Tentokrát ještě ne

V sobotu 14/12 končí v kontinentální Číně poslední velký podnik pořádaný v tomto roce Mezinárodní judistickou federací IJF – Qingdao Masters 2019. Koná se ve městě Čching-tao (angl. přepis Qingdao).

ČR zastupují Pulkrábek, Klammert (oba vyřazeni v prvním kole) a Krpálek (stříbrná medaile).

Ačkoliv Írán se tohoto a ani jiných turnajů pořádaných IJF nesmí zúčastnit, důvodem je jeho diskriminační chování vůči judistům Izraele, čímž porušuje všechny elementární zásady fair play a sportovní principy platné v civilizovaném světě, jednoho íránského borce mezi účastníky najdeme. Loňského mistra světa v kategorii do 81 kg Saeida Mollaeie. Nereprezentuje ovšem Írán, ale Mongolsko – docela nedávno mu tamní prezident udělil občanství.

Ačkoliv íránská teokratická totalita chová vůči Izraeli fanatické nepřátelství a zakazuje svým sportovcům soutěžit s reprezentanty Izraele, Mollaei to vidí jinak.

Po skandálu na MS 2019 v Tokiu, kdy mu činovníci jeho země nařídili rafinovaně vypustit dva zápasy, aby se jednak vyhnul souboji s Izraelcem Mukim, jednak aby nemusel stát na stupních vítězů s izraelským reprezentantem (který se navíc stal mistrem světa), neboť by tak musel vzdát čest vlajce a hymně státu teheránským režimem nenáviděného, rozhodl se do země nevrátit. Nejprve mu Německo udělilo azyl a pak, v prosinci 2019, Mongolsko občanství.

Mollaei opakovaně deklaroval na sociálních sítích svůj přátelský vztah k Sagimu Mukimu a funguje to také obráceně – Muki považuje Mollaeie za svého sportovního přítele. Ajatolláhům navzdory, ať třeba puknou vzteky.

Protože oba soutěží ve stejné hmotnostní kategorii (do 81 kg), existovala možnost, že by se na Qindao Masters mohli oba setkat na tatami jako féroví soupeři. Neboť Mollaei už je „Mongolem“ a kdyby se všichni šíitští duchovní v Íránu v čele se svým nejvyšším na hlavu stavěli, nikdo a nic (kromě úspěšnějšího soupeře) mu nemůže zabránit, aby s Izraelcem změřil síly. Rozhodně ne nějaké politické rozhodnutí.

Byl by to atraktivní duel loňského mistra světa proti letošnímu. Mnozí jsme doufali, že se tak stane. Leč nebylo nám a ani oběma borcům přáno.

Saeid Mollaei byl nalosován v pavouku do poolu D. Měl právo nastoupit až v druhém kole. Ovšem soupeř – Ital Parlati – byl nad jeho síly a Mollaei byl ve své mongolské premiéře vyřazen hned v úvodním zápase. Smutek, zklamání, ale takový je sport. Tak snad příště. To by mohlo být v lednu v Tel Avivu, kde se koná první turnaj IJF v roce 2020. Ale nepředbíhejme.

A jak si vedl Izraelec Sagi Muki, úřadující mistr světa? Nesrovnatelně lépe, i když i jeho postihla smůla. Hladce vyhrál pool A, v semifinále překonal Turka Albayraka, ovšem už při tomto duelu se u něj projevil zdravotní problém (žebra) a z finále proti Belgičanu Cassemu se musel omluvit a spokojit se se stříbrnou medailí.

Shodou okolností stejný osud postihl i dalšího skvělého izraelského judistu Tohara Butbula (do 73 kg). Také on se dostal do finále, které ovšem musel ze zdravotních důvodů vynechat a pro Izrael získal druhé stříbro.

Mollaeiův výsledek ukazuje, že ještě není zcela ve formě. Není divu. Místo toho, aby se v klidu připravoval ve své zemi, musí řešit „všechno kolem“: problémy, které mu jeho země svojí zvrácenou politikou připravila. Osobně mu přeji, aby se do své někdejší formy brzy dostal a co nejdříve se utkal na tatami se Sagim Mukim. Byl by to judistický svátek, v němž by o vítězství rozhodla jedna jediná věc: lepší sportovní výkon.