Sedm rad pro lepší ráno

Vstáváte rádi? Nepřesná otázka. Záleží samozřejmě na tom, kdy. Jinak se vstává, když musíte, třeba ve čtyři, jinak o víkendovém volbu v osm či devět. Jak nepříjemné je „povinné“ vstávání v letním čase jsem si ověřil dnes.

Rodiče naší vnučky ochořeli, nabídli jsme jim tedy, že po vyzvednutí ze školky zůstane přes noc u nás a ráno ji zase do školky odvedeme. Aby se mohli alespoň trochu vykurýrovat. A také – aby ji nenakazili.

S vnučkou (4) jsem ulehl já, jsem u ní víc „v kurzu“. Někdo musí zabezpečit „týl“ (babička), ten druhý si pak s dítětem hraje (já).

Budíka na mobilu jsem nastavil na 6:30. Když zazvonil, zaznamenal jsem ten rozdíl: pakliže platí SEČ, naše malá vstává o poznání ochotněji než „ve stejném čase“ během SELČ. On to ale stejný čas není, v tom je ten ďábelský trik. Reálně bylo 5:30 (SEČ) a proč by tedy v půl šesté ráno měla být jako čiperka? Pomyslel jsem si něco o idiotském letním čase a jal se ji něžně probouzet. Nebylo to jen tak. (Pro diskusní všeználky podotýkám, že usnula po půl deváté večer, tedy po 19:30 SEČ a spala celou noc klidně a nerušeně; nevyspalá tedy být nemohla. Přesto platí, pomineme-li ten klam s přetáčením hodinových ručiček, že čím později po půlnoci se člověk probouzí, tím se mu lépe vstává.

•

Při snídani jsem projížděl internet a na jednom serveru (viz na konci článku) objevil sedmero rad -  věcí, které bychom neměli dělat, když začínáme svůj den („Seven things you shouldn't do when you start your day“).

Zde je jejich stručný přehled.

(I)

Po zazvonění budíku není správné stisknout tlačítko „Odložit“ (nebo „Posunout budík“, jak to mám na svém mobilu já). Pokud to praktikujeme, tělo se vrací do nového spánkového cyklu, který je o několik minut později znovu přerušen. Prý je to špatně: jsme pak nervóznější, vystresovanější, víc unavení. Ačkoli se nám to tak nemusí jevit, je vstávání na první zazvonění tím nejlepším způsobem, jak opustit teplý pelíšek.

(II)

Po kávě a něčem malém bychom si neměli čistit zuby hned. Cukry se o zuby otírají a ničí sklovinu. Pokud si musíme po lehké ranní snídani zuby vyčistit, mělo bychom počkat asi třicet minut.
(III)

Nedoporučuje se ranní sprcha a pokud ano, tak nikoli v horké vodě, ale ve studené (kdo to ale po ránu dá?). Možná zvolíme kompromis: vodu vlažnou. Horký pobyt říká tělu, aby uvolnilo svalstvo, a to je prý proti našemu hlavnímu cíli – vstát a zvýšit energetický level našeho těla. Tak nevím. Pojďme dál.
(IV)

Po probuzení bychom neměli zůstávat potmě. Někdo při zvlášť těžkých ránech nemá chuť s nikým a ničím se potkávat a ani sluneční svit nechce vidět (pokud tedy nevstává tři hodiny před východem slunce – LS). Jenomže pobyt ve tmě neblahý pocit ještě umocňuje. Naše biologické hodiny jsou výrazně ovlivněny ranním přirozeným světlem, které dává tělu pokyn, aby ustala tvorba „spánkového hormonu“ melatoninu. Vědci z Harvard Medical School dokonce doporučují nechat přes noc roztažené závěsy (nespuštěné rolety), aby postupně přibývající sluneční svit pomohl k lepšímu probuzení (což ovšem neplatí pro ty, kdo musí vstávat za tmy – LS).

(V)

Hned po ránu bychom se neměli vrhnout na smartphone, abychom si přečetli nová oznámení nebo upozornění. Důvod je uveden následující. Po probuzení jsme citlivější na negativní emoce – stres, úzkost, zoufalství. Při kontrole emailů, zpráv na WhatsAppu nebo upozornění na Facebooku tyto negativní pocity ještě zesilujeme. S tím souvisí relativně nový jev – FOMO, strach že o něco přijdeme (Fear of missing out). Také FOMO zvyšuje stres a ztěžuje nám záměr začít den pohodově.
(VI)

I když se snažíme zhubnout, neměli bychom po ránu hladovět. Ve snaze udržet linii nám pomůže snídaně s vysokým obsahem sacharidů. Jak dokazuje jedna izraelská studie, konzumace sušenek, koláčů nebo čokolády spolu s bílkovinami a složenými sacharidy na začátku dne pomáhá potlačovat chuť na sladké později během dne. Jako důvod je uvedeno, že ranní konzumace sladkého podporuje vylučování serotoninu a ten způsobuje snížení chutě po (jednoduchých) sacharidech.
(VII)

Rada závěrečná: nevstávat na poslední chvíli. Naopak, dát si ráno víc času na „pozvolný start“, protože opak tělo víc vyčerpá, zvýší stres a my jsme pak víc nervózní a v práci méně efektivní.
S tímto posledním bodem mám dlouhodobou osobní zkušenost. V pracovně aktivní fázi svého života jsem několikrát měsíčně musel odejít ráno z domu na MHD ve 4:35 hod. Vstával jsem před čtvrtou, abych „spánkově roztál“ a měl na ranní činnost dostatek času a cítil se v rámci možností pohodě. (Nechápal jsem lidi, kteří ve stejné situaci vstávali ve 4:15 hod.) Ovšem běda přeběda, když jsem zavřel domovní dveře a po pěti minutách chůze zjistil, že jsem něco zapomněl: rychlý návrat zpět a pak úprkem na autobus. Stres na stres, velká chyba. Hovořit s pocitech člověka, který do práce zaspal, nemohu, protože se mi to nikdy nepodařilo.

Co zbývá? Porovnat výše uvedené body s vlastní praxi. Což většina z vás při čtení článku bezpochyby udělala.

(Zpracováno podle serveru The Jerusalem Post - „Seven things you shouldn't do when you start your day“/30. 3. 2023)