Sledujeme na blogu: Schvalování egyptské ústavy (Akt.)

• Je to škola konstitucionalismu. Celý tento víkend (30/11-1/12) věnuji sledování procesu, na jehož konci by měl být schválen návrh nové egyptské ústavy.

Člověk toho ale musí stihnout víc. Třeba vánoční trhy na samotném začátku adventu. Nakoupit jmelí, nějakou sváteční dekoraci, dobré červené víno, tentokrát bulharský cabernet savignon, ve stánku s francouzskými lahůdkami sýr s proužkem popela, o kousek vedle vynikající sušenou šunku – a pak zpátky alespoň virtuálně do Egypta. Ostatně i tato země má ve vánočním příběhu svoji epizodu.

Dnes mě ale nejvíc zajímá egyptská ústava. K tomu, co jsem o procesu schvalování v komisi padesáti aneb ústavním panelu dosud na blogu napsal, přidávám další postřehy, které přinesl server YahooNews. Jsou převzaté od agentury AP.

Zpravodajství hovoří o radikálních změnách (drastic changes) ve prospěch zajištění občanských svobod, v boji proti diskriminaci, dále pokud jde o kriminalizaci mučení, ochranu náboženské svobody a kromě toho dává zákonodárcům právo odvolat prezidenta.

Připomíná problematiku v mých předchozích příspěvcích zmíněného postavení práva šaríja v egyptské legislativě. Kromě toho, že byla přijata formulace říkající, že pouhé principy šaríje budou hlavním zdrojem egyptského práva, doplňuje, že ústavní panel odkázal v této věci na omezující definici Nejvyššího ústavního soudu. Že s tím měl zástupce salafistické strany Núr problém, jsem také už několikrát zmínil.

Ústavní panel dále hlasoval pro zákaz otroctví, obchodování s lidmi a obchodu se sexem. Ani s tím se islamistický reprezentant neztotožnil, neboť se obává toho, že článek omezuje předčasné sňatky (rozuměj: sňatky nezletilých, v islámu obvyklé).

Komise dále hlasovala pro zrušení horní komory, tzv. Rady Šúry (Shura Council), stejně jako pro to, aby Egypt byl definován jako země mající občanskou vládu (ve smyslu systému), tedy nikoli vojenskou nebo náboženskou. Také tento termín narazil na odpor islamistů, neboť ti mají za to, že to znamená, že Egypt bude státem sekulárním. (Doufejme, že se nemýlí.)

Mezi články, o nichž se hlasuje v neděli, je také možnost daná zákonodárcům, aby mohli takříkajíc obejít zvoleného prezidenta a vyhlásit předčasné volby. K tomu budou potřebovat dvoutřetinovou většinu. Parlament bude mít také pravomoc stíhat prezidenta pro porušení ústavy.

YahooNews dále uvádí, že armáda si ponechá rozhodovací pravomoc, pokud jde o výběr šéfa armády, který v Egyptě zastává post ministra obrany. Toto by mělo platit po přechodné období v délce osmi let. Tento článek vyvolává ostrou kontroverzi, stejně jako ustanovení, podle něhož mohou být civilisté v případech některých trestných činů (zejména proti armádě a bezpečnosti) postaveni před vojenské soudy. Ty jsou „proslulé“ rychlým jednáním a tvrdými tresty, pro nimž se nelze odvolat.

Heba Morayefová, ředitelka egyptské sekce organizace Human Right Watch k tomu doplňuje, že navrhovaný zákaz soudit vojáky civilními tribunály (z podstaty věci ovšem logická – pozn. L. S.) v zásadě znamená „de facto imunitu pro příslušníky ozbrojených sil“, neboť podle jejího názoru vojenští prokurátoři a soudy nebudou mít potřebnou míru nezávislosti ke stíhání svých vlastních lidí, dopustí-li se porušování lidských práv.

•

Aktualizace

Nedělní zasedání komise začalo po 14. hodině SEČ. --- V 15:00 byl schválen článek 170. --- Následně stanice ON TV přerušila přenos z hlasování a vysílala obrázky z nepokojů v ulicích Káhiry a Kijeva. --- Mezitím jsme se dozvěděli další podrobnosti o navrhované ústavě. Dle článku 141 může být prezident zvolen pouze na 2x4 roky (souhlas vyjádřilo 46 člemů komise). Článek 146 stanovuje postup po volbách: prezident jmenuje premiéra; pokud ten nezíská získat důvěru parlamentu, jmenuje premiéra vítězná strana nebo většinová koalice. Pokud ani on nezíská důvěru sněmovny, ta se rozpustí a do 60 dnů se konají nové volby. (Pro 44, proti 3. zdrželi se 2). Výjimečný stav na 3 měsíce může dle jednomyslně schváleného článku (48 - 0 – 0) vyhlásit parlament, pakliže se tak usnese svojí většinou; prodloužit ho může opět parlament, ale 2/3 většinou. --- Poslední, 247. článek byl schválen 16:28 SEČ, ovšem kdo by čekal jásot nebo alespoň dlouhotrvající potlesk, byl by zklamán. Důvod je prozaický. Podle dostupných informací nebyly schváleny čtyři  články, které se týkají voleb. Jde o čl. 229, který stanovil, že příští parlamentní volby se budou konat na základě smíšeného systému. Tím je myšleno, že 2/3 budou tvořit individuální kandidátky a 1/3 stranické nominace. Odmítnut byl i článek 230, v  němž stálo, že příští parlamentní volby se mají konat nejdříve 30 a nejpozději 90 dnů po schválení ústavy (v referendu) a prezidentské mají následovat 30 dnů poté, co se nově zvolený parlament sejde na první schůzi.  Další dva neschválené články mají č. 243 a 243. Týkají se zavedení  kvót pro zastoupení v parlamentu - pro dělníky, zemědělce, mládež, křesťany a osoby se zdravotním postižením. --- Členové ústavního panelu také jednomyslně schválili zrušení horní komory, jak již uvedeo výše;  její zaměstnance převezme aparát komory dolní. Bude-li ústava schválena, vstoupí Egypt do rodiny zemí s jednokomorovým parlamentem.

Vzhledem k neschváleným článkům  práce ústavního panelu v neděli večer neskončila.

Pokračování příště ....