Test ve věrnosti, porozumění, lásce

Působí to neobvykle, mnozí se nad tím budou pohoršovat. A přece je to tak přirozené a samozřejmé. Z Floridy přišla v lednu zpráva, že jeden z tamních baptistických megasborů*) vyzval své členy k podpisu  zvláštního prohlášení.

Týká se manželství. Tedy souhlasu s tím, co je za manželství považováno dle Bible, dle křesťanského učení.

Proč o tom píšu? Protože v době, kdy se ve světě řeší záležitosti kolem sňatků osob stejného pohlaví, kdy v Anglikánském společenství probíhá zápas o to, zda žehnat homosexuálním dvojicím po uzavření civilní svatby nebo registrovaného partnerství, je fér přinést do veřejného prostoru informace z opačného názorového pólu.

První baptistický sbor v severofloridském městě Jacksonvillu (FBCJ) zveřejnil na své internetové stránce výzvu k podpisu prohlášení, v němž je uvedeno, že signatář  jako člen sboru věří, že Bůh tvoří lidi ke svému obrazu, a to jako muže nebo ženy, a že toto stvoření je neměnnou podstatou biologie člověka a nikoli záležitostí individuální volby. Dále mají věřící FBCJ podpisem vyjádřit souhlas s tím, že manželství je ustanoveno Bohem, nikoliv vládní mocí, přičemž jde o vztah jednoho muže a jedné ženy; takovéto manželství je také jediný způsob, jak realizovat sexuální touhu a intimní styk.

Věřící mají čas vyjádřit se do 19. března 2023. Pokud do té doby prohlášení nepodepíší, bude na ně nahlíženo, jako by na své členství v FBCJ rezignovali. (Bohoslužeb se samozřejmě mohou účastnit i nadále.)

Nelze se vyhnout základnímu dotazu. Proč vlastně vedení megasboru něco takového požaduje? Prohlášení obsahuje pohled na biblickou sexualitu, který je základem křesťanských Písem (Bible). Vyžadování takového souhlasu je cvičením ve věrnosti Ježíši Kristu, kterému FBCJ důvěřuje, cvičením v tom, aby věřící jasně porozuměli nejzákladnějším závazkům církve v sexuálně zmateném světě a také cvičením v lásce ke ztracenému světu, který zoufale potřebuje znát Boží standard týkající se lidské sexuality.

*) Za megasbor je považován takový, jehož bohoslužby navštíví týdně dva tisíce a více věřících. První baptistický sbor v Jacksonvillu navštěvuje podle dostupných informací týdně na tří tisíce věřících, celkový počet registrovaných je víc než dvaapůlkrát vyšší. Jenom pro srovnání. Je to více, než kolik je v ČR všech věřících baptistického vyznání dohromady. Těch se k této denominaci při sčítání lidu v roce 2021 přihlásilo necelých 3200, a to jak v rámci Bratrské jednoty baptistů, tak v jistém ohledu liberálnějšího Společenství baptistických sborů.

TŘI ZÁSADNÍ OTÁZKY

1)  Je FBCJ proti právům komunity LGBTQ+?  Na webu FBCJ čteme: Ne, v žádném případě. Věříme, že členové komunity LGBTQ+ mohou žít svůj život tak, jak si to přejí, stejně jako my.

2)  Věří FBCJ, že existují pouze dvě pohlaví?  Odpověď:  Ano. Souhlasíme s Biblí a s téměř každou společností v celé lidské historii, že existence dvou pohlaví je základním biologickým faktem.

3)  Může gay navštěvovat bohoslužby FBCJ? Odpověď:  Ano. Na kterékoli z našich bohoslužeb je vítán každý jednotlivec.

Z těchto odpovědí je zřejmé, že  lidé, kteří zastávají nekompromisní biblický postoj v záležitosti manželství, nejsou homofobové, jak je některým křesťanům podsouváno. Uvědomění si této skutečnosti (NE stejnopohlavnímu manželství, NE homofobii) je základním předpokladem pro správné pochopení křesťanského postoje, tedy postoje těch křesťanů, kteří se z principu nemohou stavět vzdorovitě vůči stvořitelskému řádu věcí, proti samotnému Stvořiteli. Takovýto postoj je ve svobodné společnosti právě tak legitimní jako postoj modernistický (progresivistický), zjednodušeně vyjádřený sloganem „manželství pro všechny“.

Jedna věc je, jak si tuto záležitost právně ošetří sekulární stát (byť i zde musí být odmítavý postoj k manželství stejnopohlavních dvojic té části společnosti, která patří do tohoto názorového proudu, v rámci široké debaty plně respektován), jiná pak vnitřní pravidla té které církevní denominace. V této souvislosti musím aktuálně připomenout vyjádření nejvyššího duchovního představitele Anglikánské církve arcibiskupa Justina Welbyho, který během nynějšího pobytu v Ghaně přiznal, že mu bylo dvakrát vyhrožováno některými poslanci Dolní sněmovny „parlamentní akcí“, jejímž smyslem bylo zhruba toto: když církev sama nebude souhlasit s „rovným manželstvím“ (tedy i pro homosexuály), parlament si to vynutí (v tomto smyslu má Anglikánská církev jako církev „státní“ zjevnou nevýhodu; může se stát obětí „demokratického nátlaku“ – LS).

Něco takového lze otevřeně hodnotit jako nehoráznost. Vytvářet mocenský tlak na církev, aby hrubým způsobem pošlapala principy, na nichž je založena, je nejen absurdní, ale také velice nebezpečné. V této souvislosti nelze nepřipomenout jiná slova arcibiskupa Welbyho. Podle jeho přesvědčení nepředstavuje hrozbu pro Evropu islám, nýbrž  „sekulární bezvěrci“, tedy lidé, kteří na otázku týkající se jejich víry odpoví: Žádnou nemám. (Zdroj: Portál Premier Christian News/“Welby says he was ‘threatened with parliamentary action’ over same-sex marriage decision/13. 2. 2023)

Jistě, takto „ukotvení“ lidé (bezvěrci) nemají problém s odmítnutím fundamentálních biblických principů, na nichž byl tzv. křesťanský Západ ideově vybudován. Pak je cesta pro manželství „všech se všemi“ volná.

Je pozoruhodné, že pokud jde v moderní společnosti o dodržování autorských práv, jsme svědky přísných pravidel. Týká se to i blogerské činnosti, například kodex blogera na serveru iDNES je nekompromisní – nejen, co se teorie týká, ale i praxe. Jsou tu nějaké normy a my jsme povinni je důsledně dodržovat; v opačném případě následuje sankce. O co zásadnější jsme v těchto záležitostech - všechna čest, bez ironie -, s o to větším pohrdáním se setkáváme v případě vztahu k jinému „autorskému právu“, totiž k „autorskému právu“ Stvořitele ve věci manželství.

Nerespektování „horizontálního autorského práva“ je všeobecně vnímáno jako trestný čin a může nás dostat do vězení, zatímco brutální zásah do „vertikálního autorského práva“ je stále větší částí společnosti včetně držitelů státní moci nepochopitelným způsobem ignorován. (Tím brutálním zásahem je myšlena konstrukce stejnopohlavního manželství, pakliže „držitel autorského práva“ stanovil, že se jedná výlučně o vztah mezi mužem a ženou. Odkaz na svobodu neobstojí, stejně jako například bloger nemůže v rámci stejné svobody svévolně měnit znění autorského zákona ve svůj prospěch nebo motorista svévolně měnit pravidla silničního provozu.)