Seznamte se: Demokratický Izrael

V minulých dnech se na politické mapě Izraele objevila nová partaj. Zpočátku bez názvu. Jejím zakladatelem je muž, kterého zná v Izraeli bezpochyby každý. Ehud Barak.

Excelentní voják, později politik: ministr, premiér. Šéf izraelských labouristů. Muž, který dvakrát odešel z politiky, aby se do ní po čase vrátil. Nejnověji letos v červnu. Jeho záměrem je porazit v zářijových volbách premiéra Netanjahua.

Pravidelní čtenáři Lidových novin si jistě připomenou velký rozhovor s Ehudem Barakem, který tento list přinesl ve víkendovém vydání 15. června.

K nové straně se začátkem července připojila žena, kterou jsme před téměř čtvrtstoletím mnozí obdivovali. Noa, vnučka premiéra Jicchaka Rabina. V pětadevadesátém mladá dívka dojemně hovořící na pohřbu svého dědečka.

Nyní má příjmení Rothmanová a rozhodla vstoupit do politiky. Po Barakově boku – proti Likudu, proti Netanjahuovi. S důrazem na to, že důvěrně zná cenu nenávisti a podněcování k ní. Na mysli má  nenávistnou rétoriku, která předcházela atentátu na Rabina. Noa odmítá to, co nazývá radikalizací izraelské společnosti, která podle jejího mínění nemusí být osudem Izraele.

Jak jsem napsal v úvodu, nová partaj neměla hned název. Osobně jsem byl velice zvědav, s čím Barak a jeho tým přijde. K „vytažení opony“ došlo v sobotu 6/7. Byl jsem se ten den rozloučit s karlovarským festivalem, po návratu otevřel izraelské servery – a nový název byl na světě:  DEMOKRATICKÝ IZRAEL  (setkáme se i s označením Israel Democratic Party).

V průvodním zpravodajství čteme, o co Barakovi jde. Lapidárně je to vyjádřeno na prvním  předvolebním billboardu (fotoodkaz níže): Stát Netanjahu, nebo Stát Izrael. Co tím je naznačeno? Barak soudí, že Stát Izrael čelí totální demontáži demokracie. Je to prý strategická hrozba. Dokonce o nic menší než ta íránská.

Silná slova. Barak ale pokračuje: Každý z nás se musí rozhodnout mezi „Státem Netanjahu“ a Státem Izrael, mezi zničením izraelské demokracie, úmyslným poškozením právního státu, soudnictví a policie a totálním pošlapáním izraelské státnosti a solidarity - a židovským demokratickým státem, kterým by Izrael měl být, může být a dokáže být.

Nyní je prý čas vrátit Izraeli naději a odvahu, sjednotit se a vrátit Izrael do limitů (demokracie – LS).

Jak již naznačeno, konečným cílem Baraka není nic menšího než dostat Netanjahua z postu premiéra a Likud z pozice největší vládní strany. On sám slibuje, že do koalice s Likudem nikdy nepůjde – partnery bude hledat ve středolevé zóně, na prvním místě zacílí na labouristy, jimž dříve šéfoval a od nichž posléze odešel. Zdá se, že v tomto úsilí nebude bez šance. Labouristé mají nyní staronového lídra Amira Perece, který minulý týden řekl, že udělá všechno pro to, aby byl vytvořen silný levicový blok; je dokonce ochoten „ustoupit stranou“ a nechat Baraka, aby zaujal pozici  jedničky na společné kandidátce obou partají (není divu, izraelská Labour je na tom po dubnových volbách podobně nevalně jako u nás ČSSD).

Nová strana (dalšího z bývalých náčelníků generálního štábu) je tedy na světě, má své jméno a to, jak zasáhne do izraelského politického života, bude zřejmé v příštích dnech a týdnech. Podle jednoho z nejnovějších průzkumů zatím v podstatě nijak (s důrazem na příslovce zatím):

PREFERENCE  (dle institutu Maagar Mohot ze 4/7)

Středolevé  spektrum

• Modrobílí … 30 mandátů (ze 120)
• Labouristé … 8
• Demokratický Izrael … 4
• Meretz … 6
• Celkem … 48

Arabská kandidátka … 9

Středopravé spektrum

• Likud/Kulanu … 31
• Náboženské strany … 13
• Unie pravicových stran … 8
• Nová pravice … 4
• Mezisoučet … 56
• Jisrael Bejtenu (Avigdora Liebermana) … 7
• Celkem … 63

Ačkoli jde o jeden z mnoha průzkumů, je zřejmé, že Barak se bude muset hodně snažit, aby Netanjahua porazil. Zatím za delší konec provazu, navzdory všem kontroverzím mezi sekulárními a ultraortodoxními politickými lídry (a nejen mezi nimi), tahá pravice. Opět se ale také potvrzuje, že kdyby se volby konaly nyní, bez Liebermana Netanjahu koalici nesestaví.

Ale nepředbíhejme, do voleb je ještě poměrně daleko a stát se může cokoliv. A ledacos se také dít bude: když už ničeho jiného, tak přinejmenším úsilí o formování předvolebních aliancí budeme svědky určitě.

•

FOTOODKAZY

Noa Rothmanová, vnučka zavražděného premiéra Rabina, s Ehudem Barakem.   KLIKNĚTE ZDE

Barakův první předvolební billboard: Stát Netanjahu, nebo Stát Izrael.   KLIKNĚTE ZDE