Tolerance po muslimsku

Čas od času se to stane. Židovský a muslimský svátek připadnou na stejný den. Jako například tuto neděli 11. srpna. Židé si připomínali tragické dny své historie: mimo jiné zničení obou starověkých Chrámů.

Tedy svátek Tiša b´Av.

A muslimové slavili Svátek oběti - Íd al Adhá.

V čem je problém? Otázka by spíše měla znít: kde je problém? Na Chrámové hoře v Jeruzalémě, kde oba Chrámy stály. Logika říká, že pokud by si věřící Židé měli někde smysluplně připomínat obě chrámové tragédie, pak na Chrámové hoře. Jenomže: na ní stojí dvě muslimské svatyně, Skalní dóm a mešita Al Aksa, a přestože je na prostranství tohoto komplexu dostatek místa pro Židy i muslimy, muslimové se řídí vlastní logikou: žádné Židy tu nechceme a už vůbec ne během svátečního dne.

Tak vypadá tolerance po muslimsku - oni všechno, Židé nic.

Izraelská strana (policie, která má konečné slovo, pokud jde o bezpečnost na místě) tento jejich postoj bere do úvahy a původní zpráva zněla, že Židům nebude na Chrámovou horu vstup povolen. Což mnozí považují za skandální. Později bylo malým skupinám Židů povoleno, pod silnou ochranou policie, na Chrámovou horu vstoupit. Následovala zuřivá reakce Arabů – útoky na policii a židovské věřící. Policie byla nucena reagovat – a informace o konfliktu se rychlostí blesku rozletěla po mediálních kanálech do celého světa.

Dvě čísla pro srovnání: Izraelský server Arutz 7 napsal, že letos se na Chrámovou horu u příležitosti svátku Tiša b´Av dostalo 1729 Židů. Egyptský portál Ahramonline uvedl, že muslimů se na Chrámové hoře shromáždilo ve stejný den v rámci oslav svátku Íd al Adhá na 60 000 (slovy šedesát tisíc!). Arabským ideálem přitom je: 60 tisíc muslimů vs 0 Židů.

Nepokoje vyprovokovali nesnášenliví muslimové. Přesto někteří politici muslimského světa záměrně přehlédli pravdu a zneužili toho, co se v neděli na Chrámové hoře stalo, k útokům proti Izraeli.

Hanan Ašrawiová, politička Palestinskoarabské autonomie, hovořila v prohlášení o tom, že bouře u mešity Al Aksa byly aktem bezohlednosti a agrese. Na mysli měla Izrael, ale spíše by se měla podívat do zrcadla.

Na Twitteru se ozval i jordánský ministr zahraničí Ayman Safadi:

Napsal, že království odsuzuje izraelské znesvěcení mešity Al Aksa, zejména v tento posvátný den. Pokusy Izraele změnit status quo v okupovaném Jeruzalémě a jeho svatých místech povedou pouze k dalšímu násilí a ohrožení bezpečnosti všech. Mezinárodní společenství k tomuto porušování (statu quo) nemůže mlčet.

Toto vyjádření je velice závažné. Pokud ministr zahraničí státu, který má s Izraelem podepsanou mírovou smlouvu, považuje zcela nesmyslně za změnu statu quo přítomnost Židů na Chrámové hoře, nota bene během židovského „svatého dne“, pak se musíme ptát, co to znamená? Snad ne to, že i on řídí stejnou logikou jako muslimové, kteří házejí na Chrámové hoře na přítomné muže s jarmulkou židle a kameny - a že si tedy myslí si, že tam Židé nemají co dělat. To by bylo flagrantní porušení článku 9.1 jordánsko-izraelské mírové smlouvy, kde se praví, že obě strany zajistí svobodu přístupu na místa náboženského a historického významu. A v článku 9.3 čteme, že obě strany budou jednat společně, aby podpořily mezináboženské vztahy mezi třemi monoteistickými náboženstvími s cílem usilovat o náboženské porozumění, svobodu náboženského vyznání a toleranci a mír.

V neděli 11. srpna jsme na Chrámové hoře mnoho tolerance ze strany muslimských Arabů vůči věřícím Židům neviděli.