Sedm statečných

Šokující reakci takzvaného palestinského ministerstva informací nabídl čtenářům izraelský list Jerusalem Post. Na svém webu psal 20/12 o odezvě Ramalláhu na návštěvu sedmi arabských novinářů v Izraeli.

Jde o pracovníky médií arabského původu – z Egypta, Libanonu, Maroka a Alžírska -, kteří působí ve Francii a Belgii a píší pro evropské i blízkovýchodní sdělovací prostředky; jmenována byla televize France 24 News a egyptské noviny Al Ahram. Do Izraele, kde byly hosty tamního parlamentu, je pozvala izraelská ambasáda v Paříži. V zemi pobývali od 17. do 19. prosince.

Vlastně jde o docela normální věc – v rámci izraelsko-arabského dialogu. A za normálních okolností by nestála za víc než noticku v novinách „vlevo dole“.

Neuvěřitelný problém z tohoto setkání ovšem udělala Palestinskoarabská autonomie, konkrétně její „ministerstvo“ informací.

To návštěvu sedmi arabských novinářů v Izraeli odsoudilo a dokonce žádá o jejich potrestání. Proč?

Protože porušili arabskou politiku, která je založena na odmítnutí normalizace vztahů s Izraelem. Ta je prý „neakceptovatelnou a neomluvitelnou hanbou“. Nepochopitelné.

Leč nedosti na tom. Jde prý o politický a národní prohřešek a nepřijatelný zločin (hřích). Palestinskoarabská autonomie také vyzvala Unii arabských novinářů, aby vůči oněm sedmi přijala tvrdá opatření za (domnělou) podporu Izraele a jeho údajného terorismu. (To říkají reprezentanti samosprávy, jejíž obyvatelé – teroristé vraždí izraelské civilisty a jsou za to odměňování: buď oni sami nebo jejich rodiny.)

Západ často vyzývá vedení Izraele a Palestinskoarabské autonomie k obnovení dialogu, což se už léta nedaří. Pokud do této doby nebylo někomu jasné proč, zde má odpověď. Reprezentantům palestinských Arabů o žádný dialog nejde. Jinak by reagovali na návštěvu sedmi arabských novinářů v Izraeli docela jinak – normálně.

Doslova erupci nenávisti vyvolal jeden z oněch sedmi návštěvníků, když vyjádřil názor, že znovuoživení Arabů nastane až s dobrovolným a opravdovým uznáním Izraele. Nesdělil přitom nic než pravdu: dokud se budou Arabové zalykat protiizraelskou nenávistí a nesmíří se s existencí Izraele jako s neměnným faktem, na mír v regionu můžeme zapomenout.