstavbu v lokalitě. Starostka Chowová k tomu podotkla, že by si se Sarkariou ráda promluvila, aby si vyjasnila, co provincie svými plány přesně myslí. Hned ale dodala: „Nedokážu si představit, jak by někdo mohl prodloužit ranvej pro proudová letadla, když federální ministr i federální vláda říkají ne.“

Zklamáním se netajil ani Giles Gherson, šéf Obchodní komory torontského regionu. Jeho argument: „Aby Toronto dokázalo uspokojit potřeby rychle rostoucí populace, musí pokračovat v rozvoji své dopravní infrastruktury. Naše komora neusiluje o revoluci, ale o evoluci na letišti Billyho Bishopa.“

Dle jeho vyjádření budoucnost letiště není otázkou volby mezi současným stavem a rušivým megaletištěm na vodě. Je to volba mezi stagnací a cenným regionálním letištěm, které se bude postupně modernizovat a rozšiřovat, aby vyhovělo potřebám stále rostoucí populace.

Torontská přístavní správa, pod které letiště spadá, rozšíření letiště podporuje. Nicméně ve svém vyjádření byla zdrženlivá. V sobotu 25. července uvedla, že podle jejích informací se federální vláda nyní soustředí na realizaci a dokončení projektu RESA – bezpečnostních zón na koncích ranveje. Smířlivě konstatovala, že „jako vlastník a provozovatel letiště bude pracovat na naplnění této iniciativy a zajistí, aby byly i do budoucna uspokojeny potřeby města a celého regionu“. Diplomaticky to nelze vyjádřit lépe.

Budoucnost z pohledu federální vlády

Tu nastínil ministr MacKinnon. Zdůraznil, že letiště Billyho Bishopa představuje důležitou součást kanadské dopravní sítě a že budoucí plány budou utvářeny v souladu s názory obyvatel Toronta.

Ottawa hodlá i nadále spolupracovat se svými partnery na posuzování potřeb dopravního propojení regionu a zároveň chránit zájmy místních obyvatel. Nicméně ujistil: „Nebudeme prosazovat žádné plány, které by zasahovaly do cenných veřejných prostor, jako jsou Little Norway Park nebo pláž Hanlan’s Point Beach, vedly ke zvýšenému hluku, měly významné dopady na životní prostředí nebo omezovaly schopnost Toronta týkající se tolik potřebné nové bytové výstavby.“

●

Volně podle webu CBC News:

https://www.cbc.ca/news/canada/toronto/billy-bishop-airport-federal-government-9.7283568