Slovo ke zřizování kostelů v muslimském světě

Egyptská Sněmovna reprezentantů (tamní parlament) schválila v úterý (30/8) potřebnou dvoutřetinovou většinou hlasů zákon liberalizující předpisy pro stavbu křesťanských kostelů.

Ačkoli nejde o ideální právní normu, znamená pozitivní posun. Podle dostupných informací s ní vyjádřily souhlas koptská, římskokatolická i anglikánská církev v Egyptě.

Ozvala se ovšem  kritika, a to ze dvou protichůdných stran. Někteří liberálně smýšlející křesťanští poslanci, jmenovitě koptský publicista Emad Gad a lidskoprávní aktivistka Nadia Henryová (ta je z presbyterní koptské evangelické církve) označili zákon za nedostatečný. Námitky (a nejen těchto dvou zákonodárců) se týkají především paragrafu dva, který říká, že velikost kostela musí být úměrná počtu věřících v dané lokalitě. Současně ale platí, že musí být vzata do úvahy míra populačního růstu. Tak trochu ve stylu chytré horákyně.

Henryová, kterou můžeme v této souvislosti označit jako maximalistku (byť z pohledu západního pozorovatele si počíná naprosto pochopitelně), říká, že i když by v dané oblasti žil pouze jeden křesťan, muž či žena, měl by mít právo získat povolení ke stavbě kostela.

Zmíněné omezení podle paragrafu 2 vysvětlil ovšem ministr pro parlamentní záležitosti Magdi El Agati tím, že jde o to, aby „v každé mrňavé vesnici nevyrostla katedrála“. Teprve praxe ukáže, jestli toto ustanovení nebude zdrojem nesnází.

Většina křesťanských poslanců nicméně vyslovila se zákonem spokojenost; někteří vyjádřili naději, že negativní aspekty normy se podaří vyřešit v budoucnosti.

Mnohem závažnější je ovšem kritika z opačného, islamistického, tábora. Ten ve sněmovně představuje salafistická strana Núr; argumentuje článkem 2 egyptské konstituce, který říká:

Tedy, že  státním náboženstvím je islám, úředním jazykem arabština a principy práva šaría jsou základem egyptské legislativy.  Na základě toho poslanci strany Núr nový zákon zcela odmítli. Ve svém  prohlášení  mimo jiné uvádí,  že jde o poručení ústavy (onoho článku 2), neboť „jak je zřejmé, islám, nikoli křesťanství je státním náboženstvím v Egyptě“. Dále se tato islamistická frakce vyjádřila, že „křesťané žádný nový zákon o zřizování kostelů nepotřebují“, neboť „se těší jako Egypťané všem právům a mohou vykonávat své náboženské povinnosti zcela svobodně“.

Na tomto místě je nutné poslancům strany Núr připomenout dvě věci. Jednak článek 64 egyptské ústavy, v němž se píše:

Svoboda víry je absolutní. Svoboda vykonávání náboženských obřadů a zřizování bohoslužebných míst pro vyznavače zjevených náboženství je právo upravené zákonem. (Můžeme si všimnout, že tyto dvě věty jsou poněkud v rozporu, neboť v první se hovoří o naprosté svobodě víry, druhá ovšem uděluje právo na svobodné vykonávání obřadů a zřizování svatostánků nikoli všem, ale pouze věřícím tzv. zjevených náboženství, což v egyptském kontextu znamená islám, křesťanství a judaismus.)

Druhou záležitostí, která má ovšem zásadní důležitost, je článek 235 egyptské konstituce, v němž se praví:

Je to jasné jako slunce nad Rudým mořem:  V prvním legislativním období poté, co Ústava vstoupí v platnost, přijme Sněmovna reprezentantů zákon o zřizování a renovaci kostelů zaručující křesťanům svobodné vykonávání náboženských obřadů.

Jak je zřejmé, parlament musel, neměl-li se sám chovat protiústavně, tento zákon odhlasovat. Tvrdí-li salafisté ze strany Núr, že tuto právní normu nebylo zapotřebí přijímat, sami se usvědčili z protiústavního postoje. Jejich opozice vůči zákonu, přijatého v souladu s ústavním článkem 235, je dalším důkazem toho, jak je ultrakonzervativní islám nebezpečný, nenávistný a pokrytecký.

Ostatně i v ČR s tím máme své zkušenosti – viz naposledy vyjádření imáma Samera Shehadeha.

•

Prameny:

Text podle Ahramonline.Ústava: Constitutionproject.org.