Tentokrát už jim to neprošlo

Zatímco na šachovém serveru Chess24.com je u nadcházejícího světového šampionátu v rapid a bleskovém šachu místo hostitelského města uvedena zkratka TBA (z anglického bude oznámeno – obr. 1), zpravodajské weby jsou jsou konkrétní.

... obr. 1

O co jde?

Loni se hrál tento světový dvojturnaj v saúdském Rijádu. Finančně byl zajištěn skvěle, stín na něj ale padl kvůli diskriminaci některých účastníků z politických důvodů. Jmenovitě šlo o Írán, Katar a Izrael: šachisté z těchto zemí neměli na šampionát povolen vstup. Po složitém jednání se nakonec podařilo dosáhnout toho, že zástupci Íránu a Kataru přijet mohli, Izraelci nikoli.

Skandální porušení fair play v té nejhanebnější podobě.

Petrodolary jsou lákavé, a tak bylo rozhodnuto, že i letošní ročník se bude konat v Rijádu. Izraelci se ozvali a požadovali záruky, že s nimi bude pořadateli zacházeno stejně jako se zbytkem světa. Čímž se rozumí, že se budou moci zúčastnit.

Navzdory nejrůznějším spekulacím o tom, že mezi Saúdskou Arábií a Izraelem tají ledy (možná tajně v oblasti bezpečnostní spolupráce), navenek o tom není ani vidu, ani slechu. Když se Izraelci minulý měsíc obrátili na Mezinárodní šachovou federaci FIDE, aby dostali ujištění, že se nebude opakovat diskriminace jako v roce 2017, ukázalo se, že FIDE nic takového garantovat nemůže. Saúdové zůstali neoblomní, a tak došlo k jedinému možnému a správnému řešení. Navzdory velkorysé finanční nabídce ze strany monarchie, jak se vyjádřil generální ředitel FIDE Emil Sutovsky, mimochodem izraelský šachový velmistr, bylo rozhodnuto přemístit akci do Moskvy. Saúdská Arábie tak kvůli své protiizraelské diskriminační politice přišla o prestižní světový šampionát.

Obecný závěr: pořadatelé si musí vybrat - buď rovné zacházení se všemi, kdo jsou oprávněni (z hlediska jejich odborné úrovně)  se akce zúčastnit, anebo se akce přesune jinam. Není přece možné, aby o tom, kdo bude soutěžit v té či oné disciplíně, rozhodovala politika hostitelské země. Kvalifikační kritéria ve sportu se řídí jinými pravidly.

Zbývá si přát, aby podobně jako nyní FIDE se zachovaly i ostatní mezinárodní federace všude tam, kde dochází k diskriminaci podle zvrácených politických, etnických, náboženských, rasových a jiných měřítek; tedy jiných než sportovních. Pak by se snad podařilo země, a netřeba zastírat, že to jsou v drtivé většině země islámské, přimět k rozumu a standardnímu civilizovanému chování.