Romantika s pachem krve

Můj mladší bratr bydlí nedaleko Stuttgartu. Prohlídka hlavního města Bádenska-Württemberska patří při mých návštěvách k samozřejmostem.

Mám to město rád. Tak jako jsem si na Slovensku oblíbil Bratislavu a v Kanadě Toronto, v Německu je to Stuttgart. Zejména Königstrasse má své kouzlo. Dlouhá dvanáct set metrů s bezpočtem lákavých výloh vede k Hlavnímu nádraží, odkud vás S Bahn odveze na stuttgartské letiště. A pro letiště mám odjakživa slabost.

Cestou po Königstrasse můžeme zabočit na Schlossplatz s impozantním Novým zámkem v pozadí, hned v sousedství míjíme katolickou katedrálu a v dálce nepřehlédneme nádražní věž s hodinami a obřím otáčivým logem automobilky Mercedes-Benz.

Ale ne, nepíšu turistického průvodce. Jen jsem si na to město vzpomněl při ranním čtení zpráv na serverech, které mě vrátily do krvavé reality. Žádná romantika – příjemné vzpomínky na dobu, kdy svět byl o poznání víc normální, krátce po pádu železné opony, jsou ty tam, když se dozvídám, že na mém oblíbeném místě se ději věci, které sem importovali migranti z muslimského východu. Jejich obvyklou zbraní je dobře ukrytý nůž, jejich disciplínou bodavé útoky. Izraelci by mohli vyprávět, ale dnes už nejen oni.

Tři zprávy, trojí smutek, rozhořčení – a trojí bezmoc. Posledního července vrazil pachatel jinému člověku nůž do jater. Na stuttgartské Königstrasse. Tím pachatelem byl Syřan. Během fotbalového Eura fungovala na Schlossplatzu vedle Königstrasse fanzóna. Šestadvacátého června při sledování jednoho zápasu třetího kola základní části byli pobodáni tři lidé. Pachatelem byl Syřan.

Do třetice všeho zlého, 8. července jsme se dozvěděli, že v čekárně stuttgartského Hlavního nídraží na konci Königstrasse byli pobodáni tři lidé. V tomto případě byl pachatelem Turek.

Jak moc se svět změnil od té doby, co jsem vnímal atmosféru popisovaných míst před řadou let poprvé. Romantika s pachem krve. Lze se mi divit, že nejsem v mnoha ohledech, zejména pokud jde o další vývoj lidské společnosti, optimista?

ODKAZ

Odkaz